Scholz a Laschet se předhánějí ve skládání koalice, rozhodující slovo ale mají jiní

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.

  • 22:36

    Vážení čtenáři, textová on-line reportáž k dění po spolkových volbách v Německu pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:24

    Kdo bude příštím německým kancléřem, nechtěl v Událostech, komentářích hádat ani předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý. "Ale přál bych to vítězi voleb Olafu Scholzovi," připustil.

  • 22:22

    "Paradoxem je, že se daly dohromady strany na třetím a čtvrtém místě a pak si teprve vyberou, s kým chtějí vládnout," komentuje situaci předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Těsný výsledek nedělních voleb znamená, že rozhodující slovo při formování nové německé vlády budou mít až ti třetí a čtvrtí na pásce – Zelení a FDP. Ostatně šéf svobodných demokratů Christian Lindner už od jara prohlašoval, že právě on chce být po volbách „Königsmacher“ – muž, který rozhodne, kdo bude v Německu vládnout. Nakonec se do této role dostal společně se Zelenými.

Ještě před začátkem koaličních rozhovorů proto začali svobodní demokraté se Zelenými zkoumat, zda se mohou stát „progresivním jádrem“ nové koalice. Tato předsondážní jednání mají zjistit, zda tyto dvě programově odlišné strany dokážou reálně spolupracovat. Teprve poté bude možné rozhodovat o tom, zda přijmout nabídku sociálních demokratů nebo konzervativní unie.

„Rozhodující je, že bez Zelených a svobodných demokratů není žádná vláda možná. Takže dává smysl, že nejdřív budeme jednat spolu,“ poznamenal k předsondážním rozhovorům místopředseda FDP Wolfgang Kubicki.

Pro a proti spolupráce FDP a Zelených

Mezi oblasti, kde budou Zelení a FDP jen těžko hledat jednotu, jsou finance. FDP jednoznačně vylučuje zvyšování daní, dokonce prosazuje jejich snižování, a to i pro lidi s vyššími příjmy. Naopak Zelení slíbili zvýšit horní sazbu daně i dědickou daň. Navíc chtějí zmírnit dluhovou brzdu a dalšími půjčkami financovat investiční balíky.

Zásadní rozpory panují i v oblasti sociální spravedlnosti. Zvýšení minimální mzdy a sociálních dávek FDP odmítá, naopak chce zmírnit ochranu zaměstnanců před propouštěním.

Společné téma obou stran je ochrana klimatu a snižování emisí, cestu ale volí zcela odlišnou. Zelení chtějí sáhnout ke státním podporám a zákazům spalovacích motorů, program FDP se zase opírá o inovace, trh s emisemi a iniciativu samotného průmyslu.

Manželství pro všechny, liberální postoj k potratům či lepší komunikaci s Ruskem ale požadují obě strany. Shodují se také na nutnosti další digitalizace a přínosu přistěhovalců pro německý pracovní trh.

Nahrávám video
Události: Sociální demokraté těsně vyhráli volby v Německu
Zdroj: ČT24

FDP se kloní k Jamajce, Zelení k semaforu

Spolupředseda Zelených Robert Habeck na pondělní tiskové konferenci oznámil, že jeho strana bude o možné koalici jednat nejdřív se sociálními demokraty, což podle něj s ohledem na volební výsledek „dává logiku“. „To ale neznamená, že nebudeme mluvit s unií,“ vzkázal rychle směrem k CDU/CSU.

Předseda parlamentní frakce Zelených Anton Hofreiter poukázal na to, že CDU/CSU je jasným poraženým voleb, a jeho strana tedy není nakloněna tomu, aby se Armin Laschet stal kancléřem. Během volební noci v centrále Zelených tak varianta semaforu, tedy koalice se sociální demokracií a FDP, měla jednoznačně navrch. Programové průsečíky Zelených s SPD jsou větší než s CDU, připomínali mnozí členové Zelených.

Koaliční spolupráci s SPD si Zelení už jednou vyzkoušeli – v kabinetu Gerharda Schrödera v letech 1998 až 2005.

Naopak FDP se spíše kloní k jamajské koalici v čele s CDU/CSU, navzdory její volební porážce. Ostatně tuto povolební spolupráci FDP preferoval Lindner během celé kampaně a hned o volební noci si s Laschetem telefonoval.

Christian Lindner
Zdroj: Annegret Hilse/Reuters

Scholz chce semafor do Vánoc

Kancléřský kandidát sociální demokracie Olaf Scholz výsledky voleb vnímá tak, že si Němci přejí koalici jeho SPD, Zelených a FDP. Sociální demokracie už sestavila šestičlenný vyjednávací tým. „Chceme sestavit vládu se stranami, které volby vyhrály. A to jsou SPD, která dosáhla značného nárůstu hlasů, jsou to Zelení a je to FDP,“ prohlásil Scholz. Všechny tyto strany si oproti volbám před čtyřmi lety polepšily.

Scholz také doufá, že nová koalice se podaří sestavit ještě do Vánoc.

Laschet se Jamajky nevzdává

Navzdory historicky nejhoršímu volebnímu výsledku strany a prvním výzvám k rezignaci se chystá sestavovat koalici také šéf CDU Armin Laschet. „Kancléřem bude ten, kdo si ve Spolkovém sněmu zajistí většinu,“ nechal se slyšet v pondělí.

Laschet věří, že právě jamajská koalice, tedy spojení CDU/CSU, Zelených a FDP je „to nejlepší pro naši zemi“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...