Merkelová označila ruskou invazi za neomluvitelnou, výčitky ale prý nemá

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

„Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila,“ poznamenala Merkelová, která v úterý večer na divadelní scéně Berliner Ensemble odpovídala na otázky novináře a spisovatele Alexandera Osanga v pořadu Co je tedy moje země? (Was also ist mein Land?).

Podle Merkelové se nikdy nepodařilo zcela ukončit studenou válku. „Putin mi v roce 2007 řekl, že rozpad Sovětského svazu byl tou nejhorší věcí, co se ve 20. století stala. Pro mě to bylo naopak osvobození,“ uvedla. Poznamenala, že Putinův názor nesdílela a že se nepodařilo v Evropě vybudovat dostatečný bezpečnostní systém.

„Jedno chci ale říct, přepadení Ukrajiny nemá žádné ospravedlnění. Je to brutální útok, který je v rozporu s mezinárodním právem,“ zdůraznila.

Merkelová v rozhovoru hájila odmítavý postoj k tomu, aby NATO přizvalo na summitu v Bukurešti v roce 2008 Ukrajinu s Gruzií do Akčního plánu členství (MAP) jako předstupně plnohodnotného členství v obranné alianci. „To nebyla Ukrajina, jakou dnes známe. Byla to rozpolcená země mezi (proruským Viktorem) Janukovyčem a (prozápadním Viktorem) Juščenkem,“ řekla s tím, že bylo jasné, že Putin by to tak nenechal.

Hájila rovněž postup v roce 2014 poté, co Rusko anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a podpořilo proruské povstání na Donbasu. „Co by se stalo, kdyby se nikdo neangažoval a Putin se nezastavil?“ položila si otázku. Ukrajina je nyní podle bývalé kancléřky Putinovým geopolitickým rukojmím a nástrojem, jak poškodit Západ.

Putin chce zničit EU, myslí si Merkelová

Merkelová se domnívá, že Ukrajina v cestě za svobodou a sebeurčením prochází těžkým obdobím, které lze přirovnat k protikomunistickým povstáním v roce 1953 ve Východním Německu a v letech 1956 v Polsku a Maďarsku nebo k dění v Československu v roce 1968, kdy invaze vojsk Varšavské smlouvy zmařila demokratizaci země.

Putin jde podle Merkelové proti západnímu geopolitickému modelu. „Chce zničit Evropskou unii, kterou vidí jako předstupeň NATO,“ řekla. Proto se také snažila na Rusko zapůsobit přes hospodářství a obchodování, což byla dlouhodobá německá strategie, jak dosáhnout změny ruského režimu. „Věřila jsem v sousedství, protože Rusko je sousedem Evropy. A když to nejde politicky, mohlo by to jít třeba obchodem,“ řekla.

Minské mírové dohody, které počítaly s diplomatickým vyřešením proruského povstání na východě Ukrajiny, jsou podle Merkelové minulostí. Považovala je za jediný trumf, který Evropa měla. Uvedla také, že nejpozději na summitu skupiny G20 loni v říjnu v Římě bylo jasné, že situaci na rusko-ukrajinské hranici je kvůli přítomnosti ruských vojsk nutné brát vážně.

Bývalá kancléřka podpořila posílení obranných kapacit, protože vojenské odstrašení je podle ní to jediné, čemu Putin rozumí. Německo pod vedením nynějšího sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze a za podpory opoziční exkancléřčiny konzervativní unie CDU/CSU zřizuje zvláštní zbrojní fond pro armádu o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu korun). NATO také výrazně posílilo ochranu východních členů Aliance.

Merkelová v ústraní

Angela Merkelová se loni v prosinci po opuštění kancléřství uchýlila do ústraní a k následné ruské invazi poskytla jen krátká písemná prohlášení. Mlčení na veřejnosti prolomila před týdnem, kdy měla projev k odchodu dlouholetého šéfa odborů DGB Reinera Hoffmanna. Tehdy řekla, že jako bývalá kancléřka nechtěla činit žádná hodnocení, ale že ruská invaze se do poválečné historie Evropy zapsala očividným porušení mezinárodního práva. Zdůraznila, že podporuje všechny snahy Německa, Evropské unie, USA, NATO, OSN a skupiny velkých ekonomik G7, aby byla tato barbarská útočná válka Ruska zastavena.

Merkelová také  řekla, že není běžnou občankou, ale bývalou kancléřkou, proto musí být ve svých vyjádřeních a hodnoceních opatrná. Bývalá konzervativní šéfka německé vlády rovněž vyjádřila plnou podporu svému nástupci Scholzovi. Uvedla, že předání moci, od kterého ve středu uplyne šest měsíců, bylo hladké.

Merkelová varovala před zatracováním ruské kultury a Ruska jako takového a řekla, že sama je Ruskem okouzlena, což ale neplatí pro ruskou politiku. „Je to o to větší tragédie, protože tu zemi mám ráda,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael jako první stát na světě uznal nezávislost Somalilandu

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
před 6 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se chce v neděli sejít s Trumpem kvůli mírovému plánu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.
před 10 hhodinami
Načítání...