Olaf Scholz stojí nad troskami svých politických plánů, říká někdejší zpravodaj v Německu Jonáš

28 minut
Olaf Scholz stojí nad troskami svých politických plánů, říká někdejší zpravodaj v Německu Jonáš
Zdroj: ČT24

Německý kancléř Olaf Scholz je politikem, který se necítí dobře v roli „válečného kancléře“, míní bývalý zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš. Ekonomika jedné z nejlidnatějších zemí Evropy podle něj nyní začíná doplácet na příliš vstřícné kroky směrem k Moskvě v minulosti. Klíčovým úkolem pro státy Evropské unie podle něj bude v dalších týdnech přesvědčit Německo, aby ustoupilo od svých nynějších, často zdrženlivých postojů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Německý kancléř dorazí v pondělí na oficiální návštěvu České republiky, bude mimo jiné jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ten kromě aktuálního dění na Ukrajině chce s Scholzem projednat možnost získání kapacit v LNG terminálech, které Německo nově buduje.

Scholzovo působení za téměř devět měsíců na pozici šéfa spolkové vlády při té příležitosti hodnotí bývalý zpravodaj ČT v Německu spíše zdrženlivě. „Olaf Scholz je muž a politik, který v tuto chvíli stojí nad troskami svých plánů a zamýšleného díla. Zažívá to, co opravdu zažít nechtěl. Jestli něco nechtěl, tak je to být válečným kancléřem. Nechtěl být lídr svobodného světa ve sporu s Ruskem,“ myslí si Jonáš. Scholzova vláda podle dlouholetého zpravodaje doplácí na příliš vstřícné jednání s ruskými představiteli v minulosti. 

„Nejenom německá vláda se až do poslední chvíle snažila nechat otevřenou alespoň centimetrovou škvíru do dveří Kremlu, aby bylo možné vyjednávat a válce zabránit a Německo neutrpělo ekonomické škody, na které se nyní chystá,“ uvedl s tím, že za současnou energetickou krizi, která souvisí i s obavami ze zastavení dodávek ruského plynu do Evropy, dle něj může i nedůrazný postoj německé opozice, která se před vypuknutím války obávala zmiňovat tvrdší sankce. 

Jonáš: Německo potřebuje evropské partnery

Současné postavení Scholze v evropské i světové politice srovnává s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, o které v roce 2021 napsal knihu Fenomén Angela Merkelová: Portrét jedné éry. „Merkelová na začátku svého kancléřství, stejně jako Scholz, trpěla velmi častou nemocí německých politiků, pro které je zdánlivě německý politický rybník dost veliký na to, aby se v něm utopili,“ řekl. I přesto ale do své role ve „světové diplomatické aréně“ nakonec dorostla, míní. 

„Merkelová a Scholz jsou politici takříkajíc z jedné líhně a jednoho střihu. Jsou to politici, kteří nedůvěřují emocím a instinktům a jsou to velcí kalkulátoři. Velmi dobře a dlouhodobě promýšlejí svoje kroky. Zároveň ale mají velký problém s instinktivními reakcemi a výraznými gesty,“ myslí si. I přesto je ale Jonáš přesvědčený, že bývalá kancléřka by v řešení evropské energetické krize byla aktivnější.

Připouští však, že zodpovědnost za současnou situaci Merkelová částečně nese a její poslední výroky jsou „variací na jednu melodii“, ve které opakuje, že ji další jednání neumožnili její partneři. Zároveň s tím doplňuje roli některých představitelů sociálnědemokratické SPD. Uvedl, že lidé okolo bývalého kancléře Gerharda Schrödera „německou ekonomiku silně provázali na dlouhodobou spolupráci s Ruskem na ekonomické úrovni, ale i na konkrétní ekonomické projekty“.  

Energetická krize v Evropě podle Jonáše nyní závisí na intenzivním jednání členských států EU, ve kterých může silnou roli sehrát i dosud spíše zdrženlivý Berlín. „Zásadním tématem bude zcela jistě přemluvit Německo, aby přestalo evropská řešení blokovat. Němečtí politici opravdu nechtějí být v Evropě sami. Vždy okolo sebe musí mít nějaké partnery, kteří obhájí i třeba jejich nepopulární postoje,“ analyzuje s tím, že nakonec může sousední stát hrát významnou roli i v prosazení případného zastropování cen energií na celoevropské úrovni. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německo také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...