Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) půjde do voleb v čele s ministrem financí Olafem Scholzem a s příslibem restrukturalizace ekonomiky směrem ke klimatické neutralitě. Příslušný program, s nímž hodlá na podzim zabojovat o křesla ve Spolkovém sněmu, schválil stranický sjezd. Konkurenční Levici (Die Linke) povedou spolupředsedkyně strany Janine Wisslerová a spolupředseda poslanecké frakce Dietmar Bartsch.
Německou SPD povede do voleb Scholz, slibuje minimální hodinovou mzdu 12 eur
3 minuty
Události: Německo před volbami
Scholzovu kandidaturu na spolkového kancléře podpořilo zhruba 96 procent delegátů sjezdu SPD.
Klimatické neutrality by podle představ německých sociálních demokratů mělo být dosaženo nejpozději do roku 2045. Předtím, do roku 2040, by měla elektrická energie pocházet výhradně z obnovitelných zdrojů. SPD přitom považuje ochranu klimatu za „motor zaměstnanosti“.
Minimální hodinová mzda 12 eur?
Důraz SPD na sociální záležitosti by se podle schváleného programu měl odrazit například ve výši minimální mzdy, v kolektivně sjednaných mzdách zdravotních sester, ale i v dalších obdobně zamýšlených krocích.
Scholz prohlásil, že hodlá stát na straně „obyčejných lidí“ a zajistit zlepšení „běžného života“. „Budu usilovat o minimální (hodinovou) mzdu ve výši 12 eur (přes 300 korun),“ zdůraznil mimo jiné. „To znamená zvýšení mzdy pro zhruba deset milionů zaměstnanců,“ dodal. V současnosti činí minimální mzda v Německu 9,5 eura (zhruba 240 korun).
Jako ministr financí připravil Scholz bezprecedentní balíky opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19. Pomohl tak německé ekonomice odvrátit masové propouštění a přestát koronavirovou krizi lépe, než tomu bylo v případě jiných evropských zemí, například Francie a Itálie, napsala agentura Reuters.
Podle dubnových průzkumů by SPD mohla v zářijových volbách do Spolkového sněmu získat kolem 15 procent hlasů, s nimiž by skončila třetí.
6 minut
Zpravodaj ČT Martin Jonáš o politické situaci v Německu
Levice se podle průzkumů pohybuje na hranici postupu do Spolkového sněmu
Mnohem menší šance má dle průzkumů Levice (Die Linke), jež se propadá až ke stěžejní hranici pěti procent hlasů.
„I proto si může dovolit nominovat do pozice lídra dvojici kandidátů, kteří reprezentují dva hlavní názorové proudy Die Linke – Janine Wisslerovou, stávající spolupředsedkyni strany, a předsedu poslanecké frakce Dietmara Bartsche,“ informoval zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.
Bartsch je označován za pragmatika, protože by souhlasil se vstupem do vládní koalice, pokud by to volební výsledky umožnily. Pro účast ve vládě je i Wisslerová, jež je řazena k levicovějšímu spektru strany, zároveň odmítá odklon od základních postojů Die Linke. Je zejména proti zahraničním vojenským misím německé armády a proti vývozu zbraní.
Téma vstupu do vlády je pro stranu aktuální, protože podle analytiků by po volbách mohla vzniknout vláda složená ze Zelených, sociálních demokratů (SPD) a právě Levice. Tato zeleno-červeno-rudá koalice by mohla být variantou kabinetu Zelených, SPD a liberálů (FDP), kterou komentátoři často zmiňují.
Největší šance na vítězství s podporou kolem 28 procent mají dle průzkumů Zelení. Na druhé místo podle sondáží klesla s přibližně 24 procenty dosud nejsilnější německá politická formace, konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Unii do voleb povede šéf CDU Armin Laschet.
