Velký knižní čtvrtek doporučuje novinky Hůlové, Hornbyho i ukrajinskou kroniku zpravodajů ČT

Deset novinek tuzemských i zahraničních autorů přináší čtenářům od 23. března Velký knižní čtvrtek. Do výběru napříč žánry, jímž knihkupci a nakladatelé chtějí upozornit na čtenářsky atraktivní tituly, se dostaly knihy od Nicka Hornbyho, Petry Hůlové, Michaela Žantovského i zpravodajů České televize.

Světovou literaturu reprezentuje například britský autor humoristických knih Nick Hornby. Ústřední postavou jeho románu Funny Girl o mládí i zralém věku, slávě a zákulisí showbyznysu je krásná a talentovaná Barbara, která se v šedesátých letech stane hvězdou seriálu.

Čtenáři mohou sáhnout také po próze od francouzské autorky Maylis de Kerangalové. Příběh Život za život mohou i tuzemští diváci znát už z filmové adaptace. Drama o dárcích i čekatelích při transplantaci orgánů řeší mravní dilemata i nové možnosti lékařství. 

Slovenský spisovatel Roman Kulich v napínavých Devíti křížích propojuje rodinný výlet s dávnou tragédií. Napětí lze čekat i od retro krimi Leo Berlin: Případ pro komisaře Leo Wechslera. Německá autorka Susanne Gogaová zasadila děj do Berlína dvacátých let, kde dojde k vraždě léčitele. Dávný zločin se řeší v románu české autorky Petry Klabouchové U severní zdi. Inspirován je osudy politických vězeňkyň z padesátých let minulého století.

Novinky Velkého knižního čtvrtka z jara 2023
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Od českých autorů doporučuje Velký knižní čtvrtek také Nejvyšší kartu Petry Hůlové. Možné autobiografické vyprávění se dotkne kulturních válek i mezigeneračních střetů prostřednictvím hlavní hrdinky – literátky, která reflektuje svou kariéru i komplikovaný osobní život.

Svědectví z Hradu, Ukrajiny i Blízkého východu

Spisovatel, politik a diplomat Michael Žantovský sepsal vzpomínkovou knihu S prominutím řečeno, s podtitulem Můj život mezi slavnými a mocnými. Líčí svá setkání s Václavem Havlem, královnou Alžbětou II., dalajlamou i kapelou Rolling Stones, a na základě „nesmazatelných zážitků“ rekapituluje dějinné události minulého století. 

Autentické svědectví přináší také kniha Putinova válka – Ukrajinská kronika zpravodajů ČT. Osobní svědectví z aktuálního konfliktu, který je největším v Evropě od druhé světové války, sepsali váleční reportéři David Borek, Václav Černohorský, Martin Jonáš, Michal Kubal, David Miřejovský, Andreas Papadopulos, Pavel Polák, Karel Rožánek, Jakub Szántó a Jan Šilhan.

Reflexi aktuálního dění z Egypta, Pákistánu, Afghánistánu i Izraele nabízí kniha Proč Alláh stvořil kalašnikov od „reportéra z válek, mešit i bazarů“ Pavla Pawluschy Novotného. Do Mexika, kde léta žila, vezme čtenáře překladatelka Eva Kubátová v pokračování Mexikopedie.

O novinkách pohovoří někteří autoři Velkého knižního čtvrtku a také překladatelé zahraničních novinek při autogramiádě, která se uskuteční ve čtvrtek odpoledne v Knihovně Václava Havla v Praze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 17 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 19 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...