Předsedou německé CDU se stal Armin Laschet

Nahrávám video

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Delegáti sjezdu vybírali ze tří kandidátů. V rozhodujícím kole podpořilo Lascheta 521 delegátů, Merzovi jich dalo hlas 466. Nejmenší podporu z trojice uchazečů získal šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který tak vypadl už po prvním kole.

„Jsem si vědom zodpovědnosti, se kterou je tato funkce spojena,“ prohlásil Laschet po svém zvolení. Chce se zaměřit na to, aby CDU obstála v nadcházejících zemských volbách a na podzim také ve volbách do Spolkového sněmu, „aby mohla CDU/CSU mít svého kancléře“.

Laschet poděkoval svým dvěma vyzyvatelům za férový boj během uplynulých deseti měsíců. Do budoucna hodlá spolupracovat s Merzem, který byl považován za mírného favorita volby.

Merz i Röttgen Laschetovi ke zvolení pogratulovali a v nadcházejícím volebním roce mu popřáli mnoho úspěchů. Merz připomněl, že „všechny čeká enormně náročné období“. Zda se hodlá v CDU po své porážce dál výrazněji angažovat, ale neuvedl. Naopak Röttgen Lascheta ujistil, že jej bude ze všech sil podporovat: „Můžeš se na mě spolehnout. Musíme být teď jeden tým.“

Armin Laschet a Friedrich Merz
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Laschetovi k vítězství již pogratulovala Merkelová, jejíž blahopřání zveřejnil oficiální twitterový účet CDU. „Těším se na spolupráci,“ uvedla kancléřka. Gratulace zaslali také Laschetova předchůdkyně v čele strany Annegret Krampová-Karrenbauerová nebo bavorský premiér a šéf bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. „Těším se na spolupráci! Společně budeme pokračovat v úspěšné historii unie,“ napsal na Twitteru Söder.

Jako unie je v Německu označována tradiční koalice CDU a CSU. Obě strany budou nyní vybírat společného kandidáta na kancléře. Analytici uvádějí, že zájem o tuto funkci má Söder, ačkoli sám říká, že jeho místo je v Bavorsku.

Laschet obdržel gratulace rovněž od konkurenčních stran, například od spolupředsedkyně německé ekologické strany Zelení Annaleny Baerbockové nebo od vicepremiéra Olafa Scholze, který v září povede sociální demokraty SPD do voleb jako kancléřský kandidát.

Šéfka parlamentní frakce pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová prohlásila, že CDU se zvolením Lascheta odsoudila k politickému lockdownu. „Svobodně smýšlející konzervativci ale ještě mohou najít politickou vlast v AfD,“ uvedla.

Jens Spahn
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Spahnovy kancléřské šance pohasínají

Vedle nového předsedy ještě delegáti vybírali další funkce ve vedení strany. O pět míst místopředsedů se ucházeli Volker Bouffier, Silvia Breherová, Julia Klöcknerová a Thomas Strobl, kteří post dosud zastávali, a ministr zdravotnictví Jens Spahn, který kandidoval na uvolněné místopředsednické křeslo po Laschetovi.

Spahn, který se v Německu těší mimořádné popularitě, křeslo místopředsedy získal, ale s nejslabším výsledkem z pěti kandidátů. To by podle komentátorů mohlo ohrozit jeho možné vládní ambice. Podle některých spekulací by se místo Lascheta mohl chtít ucházet o kancléřskou kandidaturu, Laschet ale již před sjezdem prohlásil, že chce být kancléřem.

Laschet: Nejsem člověk ideálního střihu, jsem Armin Laschet

Ve svém kandidátském projevu hovořil Laschet o důvěře. „Můj otec byl horník. Vždy říkal, že v podzemí tisíc metrů pod povrchem je úplně jedno, jaký člověk vedle vás je, odkud pochází a jakou má víru. Za důležité považoval to, zda se na toho člověka můžete spolehnout,“ řekl.

Dosluhující americký prezident Donald Trump důvěru národa podle Lascheta zklamal a národ rozdělil. „To je ale snadné, to umí každý,“ uvedl s tím, že je nezbytné naslouchat, spojovat a hledat kompromisy.

Laschet je zastáncem kontinuity s érou kancléřky Merkelové, která se v zářijových parlamentních volbách o post šéfky vlády po 16 letech v úřadu již ucházet nebude. „Za posledních 16 let jsme Německo pozvedli. Nikdo už neříká, že Německo je nemocným mužem Evropy,“ zdůraznil. Delegáty v závěru ujistil, že se na něj mohou spolehnout, že Německo povede k dalšímu rozvoji a k silným transatlantickým vztahům.

„Možná nejsem člověk perfektního střihu, jsem ale Armin Laschet,“ uvedl v závěru, kdy straníkům ukázal hornickou identifikační známku po svém otci, který mu ji věnoval pro štěstí a jako důkaz toho, že je na něj spolehnutí.

Merz: Držme se středu

Důvěra je nezbytná i podle Merze. Ten poukázal na to, že obyvatelé Německa jsou národem, na který je spolehnutí. Jako důkaz slouží i to, že jedna ze schválených vakcín proti nemoci covid-19 pochází z Německa. Další německé vakcinační látky pak procházejí slibným vývojem. Merz ujistil, že německé hospodářství nynější pandemii přečká a začne opět růst.

„Čelíme ale také klimatickým změnám, což je jedna z největších výzev dneška,“ řekl Merz. Řešení vidí i v moderních technologiích, které lidstvu pomohou. „Svět se zítra nezhroutí,“ uvedl.

Na straníky Merz apeloval, aby CDU nadále hledala kompromisy a konsenzus a držela se středu. Dodal, že o střed musí CDU bojovat s ekologickou stranou Zelení. „Ale úctyhodně a s respektem,“ uvedl.

V závěru doplnil, že pod jeho předsednictvím se již nebude opakovat situace v Durynsku, kde CDU hlasovala společně s pravicově populistickou Alternativou pro Německo, aby podpořila premiérem liberála Thomase Kemmericha. Hlasování s AfD bylo vnímáno jako porušení tabu.

Röttgen: Musíme se změnit

Röttgen v projevu zdůraznil nezbytnost rozvoje, modernizace, digitalizace, ochrany životního prostředí a také podpory žen do vedoucích funkcí. I přes změny ale chce, aby CDU zůstala lidovou stranou. „A tou zůstaneme jen tehdy, když se změníme,“ řekl.

„Nabízím vám společnou cestu,“ prohlásil Röttgen. Straníky ujistil, že od něj mohou očekávat nápady, vedení, orientaci i schopnost spojovat ostatní. V proslovu ocenil Merkelovou, jakým způsobem dokáže Německo vést v době krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 5 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 19 mminutami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 31 mminutami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 2 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 3 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 3 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.