rozpad

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Ihned po návratu československé delegace z londýnského summitu, kde byla nastíněna otázka potřebné úpravy asociační dohody s Evropským společenstvím v důsledku rozdělení ČSFR, podepsali český a slovenský premiér 16 dohod o budoucí spolupráci mezi Českem a Slovenskem. Podle Václava Klause byly vytvořeny základní podmínky pro plodnou spolupráci po 1. lednu 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V budově Úřadu vlády ČSFR se sešla Rada obrany státu, aby projednala rozdělení armády po předpokládaném rozpadu federace. Podle českého premiéra Václava Klause vznesla slovenská strana námitky k navrhovanému principu dělení armádního majetku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S případným rozpadem Československa souvisel před 30 lety také osud budovy Federálního shromáždění, kde se poslanci scházeli od května roku 1946. Polemizovalo se o návratu k Peněžní burze, ale také o vybudování rakouského hotelu. Podívejte se, jaká byla podoba a historie samotné budovy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ruská válka na Ukrajině se nevyvíjí tak, jak si Kreml představoval, což by podle některých ruských i západních analytiků mohlo vést k rozpadu federace. Takové úvahy se sice objevovaly už dřív, neboť odstředivé tendence potenciálně ohrožující územní celistvost Ruska, nejsou nové. Současná situace by ale mohla výrazně oslabit centrální moc v Moskvě, což by v kombinaci s dalšími negativními důsledky války mohlo separatismus posílit.

Po československých parlamentních volbách v červnu 1992 bylo jasné, že zdlouhavé vyjednávání o budoucnosti společného státu nabere jiný směr. Předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) se tenkrát shodli, že jejich představy o budoucnosti společného státu jsou neslučitelné. Proto se 26. srpna 1992 Klaus a Mečiar sešli v brněnské vile Tugendhat, aby vyjednali rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři, jeho obsah tak dodnes zůstává veřejnosti neznámý.

V roce 1992 českou a slovenskou politikou i společností čím dál více rezonovaly debaty o rozdělení Československa na dva samostatné státy. Co si o rozdělení státu mysleli občané Ústí nad Labem, ukázala malá anketa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Před 30 lety zanikl Svaz sovětských socialistických republik a Michail Gorbačov rezignoval na post prezidenta Sovětského svazu. Jaké názory na odchod Gorbačova přinášel tisk? A s jakými slovy vystoupili prezidenti Václav Havel, George Bush nebo britský premiér John Major? Stanovisko vlády ČSFR k rozpadu Sovětského svazu přišel do studia sdělit Jiří Dienstbier.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na zahájení podzimního zasedání Federálního shromáždění promluvil k poslancům prezident republiky Václav Havel. Varoval tehdy před koncem Československa a důrazně doporučoval vyhlásit referendum. Poslechněte si jeho projev v plném znění.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V roce 1991 sílily tendence snahy o samostatnost Slovenska. Na to 20. září 1991 reagovala řada osobností kulturního a veřejného života. Veřejně se postavili za zachování federativního státu. Ten se podle nich snažili rozbít někteří politici zákulisními triky proti vůli většiny obyvatel. Společně také vyzvali zákonodárce k uspořádání referenda, jež by o osudu Československa rozhodlo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Francouzská automobilka Renault a její japonský partner Nissan Motor popírají, že jejich alianci hrozí rozpad, informovala agentura Reuters. Zprávy o blížícím se ukončení aliance, do které patří i japonská automobilka Mitsubishi Motors, se objevily v některých médiích. Akcie firem na to zareagovaly propadem na několikaletá minima. Od konce roku 2018, kdy byl v Japonsku zadržen hlavní šéf aliance Carlos Ghosn, akcie odepsaly už asi 40 procent.

Sociální demokraté zvolení do zastupitelstva Ústeckého kraje v pondělí vypověděli koaliční smlouvu. Koalici doposud tvořili spolu s komunisty a SPO-SPD. Důvodem je podle ČSSD dlouhodobé nenaplňování některých programových priorit obsažených v koaliční smlouvě. Ve svém vyjádření to uvedl předseda klubu zastupitelů ČSSD v Ústeckém kraji a dosavadní první náměstek hejtmana Martin Klika. Hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) řekl, že je prostor pro další jednání.