Ukrajina i nadále žádá po Německu zbraně. Steinmeier lituje blízkého vztahu s Kremlem

7 minut
Studio ČT24: Martin Jonáš k německému postoji k Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajina po Německu dál žádá těžké zbraně jako bojové tanky, děla a systémy protivzdušné obrany. Pro dodávky těžkých zbraní Ukrajině se v pondělí vyslovila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, ale kancléř Olaf Scholz se k tomu nadále staví zdrženlivě. Na odmítnutí možné návštěvy prezidenta Franka-Waltera Steinmeira v Kyjevě Německo reaguje spíše negativně.

Německý kancléř Olaf Scholz označil za „poněkud iritující“ skutečnost, že Kyjev odmítl chystanou návštěvu spolkového prezidenta Steinmeiera na Ukrajině. Sám se pozvání do Kyjeva nyní přijmout nechystá, řekl dále Scholz rozhlasové stanici Inforadio.

Steinmeier se chtěl zúčastnit návštěvy prezidentů v Kyjevě. Nakonec prezidenti Polska a tří pobaltských států vyrazili na Ukrajinu bez něj. Spolkový prezident, který dlouho razil smířlivou politiku vůči Rusku, v úterý připustil, že ve válčící zemi není vítán.

„V zásadě celá německá politická scéna reaguje na tuto diplomatickou facku – a jinak se to opravdu říct nedá – značně nelibě. A to včetně těch politiků, kteří nemají zvláštní potřebu nadbíhat stávající hlavě státu. I lidé, kteří jsou k němu dlouhodobě kritičtí, říkají, že osobní sentimenty měly jít stranou,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Přišlo i pochopení

Steinmeier je stoupencem politiky, která vycházela z toho, že čím více bude ekonomických vazeb mezi Německem a Ruskem, tím více se bude Rusko klonit k západu a k demokracii, dodal zpravodaj. Prezident se ale nedávno velmi otevřenými slovy k této své minulé politice vyjádřil kriticky, řekl, že to byla chyba a že je potřeba tento postoj razantním způsobem revidovat.

V tisku se objevily i komentáře, které odmítavý postoj Ukrajiny chápou. Poukazují na to, že prezident skutečně měl blízko ke Kremlu. Vznikly také spekulace o tom, že může jít ze strany Kyjeva o taktiku, jak dostat do země samotného kancléře. Olaf Scholz je koneckonců ten, kdo jakékoliv dodávky zbraní musí nakonec schválit a podepsat.

Scholz už dříve zdůraznil, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je v častějším telefonickém kontaktu než téměř všichni ostatní západní politici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...