Je potřeba derusifikovat naši ekonomiku, říká šéf ukrajinské bezpečnostní rady Danilov

Nahrávám video
Je potřeba derusifikovat naši ekonomiku, řekl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Danilov
Zdroj: ČT24

Plány Ruské federace ve válce na Ukrajině se nemění, mění se pouze její taktika, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT na Ukrajině Martinem Jonášem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Rusko má podle něj na Ukrajině stále nezanedbatelný vliv, zejména v ekonomice.

Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Danilov si je více než jistý, že plány Ruské federace se nemění, upravuje pouze taktiku.

„Ruské jednotky chtějí své snažení završit na území Doněcké a Luhanské oblasti. Střílejí na nás hlavně na jihu, ovšem jako i dříve plánují zničit celou naši zemi a její vedení, a nejen naši zemi,“ řekl a citoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který prohlásil, že pokud by Rusko nebylo na Ukrajině úspěšné, patrně se pokusí okupovat Moldávii a Kazachstán. „Ohroženo je i Polsko, ohroženy jsou i baltské státy,“ pokračoval Danilov.

Podle něj se Rusko velice aktivně připravovalo na současnou ofenzivu na Donbase. Nicméně i tak její tempo neuspokojuje vedení státu a dá se čekat, že v nejbližší době rozhodne o nějakých opatřeních pro urychlení, míní.

„Rusové dříve nakupovali naše podniky a pak je ničili“

Rusko má podle Danilova na Ukrajině stále nezanedbatelný vliv, zejména v ekonomice. „Svého času jsme nevěnovali dostatek pozornosti ruským pokusům o infiltraci. A teď vidíme, že je potřeba derusifikovat ukrajinskou ekonomiku, protože Rusové dříve nakupovali naše podniky a pak je ničili, jednoduše je nenechali fungovat. Třeba loděnice ve městě Mykolajiv. Rusové však nekupovali jen naše podniky, kupovali také ukrajinské pasy, aby to vypadalo, že jsou našimi občany a že to mají Ukrajinci na svědomí,“ řekl politik, který v minolosti působil jako šéf Luhanské oblasti.

„Skoro celý náš život jsme byli svědky toho, jak na nás Rusko tlačilo. A dnes vidíme důsledky, a to se netýká jen Ukrajiny. Je velice nebezpečné kdekoli po světě mluvit rusky, protože svého času Lavrov řekl, že každý rusky mluvící člověk musí být pod ochranou a záštitou Ruské federace, nezávisle na tom, jaké máte občanství,“ podotkl s tím, že pak dotyčného mohou začít takzvaně chránit a nikdo se ho nebude ptát, zda chce, nebo ne.

Když válka začala

„První tři dny války byly nejtěžší,“ podotýká Danilov. V takových chvílích záleží hodně na tom, jak se chová vedení země a jak se chová většina společnosti. „Všichni pociťovali od prvních momentů války svoji odpovědnost a věděli, že musíme svoji vlast bránit.“

Někteří partneři Kyjeva se domnívali, že je nutné, aby se vedení země odebralo z metropole do bezpečnějšího místa. Mysleli si totiž, že k obsazení hlavního města dojde právě během prvních tří dnů války. Danilov si vzpomíná na slova prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského: „Ať se děje, co se děje, já zůstanu.“

Danilov také v rozhovoru řekl, že Rusové přemisťují z okupovaných území Ukrajiny tamní obyvatele na Sibiř, nikoliv do Moskvy nebo do Petrohradu. „Tyto zprávy máme od naší rozvědky, která nám také hlásí, že vytvářejí koncentrační tábory na území Ukrajiny. Chtějí tím splnit dva úkoly. Zaprvé zničit ukrajinský národ, za druhé ho využít jako levnou pracovní sílu v zájmu rozvoje Sibiře pro Ruskou federaci.“ K přemisťování obyvatel podle něj docházelo i po druhé světové válce.

Věří, že se ještě za svého života vrátí do svobodného a mírového Luhansku. Zdůraznil také, že nebude docházet k žádným obchodům s ukrajinským územím. Případné změny hranic podle něj podléhají vyjádření všech ukrajinských občanů. „A jsem si více než jistý, že žádný pro to nebude.“

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...