Německo čekají za necelé dva měsíce parlamentní volby a jedním z hlavních témat kampaně je cena bydlení. Obzvlášť se to týká Berlína, jehož obyvatelé budou souběžně s volbami hlasovat v nezávazném referendu o možném vyvlastnění velkých realitních společností. Kritici poukazují kromě obřích nákladů i na možné právní spory. Někteří politici zcela neopustili ani myšlenku zastropování nájemného.
Bydlení je tématem německé předvolební kampaně. Berlíňané budou hlasovat o vyvlastnění bytů
Události ČT: Bydlení předvolebním tématem v Německu (zdroj: ČT24)
Koncem loňského února vstoupil v Berlíně v platnost zákon, který na pět let zmrazil nájemné u zhruba 1,5 milionu bytů. Německý ústavní soud však letos v dubnu zákon zrušil. Nájemníci tak nyní musejí rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným uhradit, byť se to netýká úplně všech – například realitní skupina Vonovia tento doplatek nevymáhá.
„Ale dá se říct, že většina nájemníků dostala v minulých týdnech či měsících složenku na jednorázové doplacení této částky. Někdy se jedná o tisíce eur, někdy s tím mají nájemníci skutečně problémy nebo se musí dohodnout s majitelem bytu na postupném splácení této částky,“ přiblížil zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.
Zároveň dodal, že toto riziko ale „viselo ve vzduchu“ a bylo víceméně předem jasné, že pokud soud zákon zruší, budou muset nájemníci rozdíl doplatit. Zákon sice podle Jonáše přechodně přispěl ke snížení ceny bydlení, hledání nového bydlení ale ještě ztížil.
„Majitelé bytů chtěli zjevně počkat na to, jak celá situace dopadne, a nabídka bytů v Berlíně poklesla rázem o více než deset procent. Ve stejnou dobu se ještě zvýšila poptávka po bydlení v obcích, které jsou v dojezdové vzdálenosti od německé metropole, zejména v Postupimi, kde už tak byl zájem o bydlení do té míry veliký, že se (tam) situace na realitním trhu vyhrotila velmi podobně jako v Berlíně.“
Zpravodaj ČT Jonáš: Bydlení je problémem číslo jedna pro ohromný počet Berlíňanů (zdroj: ČT24)
Referendum o vyvlastnění
S dalším pokusem o změnu situace na trhu s bydlením přišla iniciativa „Vyvlastnit Deutsche Wohnen“ (Deutsche Wohnen je největší realitní společnost na berlínském trhu). Navrhuje vyvlastnění realitních společností, které vlastní více než tři tisíce bytů.
Nápad podpořilo svými podpisy na 350 tisíc Berlíňanů a obyvatelé německého hlavního města se k němu vyjádří v referendu, které se bude konat společně se zářijovými volbami do Spolkového sněmu. Výsledek referenda není pro berlínskou vládu závazný. Pokud by vyvlastnění skutečně prošlo, týkalo by se téměř čtvrt milionu bytů.
Berlínská politická reprezentace se k návrhu staví různě. Podporuje ho tamní postkomunistická Levice a s výhradami i Zelení. Proti jsou naopak sociální demokraté i pravice (CDU a FDP), podle které by se náklady na odškodnění za vyvlastněné byty vyšplhaly ke čtyřiceti miliardám eur (víc než bilion korun) a i tento pokus by mohl ztroskotat u soudu.
Zastropování cen na celoněmecké úrovni?
Tématu cen bydlení se před volbami ujali zejména Zelení, a to i v reakci na zrušení berlínského zákona o zastropování nájemného. Podle příslušného soudního rozhodnutí totiž nebyl problém v samotném obsahu zákona, ale v tom, že jednotlivým spolkovým zemím podle soudu nepřísluší o výši nájemného rozhodovat, neboť tuto pravomoc má pouze parlament na celoněmecké úrovni.
„Právě toho se chytila německá strana Zelených a požaduje velmi podobnou normu, jaká platila těch několik měsíců v Berlíně, zavést na celoněmecké úrovni,“ doplnil zpravodaj ČT.
Berlínští Zelení, kteří by rádi v září obsadili post starosty, chtějí také přimět soukromé společnosti k prodeji majetku tak, aby radnice do budoucna vlastnila více než polovinu bytů ve městě a mohla ovlivňovat jejich ceny.
Podle kritiků ale změna vlastníka nevyřeší hlavní problém, tedy nedostatek bytů v Berlíně. Za posledních deset let se do města přistěhovalo okolo 350 tisíc lidí a výše nájemného se zhruba zdvojnásobila.