Je potřeba derusifikovat naši ekonomiku, říká šéf ukrajinské bezpečnostní rady Danilov

Nahrávám video
Je potřeba derusifikovat naši ekonomiku, řekl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Danilov
Zdroj: ČT24

Plány Ruské federace ve válce na Ukrajině se nemění, mění se pouze její taktika, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT na Ukrajině Martinem Jonášem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Rusko má podle něj na Ukrajině stále nezanedbatelný vliv, zejména v ekonomice.

Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Danilov si je více než jistý, že plány Ruské federace se nemění, upravuje pouze taktiku.

„Ruské jednotky chtějí své snažení završit na území Doněcké a Luhanské oblasti. Střílejí na nás hlavně na jihu, ovšem jako i dříve plánují zničit celou naši zemi a její vedení, a nejen naši zemi,“ řekl a citoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který prohlásil, že pokud by Rusko nebylo na Ukrajině úspěšné, patrně se pokusí okupovat Moldávii a Kazachstán. „Ohroženo je i Polsko, ohroženy jsou i baltské státy,“ pokračoval Danilov.

Podle něj se Rusko velice aktivně připravovalo na současnou ofenzivu na Donbase. Nicméně i tak její tempo neuspokojuje vedení státu a dá se čekat, že v nejbližší době rozhodne o nějakých opatřeních pro urychlení, míní.

„Rusové dříve nakupovali naše podniky a pak je ničili“

Rusko má podle Danilova na Ukrajině stále nezanedbatelný vliv, zejména v ekonomice. „Svého času jsme nevěnovali dostatek pozornosti ruským pokusům o infiltraci. A teď vidíme, že je potřeba derusifikovat ukrajinskou ekonomiku, protože Rusové dříve nakupovali naše podniky a pak je ničili, jednoduše je nenechali fungovat. Třeba loděnice ve městě Mykolajiv. Rusové však nekupovali jen naše podniky, kupovali také ukrajinské pasy, aby to vypadalo, že jsou našimi občany a že to mají Ukrajinci na svědomí,“ řekl politik, který v minolosti působil jako šéf Luhanské oblasti.

„Skoro celý náš život jsme byli svědky toho, jak na nás Rusko tlačilo. A dnes vidíme důsledky, a to se netýká jen Ukrajiny. Je velice nebezpečné kdekoli po světě mluvit rusky, protože svého času Lavrov řekl, že každý rusky mluvící člověk musí být pod ochranou a záštitou Ruské federace, nezávisle na tom, jaké máte občanství,“ podotkl s tím, že pak dotyčného mohou začít takzvaně chránit a nikdo se ho nebude ptát, zda chce, nebo ne.

Když válka začala

„První tři dny války byly nejtěžší,“ podotýká Danilov. V takových chvílích záleží hodně na tom, jak se chová vedení země a jak se chová většina společnosti. „Všichni pociťovali od prvních momentů války svoji odpovědnost a věděli, že musíme svoji vlast bránit.“

Někteří partneři Kyjeva se domnívali, že je nutné, aby se vedení země odebralo z metropole do bezpečnějšího místa. Mysleli si totiž, že k obsazení hlavního města dojde právě během prvních tří dnů války. Danilov si vzpomíná na slova prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského: „Ať se děje, co se děje, já zůstanu.“

Danilov také v rozhovoru řekl, že Rusové přemisťují z okupovaných území Ukrajiny tamní obyvatele na Sibiř, nikoliv do Moskvy nebo do Petrohradu. „Tyto zprávy máme od naší rozvědky, která nám také hlásí, že vytvářejí koncentrační tábory na území Ukrajiny. Chtějí tím splnit dva úkoly. Zaprvé zničit ukrajinský národ, za druhé ho využít jako levnou pracovní sílu v zájmu rozvoje Sibiře pro Ruskou federaci.“ K přemisťování obyvatel podle něj docházelo i po druhé světové válce.

Věří, že se ještě za svého života vrátí do svobodného a mírového Luhansku. Zdůraznil také, že nebude docházet k žádným obchodům s ukrajinským územím. Případné změny hranic podle něj podléhají vyjádření všech ukrajinských občanů. „A jsem si více než jistý, že žádný pro to nebude.“

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...