Daně, minimální mzda či boj s koronavirem byly klíčovými spornými body německé volební kampaně. Jedno téma ale dominovalo, a tím je klimatická politika. Za problém číslo jedna ji totiž považuje více než čtyřicet procent německých voličů. Nejen Zelení proto slibují po volbách významné urychlení cesty k nulovým emisím.
Výrazným tématem kampaně v Německu bylo klima. Den před volbami některé strany lákaly nerozhodné
Jen pár hodin před začátkem německých voleb se v Berlíně konala masivní demonstrace v čele s ikonou klimatického hnutí, Gretou Thunbergovou. Pro protestující představují současné volby hybatele celosvětového boje proti klimatické změně.
Dosluhující lídryně Angela Merkelová začínala kariéru jako ministryně životního prostředí. Nechala se fotit u tajících ledovců, říkalo se jí klimatická kancléřka. Jenže během její vlády emise načas dokonce stouply – když rozhodla o odstavení jaderných elektráren. Výpadek nahradilo uhlí.
Téměř všechny německé strany nyní voličům slibují, že největší evropskou ekonomiku bude do poloviny století pohánět především slunce a vítr. „Mnoho voličů si přeje radikální změnu klimatické politiky. Pak se ale zaleknou, když mají platit vyšší cenu energií,“ odhaduje politolog Frank Brettschneider.
To může být šancí pro Alternativu pro Německo. Jedinou parlamentní stranu, která ráznou klimatickou politiku neméně rázně odmítá. „Co jsou opravdové problémy lidí? Není to klimatická apokalypsa, klimatická krize. Je to klesající životní úroveň, inflace,“ hlásal volební lídr AfD Tino Chrupalla.
Boj vyostřuje i druhá strana. Oba soupeři o kancléřské křeslo, Olaf Scholz i Armin Laschet, slibují, že Německo po volbách podstatně zrychlí směrem k nulovým emisím. Detaily této cesty ale shodně nechávají otevřené.
Až čtyřicet procent ještě neví
Ačkoli strany formálně ukončily předvolební kampaně v pátek, v sobotu v agitaci pokračovaly. Nerozhodnutých je totiž nezvykle mnoho, podle průzkumů až čtyřicet procent z 60,4 milionu oprávněných voličů.
Laschet, jehož unie CDU/CSU čelí kritice za nedostatečné klimatické plány, přislíbil rychlejší zavádění obnovitelných energetických zdrojů. „V Německu jsme příliš pomalí,“ řekl v sobotu s tím, že pokud je cílem dodržet hodnotu globálního oteplení maximálně o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, musí se úsilí vystupňovat a jednat rychleji. K hodnotě 1,5 stupně se chtějí co nejvíce přiblížit signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 včetně Německa.
Scholz se v sobotu s voliči sešel v Postupimi, kde žije a kde usiluje o poslanecký mandát. Voliče vyzval, aby hlasovali pro sociální demokracii (SPD), aby se stala dostatečně silnou stranou. Podle průzkumů SPD těsně vede před CDU/CSU, ale vítězství ani jedné straně nemusí zajistit kancléřský post. O něm rozhodnou povolební koaliční jednání. Scholz opětovně prohlásil, že by si přál vytvořit vládu se Zelenými, o jejichž přízeň zcela jistě bude usilovat i unie CDU/CSU.
Scholz přislíbil, že pokud bude sestavovat vládu, pozve do ní jako ministry jen ty osobnosti, které dobře zná. Dodal, že jeho kabinet bude co do počtu mužů a žen vyrovnaný.
CDU/CSU mírně stahuje náskok
Poslední průzkumy naznačují, že strana Angely Merkelové stahuje náskok sociálních demokratů z posledních dní. Nejvýmluvnější je v tomto ohledu páteční průzkum institutu Allensbach. Podle něj už CDU/CSU ztrácí pouhý procentní bod. Průzkum odhaduje pro SPD zisk šestadvacet procent, pro konzervativce pětadvacet. Třetí by podle něj byli Zelení s šestnácti procenty, čtvrtá liberální FDP s deseti a půl procenty a pátá krajně pravicová AfD s rovnými deseti.
Páteční průzkum institutu Forsa dává sociálním demokratům o něco větší náskok. Podle něj by získali pětadvacet procent hlasů, konzervativci o tři procentní body méně. Pořadí i zisky hlasů ostatních stran jsou v tomto průzkumu podobné jako v tom předcházejícím. Každopádně to vypadá, že boj o kancléřské křeslo bude velmi těsný.