Od útoku na bývalé sídlo Rádia Svobodná Evropa (RFE) v německém Mnichově uplynulo čtyřicet let. Pod okny československé redakce 21. února roku 1981 explodovalo bezmála dvacet kilogramů plastické výbušniny. Exploze zranila šest lidí a způsobila škody vyčíslené na 43 milionů korun.
„Atentát byl uskutečněn pomocí výbušniny, která byla údajně rumunské výroby. Jeho spáchání bylo snadné. Přestože RFE bylo označováno za součást CIA a tajných intrik, objekt nikdo nehlídal. Ostrahu zajišťovala jen soukromá agentura. Nebyl problém položit batoh s výbušninou u vnější zdi pod kancelářemi československé redakce,“ tvrdí historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Následující výbuch byl mohutný. Vyrazil stovky oken v širokém okolí, i když budova byla stranou zástavby.
Během tehdejší noci sloužila redaktorka Ludmila Rakušanová, z práce odešla pár hodin před explozí. „Já jsem se to dozvěděla po telefonu. Vůbec jsem netušila, co se děje a nakolik je to vážné,“ vzpomíná.
Nejtěžší zranění utrpěla její kolegyně Marie Puldová. Ta stála u okna, pod kterým bomba explodovala. „Telefonovali nám druhý den z nemocnice, jestli jim můžeme poslat fotku, protože jí potřebují rekonstruovat obličej,“ řekla Rakušanová.
Bývalý zástupce programového ředitele RFE Jefim Fištejn řekl, že při práci v rádiu bylo vždy přítomno vědomí určitého nebezpečí. „Neznám člověka, který by chtěl měnit svůj život kvůli tomu nebezpečí. Každý, kdo se dal na vojnu, musel válčit,“ podotkl.
Útok na RFE patrně řídil „Šakal“
Útok si objednala rumunská tajná služba Securitate. Tehdejší rumunský prezident Nicolae Ceausescu totiž vedl proti Svobodné Evropě tažení už od 70. let. „Atentát na sídlo RFE nebyl ojedinělý. Během roku 1983 zahynul jeden člověk při výbuchu v sídle francouzského kulturního institutu v Západním Berlíně,“ uvedl zahraniční zpravodaj Martin Jonáš s tím, že i tento útok provedla Securitate.
„Tajná služba tehdy dělala kampaň proti rumunským exulantům, kteří vadili režimu. V té době spáchala několik útoků proti těm žijícím v Paříži. Jako všem autoritářským režimům, i tomu rumunskému tehdy vadila svoboda slova a informovanost,“ řekl historik Tomek.
Do plánování útoku v Západním Berlíně se zapojil Iljič Ramirez Sánchez, známý pod přezdívkou Šakal. Ten od roku 1973 působil v čele levicové mezinárodní teroristické organizace, u které si Securitate útok objednala. Byl napojený například na palestinská hnutí nebo na baskickou radikální organizaci ETA.
Svého času nejobávanější terorista světa měl na dálku řídit i útok v Mnichově. Dochovaly se záznamy telefonních rozhovorů, když volal spolupracovníkům ze svého sídla v Budapešti. Z nich plyne, že na místě útoku v Mnichově byli celkem čtyři jeho komplicové, kteří v době exploze už byli na cestě do zahraničí, dodal Tomek.
Sánchez je ve vězení na doživotí
Československá StB dokázala vypátrat pachatele útoku dva měsíce po explozi. „Na německé straně vyšetřování probíhalo obtížně, až do konce 80. let. Drtivá většina důkazů byla za železnou oponou. Šakal a jeho spolupracovníci se pohybovali po celé východní Evropě,“ uvedl Tomek. Sánchez byl nakonec dopaden, v současnosti si v Paříži odpykává několik trestů doživotí.
V roce 1995 se Svobodná Evropa přesunula do Prahy. Ani bývalá budova Federálního shromáždění ale z bezpečnostního hlediska nebyla ideální, takže se rádio v roce 2009 přesunulo do pražské čtvrti Hagibor. Sídlo, ve kterém pracuje několik stovek zaměstnanců, architekti navrhli tak, aby splňovalo stejná bezpečnostní kritéria jako americké vládní budovy.
