Merkelová označila ruskou invazi za neomluvitelnou, výčitky ale prý nemá

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

„Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila,“ poznamenala Merkelová, která v úterý večer na divadelní scéně Berliner Ensemble odpovídala na otázky novináře a spisovatele Alexandera Osanga v pořadu Co je tedy moje země? (Was also ist mein Land?).

Podle Merkelové se nikdy nepodařilo zcela ukončit studenou válku. „Putin mi v roce 2007 řekl, že rozpad Sovětského svazu byl tou nejhorší věcí, co se ve 20. století stala. Pro mě to bylo naopak osvobození,“ uvedla. Poznamenala, že Putinův názor nesdílela a že se nepodařilo v Evropě vybudovat dostatečný bezpečnostní systém.

„Jedno chci ale říct, přepadení Ukrajiny nemá žádné ospravedlnění. Je to brutální útok, který je v rozporu s mezinárodním právem,“ zdůraznila.

Merkelová v rozhovoru hájila odmítavý postoj k tomu, aby NATO přizvalo na summitu v Bukurešti v roce 2008 Ukrajinu s Gruzií do Akčního plánu členství (MAP) jako předstupně plnohodnotného členství v obranné alianci. „To nebyla Ukrajina, jakou dnes známe. Byla to rozpolcená země mezi (proruským Viktorem) Janukovyčem a (prozápadním Viktorem) Juščenkem,“ řekla s tím, že bylo jasné, že Putin by to tak nenechal.

Hájila rovněž postup v roce 2014 poté, co Rusko anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a podpořilo proruské povstání na Donbasu. „Co by se stalo, kdyby se nikdo neangažoval a Putin se nezastavil?“ položila si otázku. Ukrajina je nyní podle bývalé kancléřky Putinovým geopolitickým rukojmím a nástrojem, jak poškodit Západ.

Putin chce zničit EU, myslí si Merkelová

Merkelová se domnívá, že Ukrajina v cestě za svobodou a sebeurčením prochází těžkým obdobím, které lze přirovnat k protikomunistickým povstáním v roce 1953 ve Východním Německu a v letech 1956 v Polsku a Maďarsku nebo k dění v Československu v roce 1968, kdy invaze vojsk Varšavské smlouvy zmařila demokratizaci země.

Putin jde podle Merkelové proti západnímu geopolitickému modelu. „Chce zničit Evropskou unii, kterou vidí jako předstupeň NATO,“ řekla. Proto se také snažila na Rusko zapůsobit přes hospodářství a obchodování, což byla dlouhodobá německá strategie, jak dosáhnout změny ruského režimu. „Věřila jsem v sousedství, protože Rusko je sousedem Evropy. A když to nejde politicky, mohlo by to jít třeba obchodem,“ řekla.

Minské mírové dohody, které počítaly s diplomatickým vyřešením proruského povstání na východě Ukrajiny, jsou podle Merkelové minulostí. Považovala je za jediný trumf, který Evropa měla. Uvedla také, že nejpozději na summitu skupiny G20 loni v říjnu v Římě bylo jasné, že situaci na rusko-ukrajinské hranici je kvůli přítomnosti ruských vojsk nutné brát vážně.

Bývalá kancléřka podpořila posílení obranných kapacit, protože vojenské odstrašení je podle ní to jediné, čemu Putin rozumí. Německo pod vedením nynějšího sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze a za podpory opoziční exkancléřčiny konzervativní unie CDU/CSU zřizuje zvláštní zbrojní fond pro armádu o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu korun). NATO také výrazně posílilo ochranu východních členů Aliance.

Merkelová v ústraní

Angela Merkelová se loni v prosinci po opuštění kancléřství uchýlila do ústraní a k následné ruské invazi poskytla jen krátká písemná prohlášení. Mlčení na veřejnosti prolomila před týdnem, kdy měla projev k odchodu dlouholetého šéfa odborů DGB Reinera Hoffmanna. Tehdy řekla, že jako bývalá kancléřka nechtěla činit žádná hodnocení, ale že ruská invaze se do poválečné historie Evropy zapsala očividným porušení mezinárodního práva. Zdůraznila, že podporuje všechny snahy Německa, Evropské unie, USA, NATO, OSN a skupiny velkých ekonomik G7, aby byla tato barbarská útočná válka Ruska zastavena.

Merkelová také  řekla, že není běžnou občankou, ale bývalou kancléřkou, proto musí být ve svých vyjádřeních a hodnoceních opatrná. Bývalá konzervativní šéfka německé vlády rovněž vyjádřila plnou podporu svému nástupci Scholzovi. Uvedla, že předání moci, od kterého ve středu uplyne šest měsíců, bylo hladké.

Merkelová varovala před zatracováním ruské kultury a Ruska jako takového a řekla, že sama je Ruskem okouzlena, což ale neplatí pro ruskou politiku. „Je to o to větší tragédie, protože tu zemi mám ráda,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu.
10:37Aktualizovánopřed 58 mminutami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 1 hhodinou

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 1 hhodinou

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pro Magyara bude těžké naplnit sliby, říká Petříček. Dle Kotena se může stát kopií Orbána

„Péter Magyar možná v budoucnu může být určitou kopií Viktora Orbána, i když na některé věci může mít jiné názory,“ prohlásil v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle bývalého ministra zahraničí a současného poradce prezidenta Petra Pavla Tomáše Petříčka je otázkou, jak předseda vítězné strany Tisza dostojí velkým očekáváním. Debaty moderované Terezou Řezníčkovou se účastnili také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
před 4 hhodinami

Část Poláků chce silnici propojující české a ukrajinské hranice

Polští silničáři pokračují v rychlé výstavbě dálnic. Aktuálně už je v zemi otevřených na pět a půl tisíce kilometrů rychlostních komunikací – před pěti lety to bylo přibližně o tisíc kilometrů méně. Lidé především na jihu země ale už nyní horují za další komunikaci. Přejí si novou silnici, která by propojila české a ukrajinské hranice.
06:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Úmyslně přeříznutý kabel na západě Německa omezil železniční dopravu

Neznámí pachatelé na hlavním nádraží v Gelsenkirchenu na západě Německa přeřízli kabel, čímž způsobili komplikace v železniční dopravě v širším regionu, informovala agentura DPA. Podle policie nelze vyloučit, že šlo o sabotážní akci.
před 6 hhodinami

Ukrajinci poprvé dobyli ruské pozice bez nasazení vojáků, tvrdí Zelenskyj

Ukrajincům se nedávno poprvé podařilo dobýt pozice ruských okupantů výhradně za použití dronů a pozemních robotických systémů, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Okupanti se vzdali a operace proběhla bez nasazení pěchoty a bez ztrát na naší straně,“ uvedl na síti X. Tento údajný milník navazuje na další nedávné příklady bezpilotních technologií pomáhajících v komplexních bojových situacích, píše web United24media.com.
před 6 hhodinami
Načítání...