Působení Humboldtova fóra, které bylo v červenci otevřeno v Berlíně, doprovází řada kontroverzí. Někteří experti mu vyčítají, že obsahuje umělecká díla a předměty, které se do německých muzeí dostaly díky násilným událostem. V nich často hrál významnou roli kolonialismus a mocenská hegemonie tehdejšího Německa.
Otevření Humboldtova fóra znovu rozdmýchalo diskusi o kruté koloniální minulosti Německa
Do nového Humboldtova fóra zamířila velká část německých muzejních antropologických sbírek. Němci teď řeší, zda mají hlavní taháky čistou minulost, řekl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. „Objevují se nové a nové objekty, které na sobě mohou mít, obrazně řečeno, krev domorodého obyvatelstva.“
Německo v poslední době začíná více diskutovat o svém koloniálním dědictví z období držav před první světovou válkou. Hodně se v této souvislosti mluvilo o beninských bronzových soškách, které mají být od příštího roku k vidění na jedné z výstav.
Jonáš uvedl, že už došlo k jednání mezi Německem a Nigérií a Berlín přislíbil tyto exponáty vrátit. A doplnil, že spor se vede i o patnáct metrů dlouhý slavností člun domorodců z Tichomoří. O tomto tématu mluvil s historikem Götzem Alym. Jeho prastrýc, bývalý kaplan německého císařského námořnictva patřil na konci 19. století k jednotkám, které německá říše poslala do svých kolonií v Pacifiku. A byl svědkem tamních masakrů.
„Když se se místní obyvatelé po právu bránili kolonialistům, přišla čas od času brutální pomsta. Můžete si to představit trochu jako vypálení Lidic,“ uvedl historik Götz Aly.
Ve své knize popisuje, jak němečtí vojáci zabíjeli, ničili domy i úrodu. Z ostrova, kde vyvraždili téměř všechny obyvatele, odvezli jako lup právě slavnostní člun. Skvost domorodého umění i techniky. A v současnosti jeden nejvzácnějších exponátů sbírek Humboldtova fóra. Podle Alyho je čas, aby Německo jednalo o jejich vrácení. „Také je třeba, abychom vedle těchto úžasných exponátů návštěvníky konfrontovali i s koloniálními zločiny,“ dodal.
Německo přiznalo, že v Namibii spáchalo genocidu
Zpravodaj také připomenul, že Německo letos v květnu uznalo odpovědnost za masakry domorodých obyvatel ve své někdejší africké kolonii na území dnešní Namibie.
- Namibie byla v letech 1884 až 1915 jako takzvaná Německá jihozápadní Afrika kolonií Německé říše. Císařské vojsko a osadníci podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt 75 tisíc až 100 tisíc domorodců z kmenů Hererů a Namů, když brutálně potlačili několik jejich povstání.
- Zdroj: ČTK
Berlín po dlouhých vyjednáváních uzavřel s namibijskou vládou dohodu, v níž zabíjení domorodých obyvatel označil slovem genocida a slíbil v západoafrické zemi během 30 let investovat do rozvoje 1,1 miliardy eur (28 miliard korun). „Mluví se o první genocidě 20. století,“ řekl v této souvislost Jonáš.
Svaz náčelníků namibijských kmenů Hererů a Namů však návrh Německa na odškodnění odmítl. Kmeny souhlasí pouze s tou částí dohody, v níž se události z počátku 20. století označují za genocidu, nikoli ale s výší nabízeného odškodnění. Nabídku 1,1 miliardy eur označují „za šokující, nepřijatelnou a za urážku“ své existence.
Projekt kritizovaný z mnoha stran
Instituce se návštěvníkům otevřela po 11 letech, včetně několika odkladů. „Projekt Humboldtova fóra trpěl snad všemi myslitelnými neduhy. Protahoval se kvůli problémům s plánováním, náklady vzrostly o 100 milionů eur nad původně plánovanou mez, stavbu také zkomplikoval požár střechy, a když se vše podařilo dokončit, bylo to v době, kdy Německo ovládla koronakrize,“ uvedl Jonáš.
Podle agentury DPA jeden z nejambicióznějších kulturních projektů v mezinárodním měřítku přišel nakonec na 680 milionů eur (téměř 17,5 miliardy korun). Vyrostl na místě, kde stál v dobách komunistické Německé demokratické republiky Palác republiky, který sloužil především jako sídlo parlamentu.
Ještě dříve tam byl panovnický zámek, sídlo pruských králů a německých císařů. Humboldtovo fórum teď postavili jako jeho kopii. Zpravodaj dodal, že podle některých architektů mohla stát v srdci Berlína vkusnější stavba.