Scholz a Laschet se předhánějí ve skládání koalice, rozhodující slovo ale mají jiní

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.

  • 22:36

    Vážení čtenáři, textová on-line reportáž k dění po spolkových volbách v Německu pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:24

    Kdo bude příštím německým kancléřem, nechtěl v Událostech, komentářích hádat ani předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý. "Ale přál bych to vítězi voleb Olafu Scholzovi," připustil.

  • 22:22

    "Paradoxem je, že se daly dohromady strany na třetím a čtvrtém místě a pak si teprve vyberou, s kým chtějí vládnout," komentuje situaci předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Těsný výsledek nedělních voleb znamená, že rozhodující slovo při formování nové německé vlády budou mít až ti třetí a čtvrtí na pásce – Zelení a FDP. Ostatně šéf svobodných demokratů Christian Lindner už od jara prohlašoval, že právě on chce být po volbách „Königsmacher“ – muž, který rozhodne, kdo bude v Německu vládnout. Nakonec se do této role dostal společně se Zelenými.

Ještě před začátkem koaličních rozhovorů proto začali svobodní demokraté se Zelenými zkoumat, zda se mohou stát „progresivním jádrem“ nové koalice. Tato předsondážní jednání mají zjistit, zda tyto dvě programově odlišné strany dokážou reálně spolupracovat. Teprve poté bude možné rozhodovat o tom, zda přijmout nabídku sociálních demokratů nebo konzervativní unie.

„Rozhodující je, že bez Zelených a svobodných demokratů není žádná vláda možná. Takže dává smysl, že nejdřív budeme jednat spolu,“ poznamenal k předsondážním rozhovorům místopředseda FDP Wolfgang Kubicki.

Pro a proti spolupráce FDP a Zelených

Mezi oblasti, kde budou Zelení a FDP jen těžko hledat jednotu, jsou finance. FDP jednoznačně vylučuje zvyšování daní, dokonce prosazuje jejich snižování, a to i pro lidi s vyššími příjmy. Naopak Zelení slíbili zvýšit horní sazbu daně i dědickou daň. Navíc chtějí zmírnit dluhovou brzdu a dalšími půjčkami financovat investiční balíky.

Zásadní rozpory panují i v oblasti sociální spravedlnosti. Zvýšení minimální mzdy a sociálních dávek FDP odmítá, naopak chce zmírnit ochranu zaměstnanců před propouštěním.

Společné téma obou stran je ochrana klimatu a snižování emisí, cestu ale volí zcela odlišnou. Zelení chtějí sáhnout ke státním podporám a zákazům spalovacích motorů, program FDP se zase opírá o inovace, trh s emisemi a iniciativu samotného průmyslu.

Manželství pro všechny, liberální postoj k potratům či lepší komunikaci s Ruskem ale požadují obě strany. Shodují se také na nutnosti další digitalizace a přínosu přistěhovalců pro německý pracovní trh.

14 minut
Události: Sociální demokraté těsně vyhráli volby v Německu
Zdroj: ČT24

FDP se kloní k Jamajce, Zelení k semaforu

Spolupředseda Zelených Robert Habeck na pondělní tiskové konferenci oznámil, že jeho strana bude o možné koalici jednat nejdřív se sociálními demokraty, což podle něj s ohledem na volební výsledek „dává logiku“. „To ale neznamená, že nebudeme mluvit s unií,“ vzkázal rychle směrem k CDU/CSU.

Předseda parlamentní frakce Zelených Anton Hofreiter poukázal na to, že CDU/CSU je jasným poraženým voleb, a jeho strana tedy není nakloněna tomu, aby se Armin Laschet stal kancléřem. Během volební noci v centrále Zelených tak varianta semaforu, tedy koalice se sociální demokracií a FDP, měla jednoznačně navrch. Programové průsečíky Zelených s SPD jsou větší než s CDU, připomínali mnozí členové Zelených.

Koaliční spolupráci s SPD si Zelení už jednou vyzkoušeli – v kabinetu Gerharda Schrödera v letech 1998 až 2005.

Naopak FDP se spíše kloní k jamajské koalici v čele s CDU/CSU, navzdory její volební porážce. Ostatně tuto povolební spolupráci FDP preferoval Lindner během celé kampaně a hned o volební noci si s Laschetem telefonoval.

Christian Lindner
Zdroj: Annegret Hilse/Reuters

Scholz chce semafor do Vánoc

Kancléřský kandidát sociální demokracie Olaf Scholz výsledky voleb vnímá tak, že si Němci přejí koalici jeho SPD, Zelených a FDP. Sociální demokracie už sestavila šestičlenný vyjednávací tým. „Chceme sestavit vládu se stranami, které volby vyhrály. A to jsou SPD, která dosáhla značného nárůstu hlasů, jsou to Zelení a je to FDP,“ prohlásil Scholz. Všechny tyto strany si oproti volbám před čtyřmi lety polepšily.

Scholz také doufá, že nová koalice se podaří sestavit ještě do Vánoc.

Laschet se Jamajky nevzdává

Navzdory historicky nejhoršímu volebnímu výsledku strany a prvním výzvám k rezignaci se chystá sestavovat koalici také šéf CDU Armin Laschet. „Kancléřem bude ten, kdo si ve Spolkovém sněmu zajistí většinu,“ nechal se slyšet v pondělí.

Laschet věří, že právě jamajská koalice, tedy spojení CDU/CSU, Zelených a FDP je „to nejlepší pro naši zemi“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...