Německá SPD je poprvé po patnácti letech v čele předvolebního průzkumu

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) se poprvé po patnácti letech dostala do čela průzkumu společnosti Forsa. Strana, kterou do voleb jako kandidát na kancléře vede ministr financí Olaf Scholz, tak odsunula na druhou příčku konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Volby do Spolkového sněmu se uskuteční 26. září.

Podle čísel, které zveřejnila televize n-tv, si SPD oproti předchozímu průzkumu z minulého týdne polepšila o dva procentní body a je nyní na 23 procentech voličské přízně. CDU/CSU, jejímž volebním lídrem je předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, si o procentní bod pohoršila na 22 procent. Třetí jsou teď Zelení s 18 procenty, což je také o bod méně než před týdnem.

Liberální FDP je nyní na 12 procentech a protiimigrační Alternativa pro Německo na deseti procentech. Do Spolkového sněmu by se nyní s šestiprocentní podporou dostala ještě krajně levicová Levice.

Letos v lednu vedla konzervativní unie s 36 procenty, SPD měla podporu patnácti procent voličů a Zelení devatenáct procent.

Armin Laschet a Angela Merkelová
Zdroj: Federico Gambarini/Reuters

Laschet propadá v kancléřských preferencích

Předseda SPD je také nejvíc preferovaným kandidátem na kancléře. Nyní by jej v čele vlády chtělo třicet procent dotázaných, jeho konkurent Laschet na něj ztrácí už devatenáct procentních bodů. Kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková se drží na patnácti procentech.

Varovným signálem pro CDU/CSU je i nízká podpora přívrženců strany pro Lascheta. V případě přímé volby kancléře by předsedovi Křesťanskodemokratické unie dalo hlas pouze 38 procent stoupenců CDU/CSU. Oproti tomu Scholze by přímo volilo osmdesát procent přívrženců SPD a Baerbockovou 57 procent stoupenců Zelených.

Forsa provedla průzkum ve dnech 17. až 23. srpna mezi 2504 lidmi. Statistická chyba je +/- 2,5 procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 11 mminutami

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 20 mminutami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený.
10:46Aktualizovánopřed 29 mminutami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 48 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 2 hhodinami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 2 hhodinami
Načítání...