Němečtí Zelení i liberálové chtějí jednat o koalici se sociálními demokraty

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.

Spolupředsedové ekologické strany Robert Habeck a Annalena Baerbocková ve středu dopoledne vyzvali liberály ke společnému sondážnímu jednání se sociálními demokraty. „Nechceme komplikovat nepřirozené věci,“ řekl Habeck, který je v médiích označován za budoucího vicekancléře. Zelení se již před volbami netajili tím, že mají programově blíže k SPD než k unii CDU/CSU.

Šéf FDP Christian Lindner na nabídku Zelených kývl. „Zelení a FDP se i přes vzájemné rozdíly v uplynulých dnech intenzivně radili,“ řekl Lindner. „Dalším krokem je společná výměna postojů tří stran,“ řekl. Lindner rovněž oznámil, že se Scholzem telefonicky jednal a že první sondovací schůzka SPD, Zelených a liberálů se bude konat ve čtvrtek.

Lindner nicméně dodal, že varianta koalice s unií nebyla definitivně zavržena a že je to stále jedna z možností. Zároveň ale ujistil, že strany nepovedou žádné souběžné rozhovory s SPD a CDU/CSU. Podobný názor mají i Zelení, kteří ale kritizují únik podrobností z důvěrných rozhovorů s unií do médií. „Důvěra znamená, že ne vše se dostane do novin,“ řekla Baerbocková.

Zatímco před volbami Lindner hovořil o blízkosti k CDU/CSU, po volbách již jednal jak s unií, tak se sociálními demokraty. Zdůvodnil to tím, že se nebrání spolupráci s žádnou demokratickou stranou a že pro FDP je klíčové v budoucí vládě prosazovat liberální politiku.

Liberálové se také opakovaně sešli se Zelenými, aby si ujasnili priority. Obě menší strany jsou totiž klíčové pro vznik budoucí německé vlády, bez jejich podpory se Laschet ani Scholz na cestě ke kancléřství neobejdou. 

„My jsme k dalším rozhodnutím připraveni, ale rozhodnutí o tom, s kým a kdy jednat, je na FDP a Zelených,“ řekl ve středu Laschet. „Výchozí bod pro vznik nové vlády je jasný od voleb 26. září, my jsme skončili druzí,“ dodal.

Zatímco Laschet se naděje zcela nevzdává, podle některých konzervativních politiků je v podstatě jasno o odchodu do opozice. Konzervativní ministr hospodářství Peter Altmaier postoj FDP a Zelených okomentoval na Twitteru slovy o tom, že koaliční vlak sociálních demokratů, liberálů a Zelených právě vyjel z nádraží.

Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová z CDU uvedla, že unii čeká po šestnácti letech u vlády zlom, který musí využít jako šanci pro obsahové i personální přehodnocení.

„Konečně je jasno,“ řekl bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder s tím, že rozhodnutí liberálů a Zelených respektuje. Nevyloučil ale, že po případném krachu rozhovorů s SPD by mohla být na tahu unie. „Ale to uvidíme, až by se tak stalo,“ dodal.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně v nich zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila unie s 24,1 procenta hlasů. Analytici očekávají, že vznik vlády potrvá dlouhé týdny až měsíce, takže dosluhující kancléřka Angela Merkelová by mohla zemi vést i do Vánoc. Merkelová po šestnácti letech v kancléřství odchází z politiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled