Slovensko vyčkává s použitím ruské vakcíny Sputnik V, Bavorsko se předběžně dohodlo s Moskvou na její výrobě. Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová podporuje návrh krátkého a důrazného lockdownu v celé zemi, Maďarsko přes nesouhlas odborníků naopak začalo s uvolňováním restrikcí a Polsko je o týden prodloužilo.
Pandemie ve světě: Merkelová chce důrazný lockdown, Slovensko vyčkává se Sputnikem V
On-line přenos
Koronavirus – duben
- 20:43
Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.
- 19:46
Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.
- 19:19
Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.
Slovenské ministerstvo zdravotnictví vyčká s rozhodnutím o používání ruské vakcíny Sputnik V na konečné stanovisko tamní lékové agentury SÚKL. „Když bude vyhovující stanovisko, přijmu konečné rozhodnutí,“ avizoval šéf resortu Vladimír Lengvarský.
Ministr zdravotnictví kvůli nedostatku informací nepotvrdil zprávu, že ruská látka dovezená na Slovensko není totožná s tou, která se používá v jiných zemích a jejíž hodnocení publikoval odborný časopis Lancet. Ministr obrany Jaroslav Naď informaci, s níž přišel list Denník N, popřel.
Dovoz Sputniku V na Slovensko prosazoval hlavně bývalý premiér a nyní ministr financí Igor Matovič jako řešení nedostatku vakcín. První zásilku látky země obdržela na začátku března a tehdejší ministr zdravotnictví Marek Krajčí řekl, že přípravek bude nejprve zkontrolován. Pro jeho použití později udělil výjimku, protože Sputnik V dosud neregistrovala Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).
Bavorsko odsouhlasilo případnou výrobu Sputniku V
Německé Bavorsko se s Ruskem předběžně dohodlo na výrobě Sputniku V v tamním městě Illertissen. „Podmínkou samozřejmě je, že vakcína bude schválena evropskou lékovou agenturou nebo podobným úřadem,“ zdůraznil bavorský premiér Markus Söder.
Uvedl, že zemský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek chce ještě ve středu uzavřít se zařízením v Illertissenu předběžnou dohodu o dodávkách látky. „Je to asi 2,5 milionu dávek,“ nastínil premiér. Holetschek dodal, že je s nimi možné počítat až v průběhu roku, pokud EU nebo Německo ruskou vakcínu schválí.
Reuters: Německo bude jednat s Ruskem o nákupu vakcíny
Německo podle zdrojů agentury Reuters v nejbližší době zahájí předběžná bilaterální jednání s Ruskem o možném nákupu vakcín Sputnik V. Konečná dohoda by ovšem závisela na tom, zda Moskva předá EMA klíčová data o očkovacím přípravku.
Zástupci Evropské komise na středečním jednání unijních ministrů zdravotnictví řekli, že Brusel neplánuje zahájit jednání s Ruskem o předběžné smlouvě o nákupu vakcíny Sputnik V. Nejmenovaný zdroj agentury Reuters řekl, že německý ministr zdravotnictví Jens Spahn právě kvůli tomu oznámil, že Berlín s Moskvou zahájí jednání. Během nich bude Německo v první řadě chtít zjistit, jaké množství vakcín a kdy by bylo Rusko schopné dodat.
Merkelová prosazuje krátký a důrazný lockdown
Söder také oznámil, že očkovaní lidé, kteří dostali dvě dávky vakcíny, už nebudou muset po příjezdu do Bavorska podstupovat karanténu. Ke vstupu ale budou i nadále potřebovat negativní testy. Region kvůli nepříznivé situaci nejméně o dva týdny odkládá rozvolňování.
V Německu prosazuje krátký lockdown premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. „Každý požadavek krátké a jednotné uzávěry je správný,“ řekla Ulrike Demmerová, mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové. Söder nicméně považuje za problém to, že spolkové země nejsou ohledně společného postupu proti pandemii jednotné.
Zatímco Merkelová požaduje zpřísnění restrikcí, spolkové země se k tomu staví váhavě. Řada regionů i přes nesouhlas vlády pokračuje díky vysoké míře autonomie ve zkušebním uvolňování karanténních omezení.
Německé spolkové země si prosazují svou
Podle zahraničního zpravodaje ČT Martina Jonáše zvýšené pravomoci spolkových zemí rovněž brání kancléřce v tom, aby o nařízeních rozhodovala sama. „Německo od počátku pandemie zápolí s tím, že Merkelová, spolková vláda a sněm si jednoduše nemohou prosadit svou. Regiony totiž díky silným pravomocem mohou ovládat zdravotnictví, školství či veřejný pořádek,“ uvedl.
Země podle něho tím pádem připomíná takzvaný „flekatý koberec“ - mozaiku jednotlivých a výrazně se lišících opatření v různých oblastech. „Kancléřka jedná o dalším postupu se zástupci spolkových vlád, obvykle však naráží na odpor,“ popisuje snažení německé lídryně Jonáš.
Studio ČT24: Zpravodaj Martin Jonáš o koronavirové situaci v Německu (zdroj: ČT24)
Zpravodaj rovněž uvedl, že země v tuto chvíli nemá spolehlivá čísla o průběhu pandemie. Za poslední dny sice počet nově nakažených prudce klesl, podle odborníků ale na to mají značný vliv Velikonoce, během nichž se testovalo méně.
V nemocnicích naopak narůstá množství pacientů s koronavirem, kteří vyžadují intenzivní péči. Volných lůžek je přitom nejméně od začátku pandemie. V Německu nyní zatím zůstávají otevřené obchody neprodávající zboží denní potřeby, nezbytný je ale pro nakupování test.
Maďarsko rozvolňuje opatření
Lidé v Maďarsku si mohou od středy zajít do obchodů či ke kadeřníkovi, o dvě hodiny se také zkracuje noční zákaz vycházení. Premiér Viktor Orbán už dříve slíbil, že omezení uvolní po naočkování dvou a půl milionu lidí, přičemž země tuto hranici překonala v úterý. Epidemiologové ale varují, že rozvolnění je předčasné.
Naopak sousední Polsko se rozhodlo opatření o týden prodloužit, platit tedy budou do 18. dubna, oznámil ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Devadesát procent případů v zemi podle něj představuje britská varianta koronaviru. „Nemocnice mají obtíže, včera bylo obsazeno 34,5 tisíce lůžek a používalo se tři tisíce tři sta ventilátorů. Tato úroveň využití, která se blíží osmdesáti procentům kapacit, je velmi nebezpečná,“ zdůvodnil.
EU a Austrálie se přou o vakcíny
Austrálie požádá Evropskou unii o dodání tří milionů dávek vakcíny AstraZeneca. Tamní premiér Scott Morrison řekl, že Unie požádala ostrovní zemi, aby stáhla žádosti o povolení k vývozu, a na další žádosti o očkovací látky neodpověděla. „Samozřejmě o ty miliony dávek stojíme,“ zdůraznil.
Podle australských úřadů je zpoždění dodávky důvodem, proč v zemi postupuje očkování pomalu. Zatímco dosud dostalo vakcínu 670 tisíc lidí, podle vládního plánu to do konce března měly být čtyři miliony.
Evropská unie se možností zákazu vývozu vakcín vyrobených na svém území brání proti nedodržování smluvních závazků jejich výrobců. Nejvíce vyostřený spor sedmadvacítka vede právě se společností AstraZeneca, která po registraci svého preparátu v lednu ohlásila snížení dodávek v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku.
EMA: Krevní sraženiny souvisejí s AstraZenecou
Evropská agentura pro léčivé přípravky ve středu dospěla ke zjištění, že výskyt krevních sraženin může být vzácným vedlejším účinkem vakcíny od AstraZenecy. Vedoucí agentury Emer Cookeová uvedla, že přípravek je nicméně velmi efektivní a jeho přínos stále převyšuje možná rizika.
Problémy se podle ní vyskytují zvláště u žen mladších 60 let, není však průkazné, zda je tato skupina vzhledem k vakcíně rizikovější. „Specifické rizikové faktory, jako je věk, pohlaví nebo předchozí výskyt krevních sraženin, nebyly potvrzeny,“ dodala Cookeová.