Olaf Scholz stojí nad troskami svých politických plánů, říká někdejší zpravodaj v Německu Jonáš

Nahrávám video
Olaf Scholz stojí nad troskami svých politických plánů, říká někdejší zpravodaj v Německu Jonáš
Zdroj: ČT24

Německý kancléř Olaf Scholz je politikem, který se necítí dobře v roli „válečného kancléře“, míní bývalý zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš. Ekonomika jedné z nejlidnatějších zemí Evropy podle něj nyní začíná doplácet na příliš vstřícné kroky směrem k Moskvě v minulosti. Klíčovým úkolem pro státy Evropské unie podle něj bude v dalších týdnech přesvědčit Německo, aby ustoupilo od svých nynějších, často zdrženlivých postojů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Německý kancléř dorazí v pondělí na oficiální návštěvu České republiky, bude mimo jiné jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ten kromě aktuálního dění na Ukrajině chce s Scholzem projednat možnost získání kapacit v LNG terminálech, které Německo nově buduje.

Scholzovo působení za téměř devět měsíců na pozici šéfa spolkové vlády při té příležitosti hodnotí bývalý zpravodaj ČT v Německu spíše zdrženlivě. „Olaf Scholz je muž a politik, který v tuto chvíli stojí nad troskami svých plánů a zamýšleného díla. Zažívá to, co opravdu zažít nechtěl. Jestli něco nechtěl, tak je to být válečným kancléřem. Nechtěl být lídr svobodného světa ve sporu s Ruskem,“ myslí si Jonáš. Scholzova vláda podle dlouholetého zpravodaje doplácí na příliš vstřícné jednání s ruskými představiteli v minulosti. 

„Nejenom německá vláda se až do poslední chvíle snažila nechat otevřenou alespoň centimetrovou škvíru do dveří Kremlu, aby bylo možné vyjednávat a válce zabránit a Německo neutrpělo ekonomické škody, na které se nyní chystá,“ uvedl s tím, že za současnou energetickou krizi, která souvisí i s obavami ze zastavení dodávek ruského plynu do Evropy, dle něj může i nedůrazný postoj německé opozice, která se před vypuknutím války obávala zmiňovat tvrdší sankce. 

Jonáš: Německo potřebuje evropské partnery

Současné postavení Scholze v evropské i světové politice srovnává s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, o které v roce 2021 napsal knihu Fenomén Angela Merkelová: Portrét jedné éry. „Merkelová na začátku svého kancléřství, stejně jako Scholz, trpěla velmi častou nemocí německých politiků, pro které je zdánlivě německý politický rybník dost veliký na to, aby se v něm utopili,“ řekl. I přesto ale do své role ve „světové diplomatické aréně“ nakonec dorostla, míní. 

„Merkelová a Scholz jsou politici takříkajíc z jedné líhně a jednoho střihu. Jsou to politici, kteří nedůvěřují emocím a instinktům a jsou to velcí kalkulátoři. Velmi dobře a dlouhodobě promýšlejí svoje kroky. Zároveň ale mají velký problém s instinktivními reakcemi a výraznými gesty,“ myslí si. I přesto je ale Jonáš přesvědčený, že bývalá kancléřka by v řešení evropské energetické krize byla aktivnější.

Připouští však, že zodpovědnost za současnou situaci Merkelová částečně nese a její poslední výroky jsou „variací na jednu melodii“, ve které opakuje, že ji další jednání neumožnili její partneři. Zároveň s tím doplňuje roli některých představitelů sociálnědemokratické SPD. Uvedl, že lidé okolo bývalého kancléře Gerharda Schrödera „německou ekonomiku silně provázali na dlouhodobou spolupráci s Ruskem na ekonomické úrovni, ale i na konkrétní ekonomické projekty“.  

Energetická krize v Evropě podle Jonáše nyní závisí na intenzivním jednání členských států EU, ve kterých může silnou roli sehrát i dosud spíše zdrženlivý Berlín. „Zásadním tématem bude zcela jistě přemluvit Německo, aby přestalo evropská řešení blokovat. Němečtí politici opravdu nechtějí být v Evropě sami. Vždy okolo sebe musí mít nějaké partnery, kteří obhájí i třeba jejich nepopulární postoje,“ analyzuje s tím, že nakonec může sousední stát hrát významnou roli i v prosazení případného zastropování cen energií na celoevropské úrovni. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...