Německá SPD je poprvé po patnácti letech v čele předvolebního průzkumu

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) se poprvé po patnácti letech dostala do čela průzkumu společnosti Forsa. Strana, kterou do voleb jako kandidát na kancléře vede ministr financí Olaf Scholz, tak odsunula na druhou příčku konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Volby do Spolkového sněmu se uskuteční 26. září.

Podle čísel, které zveřejnila televize n-tv, si SPD oproti předchozímu průzkumu z minulého týdne polepšila o dva procentní body a je nyní na 23 procentech voličské přízně. CDU/CSU, jejímž volebním lídrem je předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, si o procentní bod pohoršila na 22 procent. Třetí jsou teď Zelení s 18 procenty, což je také o bod méně než před týdnem.

Liberální FDP je nyní na 12 procentech a protiimigrační Alternativa pro Německo na deseti procentech. Do Spolkového sněmu by se nyní s šestiprocentní podporou dostala ještě krajně levicová Levice.

Letos v lednu vedla konzervativní unie s 36 procenty, SPD měla podporu patnácti procent voličů a Zelení devatenáct procent.

Armin Laschet a Angela Merkelová
Zdroj: Federico Gambarini/Reuters

Laschet propadá v kancléřských preferencích

Předseda SPD je také nejvíc preferovaným kandidátem na kancléře. Nyní by jej v čele vlády chtělo třicet procent dotázaných, jeho konkurent Laschet na něj ztrácí už devatenáct procentních bodů. Kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková se drží na patnácti procentech.

Varovným signálem pro CDU/CSU je i nízká podpora přívrženců strany pro Lascheta. V případě přímé volby kancléře by předsedovi Křesťanskodemokratické unie dalo hlas pouze 38 procent stoupenců CDU/CSU. Oproti tomu Scholze by přímo volilo osmdesát procent přívrženců SPD a Baerbockovou 57 procent stoupenců Zelených.

Forsa provedla průzkum ve dnech 17. až 23. srpna mezi 2504 lidmi. Statistická chyba je +/- 2,5 procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 4 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 7 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 7 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 8 hhodinami
Načítání...