Olaf Scholz stojí nad troskami svých politických plánů, říká někdejší zpravodaj v Německu Jonáš

Nahrávám video
Olaf Scholz stojí nad troskami svých politických plánů, říká někdejší zpravodaj v Německu Jonáš
Zdroj: ČT24

Německý kancléř Olaf Scholz je politikem, který se necítí dobře v roli „válečného kancléře“, míní bývalý zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš. Ekonomika jedné z nejlidnatějších zemí Evropy podle něj nyní začíná doplácet na příliš vstřícné kroky směrem k Moskvě v minulosti. Klíčovým úkolem pro státy Evropské unie podle něj bude v dalších týdnech přesvědčit Německo, aby ustoupilo od svých nynějších, často zdrženlivých postojů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Německý kancléř dorazí v pondělí na oficiální návštěvu České republiky, bude mimo jiné jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ten kromě aktuálního dění na Ukrajině chce s Scholzem projednat možnost získání kapacit v LNG terminálech, které Německo nově buduje.

Scholzovo působení za téměř devět měsíců na pozici šéfa spolkové vlády při té příležitosti hodnotí bývalý zpravodaj ČT v Německu spíše zdrženlivě. „Olaf Scholz je muž a politik, který v tuto chvíli stojí nad troskami svých plánů a zamýšleného díla. Zažívá to, co opravdu zažít nechtěl. Jestli něco nechtěl, tak je to být válečným kancléřem. Nechtěl být lídr svobodného světa ve sporu s Ruskem,“ myslí si Jonáš. Scholzova vláda podle dlouholetého zpravodaje doplácí na příliš vstřícné jednání s ruskými představiteli v minulosti. 

„Nejenom německá vláda se až do poslední chvíle snažila nechat otevřenou alespoň centimetrovou škvíru do dveří Kremlu, aby bylo možné vyjednávat a válce zabránit a Německo neutrpělo ekonomické škody, na které se nyní chystá,“ uvedl s tím, že za současnou energetickou krizi, která souvisí i s obavami ze zastavení dodávek ruského plynu do Evropy, dle něj může i nedůrazný postoj německé opozice, která se před vypuknutím války obávala zmiňovat tvrdší sankce. 

Jonáš: Německo potřebuje evropské partnery

Současné postavení Scholze v evropské i světové politice srovnává s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, o které v roce 2021 napsal knihu Fenomén Angela Merkelová: Portrét jedné éry. „Merkelová na začátku svého kancléřství, stejně jako Scholz, trpěla velmi častou nemocí německých politiků, pro které je zdánlivě německý politický rybník dost veliký na to, aby se v něm utopili,“ řekl. I přesto ale do své role ve „světové diplomatické aréně“ nakonec dorostla, míní. 

„Merkelová a Scholz jsou politici takříkajíc z jedné líhně a jednoho střihu. Jsou to politici, kteří nedůvěřují emocím a instinktům a jsou to velcí kalkulátoři. Velmi dobře a dlouhodobě promýšlejí svoje kroky. Zároveň ale mají velký problém s instinktivními reakcemi a výraznými gesty,“ myslí si. I přesto je ale Jonáš přesvědčený, že bývalá kancléřka by v řešení evropské energetické krize byla aktivnější.

Připouští však, že zodpovědnost za současnou situaci Merkelová částečně nese a její poslední výroky jsou „variací na jednu melodii“, ve které opakuje, že ji další jednání neumožnili její partneři. Zároveň s tím doplňuje roli některých představitelů sociálnědemokratické SPD. Uvedl, že lidé okolo bývalého kancléře Gerharda Schrödera „německou ekonomiku silně provázali na dlouhodobou spolupráci s Ruskem na ekonomické úrovni, ale i na konkrétní ekonomické projekty“.  

Energetická krize v Evropě podle Jonáše nyní závisí na intenzivním jednání členských států EU, ve kterých může silnou roli sehrát i dosud spíše zdrženlivý Berlín. „Zásadním tématem bude zcela jistě přemluvit Německo, aby přestalo evropská řešení blokovat. Němečtí politici opravdu nechtějí být v Evropě sami. Vždy okolo sebe musí mít nějaké partnery, kteří obhájí i třeba jejich nepopulární postoje,“ analyzuje s tím, že nakonec může sousední stát hrát významnou roli i v prosazení případného zastropování cen energií na celoevropské úrovni. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...