Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.
„Německo čekají měsíce koaličních jednání, jaké ještě nikdy nezažilo,“ napsal o volebním výsledku deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle komentáře tohoto periodika nebude již CDU/CSU pomoci, pokud se za nynější situace jasně nepostaví za svého kandidáta na kancléře. Armin Laschet se v kampani netěšil opravdové podpoře celé unie, protože různá křídla požadovala odlišné kandidáty, připomíná list.
Deník Der Tagesspiegel poznamenal, že ať už hledání budoucí koalice dopadne jakkoliv, bude to výraz německé touhy po kompromisu. List si také všímá toho, že již v neděli pro sebe kancléřskou funkci nárokovali jak Scholz, tak Laschet. Pro Lascheta, který skončil druhý, ale bude složité v cestě do kancléřství Scholze čestně obejít, míní Der Tagesspiegel.
Süddeutsche Zeitung poukazuje na to, že Scholzovu vyjednávací pozici komplikují straníci, kteří nejsou svému kancléřskému kandidátovi zavázaní a kteří se odmítavě postaví proti případné koalici, ve které by šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner jako ministr financí určoval politickou linii. „Proti nim Scholz žádný semafor neprosadí a ve vzájemném hašteření byla SPD vždy dobrá,“ glosuje deník. Semaforem odkazuje k možné koalici SPD, FDP a Zelených.
Podle listu Die Welt je jasné, že Scholz ani Laschet nezískali mandát pro velké změny a s drobnými reformami se daleko nedostanou. „A to je obzvláště smutné, protože touha po politické změně mezi voliči byla veliká jako už dlouho ne,“ domnívá se deník.
Frankfurter Rundschau uvažuje o možné menšinové vládě jako o východisku složité povolební situace. „Protože je prakticky nemožné najít parlamentní většinu pro koalici s jasným obsahovým profilem, tak proč nikdo nemluví o menšinové vládě?“ ptá se list, podle nějž je odmítání takové možnosti přežitkem. O kancléři by podle tohoto periodika mohl hlasovat Spolkový sněm.
Liberálové mohou mít silné slovo, píší evropské deníky
Rovněž evropský tisk se soustředí na nadcházející povolební vyjednávání. Například podle španělského listu El Mundo to budou Zelení a FDP, kteří určí, kdo se nastěhuje do kancléřského úřadu. „Časy velké koalice jsou pryč. Teď se bude tango tančit ve třech,“ píše deník. Obdobný komentář přinesl i španělský El País.
„Sen Annaleny Baerbockové o úřadu kancléřky se sice rozplynul, ale výsledek její strany je historicky nejlepší,“ konstatuje švýcarský Neue Zürcher Zeitung. Podle něj bude tak ekologická strana tlačit na to, aby koaliční dohoda byla „zelená jako nikdy dřív“.
Britské The Times upozorňují, že bude-li chtít Scholz sestavit koalici s FDP, zaplatí za to velmi vysokou cenu. „Očekává se, že předseda FDP Christian Lindner bude trvat na tom, aby se stal ministrem financí, a mohl tak blokovat některé návrhy na zvýšení daní, které byly centrálním bodem předvolebních kampaní SPD a Zelených,“ předpovídá ostrovní deník.
„Jednoduché to nebude, ale excelentní vyjednavač Scholz by mohl FDP a Zelené přesvědčit o nové středové koalici,“ myslí si švýcarský list Tages-Anzeiger. Německo si podle tohoto periodika musí zvyknout na politické poměry běžné v jiných evropských zemích, tedy situaci, kdy vítěz voleb uzme čtvrtinu hlasů a koalici musí sestavit se středně velkými stranami.
Laschet jako mlýnský kámen na krku
Podle nizozemského listu De Telegraaf výsledek voleb znamená, že příští německý kancléř bude mít slabší pozici než ti dosavadní. „To je špatná zpráva pro Evropskou unii, v níž musí hrát Německo s ohledem na počet obyvatel a hospodářskou sílu vůdčí roli v neklidném světě,“ varuje De Telegraaf.
Také rakouský Der Standard se domnívá, že příští německý kancléř může být slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. „V praxi ale bude záležet na jeho šikovnosti, jak silnou pozici si zvládne zajistit,“ připouští deník.
Propad křesťanských demokratů podle norského listu Verdens Gang ukázal, že Angela Merkelová byla mnoho let oblíbenější než její strana. „Když už neusilovala o znovuzvolení, našlo si mnoho voličů jinou alternativu,“ píše deník, podle nějž ve volbách zvítězili Baerboková a Scholz.
Podle italského listu Corriere della Sera byl Laschet „mlýnským kamenem uvázaným kolem krku CDU/CSU“. Výsledek nedělního hlasování označil za nejmimořádnější a nejproblematičtější v demokratických dějinách země. „Volby mají nicméně jasného vítěze a jasného poraženého: prvním je Olaf Scholz, druhým Armin Laschet,“ podotýká italský deník.
Německo zůstane stabilní demokracií, píší na Slovensku
Ať už se stane kancléřem Scholz či Laschet, bude podle dánského listu Politiken jeho prvořadým úkolem řešit klimatické změny. Jak se k tomu postaví, bude dle deníku rozhodující nejen pro Německo, ale i pro celou EU. „Pro Zelené to nebyly volby, o jakých snili. Přesto se tyto volby staly volbami klimatickými,“ věří dánské noviny.
„Německo bude nadále stabilní demokracií, kde bude hlavní úlohu v politice sehrávat zdravý rozum, kde populistické strany zůstanou na okraji politického spektra (případně mimo parlament), kde se budou hledat pragmatická řešení,“ uvádí slovenský deník Sme.
Denník N píše, že Scholzovi pomohly dlouholeté zkušenosti z vysoké politiky, profesionalita a nekonfliktnost, jakož i chyby nevýrazných soupeřů. „Scholz se v kampani prezentoval jako přirozený nástupce Merkelové (byť je z jiné strany) a volba, která přinese stabilitu, jistotu, zkušenosti a kontinuitu. To bylo v kontrastu s tím, co mohli nabídnout jeho rivalové,“ komentuje Denník N.
Maďarský zpravodajský web 444.hu si všímá volebních zisků Alternativy pro Německo (AfD) a postkomunistické Levice na východě Německa. „Strany, které systematicky popírají liberální demokracii, jsou na území bývalé NDR velmi silné. Ukazuje to, že bývalá NDR se více blíží světu, který byl kdysi za železnou oponou, než tomu západoněmeckému,“ uvažuje server.
