Merkelová označila ruskou invazi za neomluvitelnou, výčitky ale prý nemá

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

„Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila,“ poznamenala Merkelová, která v úterý večer na divadelní scéně Berliner Ensemble odpovídala na otázky novináře a spisovatele Alexandera Osanga v pořadu Co je tedy moje země? (Was also ist mein Land?).

Podle Merkelové se nikdy nepodařilo zcela ukončit studenou válku. „Putin mi v roce 2007 řekl, že rozpad Sovětského svazu byl tou nejhorší věcí, co se ve 20. století stala. Pro mě to bylo naopak osvobození,“ uvedla. Poznamenala, že Putinův názor nesdílela a že se nepodařilo v Evropě vybudovat dostatečný bezpečnostní systém.

„Jedno chci ale říct, přepadení Ukrajiny nemá žádné ospravedlnění. Je to brutální útok, který je v rozporu s mezinárodním právem,“ zdůraznila.

Merkelová v rozhovoru hájila odmítavý postoj k tomu, aby NATO přizvalo na summitu v Bukurešti v roce 2008 Ukrajinu s Gruzií do Akčního plánu členství (MAP) jako předstupně plnohodnotného členství v obranné alianci. „To nebyla Ukrajina, jakou dnes známe. Byla to rozpolcená země mezi (proruským Viktorem) Janukovyčem a (prozápadním Viktorem) Juščenkem,“ řekla s tím, že bylo jasné, že Putin by to tak nenechal.

Hájila rovněž postup v roce 2014 poté, co Rusko anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a podpořilo proruské povstání na Donbasu. „Co by se stalo, kdyby se nikdo neangažoval a Putin se nezastavil?“ položila si otázku. Ukrajina je nyní podle bývalé kancléřky Putinovým geopolitickým rukojmím a nástrojem, jak poškodit Západ.

Putin chce zničit EU, myslí si Merkelová

Merkelová se domnívá, že Ukrajina v cestě za svobodou a sebeurčením prochází těžkým obdobím, které lze přirovnat k protikomunistickým povstáním v roce 1953 ve Východním Německu a v letech 1956 v Polsku a Maďarsku nebo k dění v Československu v roce 1968, kdy invaze vojsk Varšavské smlouvy zmařila demokratizaci země.

Putin jde podle Merkelové proti západnímu geopolitickému modelu. „Chce zničit Evropskou unii, kterou vidí jako předstupeň NATO,“ řekla. Proto se také snažila na Rusko zapůsobit přes hospodářství a obchodování, což byla dlouhodobá německá strategie, jak dosáhnout změny ruského režimu. „Věřila jsem v sousedství, protože Rusko je sousedem Evropy. A když to nejde politicky, mohlo by to jít třeba obchodem,“ řekla.

Minské mírové dohody, které počítaly s diplomatickým vyřešením proruského povstání na východě Ukrajiny, jsou podle Merkelové minulostí. Považovala je za jediný trumf, který Evropa měla. Uvedla také, že nejpozději na summitu skupiny G20 loni v říjnu v Římě bylo jasné, že situaci na rusko-ukrajinské hranici je kvůli přítomnosti ruských vojsk nutné brát vážně.

Bývalá kancléřka podpořila posílení obranných kapacit, protože vojenské odstrašení je podle ní to jediné, čemu Putin rozumí. Německo pod vedením nynějšího sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze a za podpory opoziční exkancléřčiny konzervativní unie CDU/CSU zřizuje zvláštní zbrojní fond pro armádu o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu korun). NATO také výrazně posílilo ochranu východních členů Aliance.

Merkelová v ústraní

Angela Merkelová se loni v prosinci po opuštění kancléřství uchýlila do ústraní a k následné ruské invazi poskytla jen krátká písemná prohlášení. Mlčení na veřejnosti prolomila před týdnem, kdy měla projev k odchodu dlouholetého šéfa odborů DGB Reinera Hoffmanna. Tehdy řekla, že jako bývalá kancléřka nechtěla činit žádná hodnocení, ale že ruská invaze se do poválečné historie Evropy zapsala očividným porušení mezinárodního práva. Zdůraznila, že podporuje všechny snahy Německa, Evropské unie, USA, NATO, OSN a skupiny velkých ekonomik G7, aby byla tato barbarská útočná válka Ruska zastavena.

Merkelová také  řekla, že není běžnou občankou, ale bývalou kancléřkou, proto musí být ve svých vyjádřeních a hodnoceních opatrná. Bývalá konzervativní šéfka německé vlády rovněž vyjádřila plnou podporu svému nástupci Scholzovi. Uvedla, že předání moci, od kterého ve středu uplyne šest měsíců, bylo hladké.

Merkelová varovala před zatracováním ruské kultury a Ruska jako takového a řekla, že sama je Ruskem okouzlena, což ale neplatí pro ruskou politiku. „Je to o to větší tragédie, protože tu zemi mám ráda,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují. Výbuch neměl dopad na provoz terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu, řekl jeho mluvčí.
13:47Aktualizovánopřed 1 mminutou

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 2 mminutami

Bulharsko zakládá svou první komunitu pro soužití s medvědy

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.
před 12 mminutami

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 2 hhodinami

Osadníci obklíčili domy palestinských rodin, izraelský zásah nezabral

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.
11:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinští piloti dronů při cvičení rozdrtili Američany, píše WSJ

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.