Předsedou německé CDU se stal Armin Laschet

Nahrávám video

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Delegáti sjezdu vybírali ze tří kandidátů. V rozhodujícím kole podpořilo Lascheta 521 delegátů, Merzovi jich dalo hlas 466. Nejmenší podporu z trojice uchazečů získal šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který tak vypadl už po prvním kole.

„Jsem si vědom zodpovědnosti, se kterou je tato funkce spojena,“ prohlásil Laschet po svém zvolení. Chce se zaměřit na to, aby CDU obstála v nadcházejících zemských volbách a na podzim také ve volbách do Spolkového sněmu, „aby mohla CDU/CSU mít svého kancléře“.

Laschet poděkoval svým dvěma vyzyvatelům za férový boj během uplynulých deseti měsíců. Do budoucna hodlá spolupracovat s Merzem, který byl považován za mírného favorita volby.

Merz i Röttgen Laschetovi ke zvolení pogratulovali a v nadcházejícím volebním roce mu popřáli mnoho úspěchů. Merz připomněl, že „všechny čeká enormně náročné období“. Zda se hodlá v CDU po své porážce dál výrazněji angažovat, ale neuvedl. Naopak Röttgen Lascheta ujistil, že jej bude ze všech sil podporovat: „Můžeš se na mě spolehnout. Musíme být teď jeden tým.“

Armin Laschet a Friedrich Merz
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Laschetovi k vítězství již pogratulovala Merkelová, jejíž blahopřání zveřejnil oficiální twitterový účet CDU. „Těším se na spolupráci,“ uvedla kancléřka. Gratulace zaslali také Laschetova předchůdkyně v čele strany Annegret Krampová-Karrenbauerová nebo bavorský premiér a šéf bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. „Těším se na spolupráci! Společně budeme pokračovat v úspěšné historii unie,“ napsal na Twitteru Söder.

Jako unie je v Německu označována tradiční koalice CDU a CSU. Obě strany budou nyní vybírat společného kandidáta na kancléře. Analytici uvádějí, že zájem o tuto funkci má Söder, ačkoli sám říká, že jeho místo je v Bavorsku.

Laschet obdržel gratulace rovněž od konkurenčních stran, například od spolupředsedkyně německé ekologické strany Zelení Annaleny Baerbockové nebo od vicepremiéra Olafa Scholze, který v září povede sociální demokraty SPD do voleb jako kancléřský kandidát.

Šéfka parlamentní frakce pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová prohlásila, že CDU se zvolením Lascheta odsoudila k politickému lockdownu. „Svobodně smýšlející konzervativci ale ještě mohou najít politickou vlast v AfD,“ uvedla.

Jens Spahn
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Spahnovy kancléřské šance pohasínají

Vedle nového předsedy ještě delegáti vybírali další funkce ve vedení strany. O pět míst místopředsedů se ucházeli Volker Bouffier, Silvia Breherová, Julia Klöcknerová a Thomas Strobl, kteří post dosud zastávali, a ministr zdravotnictví Jens Spahn, který kandidoval na uvolněné místopředsednické křeslo po Laschetovi.

Spahn, který se v Německu těší mimořádné popularitě, křeslo místopředsedy získal, ale s nejslabším výsledkem z pěti kandidátů. To by podle komentátorů mohlo ohrozit jeho možné vládní ambice. Podle některých spekulací by se místo Lascheta mohl chtít ucházet o kancléřskou kandidaturu, Laschet ale již před sjezdem prohlásil, že chce být kancléřem.

Laschet: Nejsem člověk ideálního střihu, jsem Armin Laschet

Ve svém kandidátském projevu hovořil Laschet o důvěře. „Můj otec byl horník. Vždy říkal, že v podzemí tisíc metrů pod povrchem je úplně jedno, jaký člověk vedle vás je, odkud pochází a jakou má víru. Za důležité považoval to, zda se na toho člověka můžete spolehnout,“ řekl.

Dosluhující americký prezident Donald Trump důvěru národa podle Lascheta zklamal a národ rozdělil. „To je ale snadné, to umí každý,“ uvedl s tím, že je nezbytné naslouchat, spojovat a hledat kompromisy.

Laschet je zastáncem kontinuity s érou kancléřky Merkelové, která se v zářijových parlamentních volbách o post šéfky vlády po 16 letech v úřadu již ucházet nebude. „Za posledních 16 let jsme Německo pozvedli. Nikdo už neříká, že Německo je nemocným mužem Evropy,“ zdůraznil. Delegáty v závěru ujistil, že se na něj mohou spolehnout, že Německo povede k dalšímu rozvoji a k silným transatlantickým vztahům.

„Možná nejsem člověk perfektního střihu, jsem ale Armin Laschet,“ uvedl v závěru, kdy straníkům ukázal hornickou identifikační známku po svém otci, který mu ji věnoval pro štěstí a jako důkaz toho, že je na něj spolehnutí.

Merz: Držme se středu

Důvěra je nezbytná i podle Merze. Ten poukázal na to, že obyvatelé Německa jsou národem, na který je spolehnutí. Jako důkaz slouží i to, že jedna ze schválených vakcín proti nemoci covid-19 pochází z Německa. Další německé vakcinační látky pak procházejí slibným vývojem. Merz ujistil, že německé hospodářství nynější pandemii přečká a začne opět růst.

„Čelíme ale také klimatickým změnám, což je jedna z největších výzev dneška,“ řekl Merz. Řešení vidí i v moderních technologiích, které lidstvu pomohou. „Svět se zítra nezhroutí,“ uvedl.

Na straníky Merz apeloval, aby CDU nadále hledala kompromisy a konsenzus a držela se středu. Dodal, že o střed musí CDU bojovat s ekologickou stranou Zelení. „Ale úctyhodně a s respektem,“ uvedl.

V závěru doplnil, že pod jeho předsednictvím se již nebude opakovat situace v Durynsku, kde CDU hlasovala společně s pravicově populistickou Alternativou pro Německo, aby podpořila premiérem liberála Thomase Kemmericha. Hlasování s AfD bylo vnímáno jako porušení tabu.

Röttgen: Musíme se změnit

Röttgen v projevu zdůraznil nezbytnost rozvoje, modernizace, digitalizace, ochrany životního prostředí a také podpory žen do vedoucích funkcí. I přes změny ale chce, aby CDU zůstala lidovou stranou. „A tou zůstaneme jen tehdy, když se změníme,“ řekl.

„Nabízím vám společnou cestu,“ prohlásil Röttgen. Straníky ujistil, že od něj mohou očekávat nápady, vedení, orientaci i schopnost spojovat ostatní. V proslovu ocenil Merkelovou, jakým způsobem dokáže Německo vést v době krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Omezení Starlinku narušilo Ukrajině obranu. Ruské útoky mají řadu obětí

Čtyři lidé zemřeli během útoků ruské armády na Kyjev. Úder zasáhl obytný panelový dům. Ráno pak střely podle starosty Vitalije Klyčka mířily na energetické objekty. Šest lidí přišlo o život a deset utrpělo zranění při útoku na Luck na západě Ukrajiny, další tři zemřeli v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Asi 600 tisíc lidí skončilo bez elektřiny. Společnost SpaceX mezitím zavedla omezení pro některé služby Starlinku na Ukrajině, čímž narušila obranné mise, upozornil Kyjev. Úderům čelilo i Rusko. Největší tamní banka Sberbank tvrdí, že její datové centrum v Saratovské oblasti zasáhly drony. Podle serveru Meduza hlásí uživatelé výpadky služeb.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Je bolestivé, když si Trump vybere druhou stranu, prohlásil Zelenskyj

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě Spojených států.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U Hormuzského průlivu se za 24 hodin potopily dvě nákladní lodě

Poblíž Hormuzského průlivu se ve středu po zásahu projektilem potopila kontejnerová loď plující pod singapurskou vlajkou a další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroje z oblasti námořní bezpečnosti. Agentura později informovala o potopení dalšího plavidla, které bylo zasaženo již před třemi týdny. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy americké a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZbraně na Ukrajinu i schůzky v Moskvě. Pragmatická zahraniční politika Srbska

Srbsko čekají předčasné parlamentní volby, které mohou zásadně proměnit tamní politickou scénu. Exprezident Aleksandar Vučić sází na politický kalkul a uchází se o křeslo premiéra. V cestě mu však stojí neobvyklý soupeř – nestranická kandidátka expertů „vyrostlá“ ze stotisícových studentských protestů. Redaktorka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová v podcastu Za Horizont popisuje srbskou „politiku všech azimutů“, šance opozice i důvody, proč Bělehradu vyhovuje sedět na více židlích najednou. Moderuje Daniela Škopková.
před 10 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 10 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soudkyně ICC označila tlak USA za „nehorázný útok na soud“

Téměř okamžitě poté, co byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Navi Pillayová oznámena jako letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Trumpova administrativa uvalila na soud rozsáhlé sankce. Pro soudkyni ICC Kimberly Prostovou však tlak z Washingtonu není ničím novým. Kanadská soudkyně čelí osobním americkým sankcím už téměř dva roky. „Jde o poměrně mimořádný útok na soud,“ řekla v exkluzivním rozhovoru pro LRT.lt.
před 10 hhodinami

Hútíové používají na Saúdy ruskou taktiku a přesné střely

Saúdská Arábie i přes masivní výdaje do protivzdušné obrany nedokáže zachytit všechny střely vypálené jemenskými džihádistickými povstalci hútíi. Ti proti ní používají podobnou taktiku jako Rusové na Ukrajině – snaží se obranu zahltit kombinací většího množství dronů a střel, píše americká stanice CNN. Hútíové navíc disponují rychlými a přesnými moderními zbraněmi. Rijád vyzývá kvůli eskalaci konfliktu k vytvoření mezinárodní koalice, Washington ale s přímým zapojením do další války váhá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.