Německo-ukrajinské vztahy prošly v poslední době výraznou zkouškou. Poté, co německý prezident Frank-Walter Steinmeier před měsícem veřejně prohlásil, že ho prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl v Kyjevě přijmout na plánované návštěvě, se propadly téměř na dno. V posledních dnech ale došlo k obratu a obě strany nyní tvrdí, že největší neshody jsou již vyřešeny. Podle zpravodaje ČT v Německu Martina Jonáše situace stále není růžová, protože se Berlín mimo jiné nedokáže s Kyjevem dohodnout na podobě dodávek zbraní, která by vyhovovala oběma stranám.
Podle zpravodaje ČT Martina Jonáše se rozhodně se nedá říct, že se nedávným znovuotevřením německého velvyslanectví v Kyjevě všechny rány na ukrajinsko-německých vztazích zahojily, situace je však lepší než před měsícem. Tehdy prezident Steinmeier veřejně ohlásil, že ho prezident Volodymyr Zelenskyj a další představitelé ukrajinské vlády odmítli přijmout při jeho plánované cestě do Kyjeva - kvůli jeho minulým vazbám na Rusko.
„Spolkový kancléř Olaf Scholz na to reagoval slovy, že se jedná o útok nikoli na osobu Franka-Waltera Steinmeiera, ale na celou instituci německého prezidenta, potažmo celý německý stát. Velmi tomu nepomohl ani ukrajinský velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk, který ve svém postavení diplomata jedná často značně nediplomaticky a nebojí se použít i vulgarizmy. A právě na adresu kancléře Scholze řekl, že je 'urážlivá paštika',“ uvedl Jonáš ve vysílání ČT24.
Situace se podle něj začala zlepšovat teprve před několika dny, kdy Zelenskyj zatelefonoval přímo Steinmeierovi. Od té doby obě strany tvrdí, že hlavní problémy jsou odstraněny. „Návštěva ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové v Kyjevě byla dalším výrazným symbolem zlepšení vztahů, nicméně to stále neznamená, že je všemu konec. Německo už sice dodává Ukrajině těžké zbraně, ovšem zdaleka ne v takovém množství, v jakém by si Ukrajina představovala. A hlavní potenciální host, kancléř Scholz, stále tvrdí, že do Kyjeva nepřijede,“ zhodnotil zpravodaj.
Neshody ohledně dodávek zbraní
Co se týče dodávek zbraní, podle Jonáše jde o průlom. Německo podle něj poskytne Ukrajině sedm kompletů takzvaných samohybných houfnic typu 2000. „Jedná se o nejmodernější zbraně svého druhu na světě, je to výrazná posila pro ukrajinskou armádu, nikoli však taková, jakou si Kyjev představoval. Ukrajina požaduje další těžké zbraně, včetně těžkých tanků typu Leopard, což je rozhodnutí, ke kterému Berlín ještě nesáhl.“
Německá strana však uvažuje nad výměnnými obchody s některými zeměmi středovýchodní Evropy, včetně České republiky, jak avizoval premiér Petr Fiala (ODS) na návštěvě Berlína. V minulých dnech Německo jednalo s Českem o tom, že by Česká republika poskytla Ukrajině své těžké zbraně, výměnou za modernizaci českého arzenálu kvalitními a moderními německými zbraněmi.
„To však neodpovídá předstávám Kyjeva, navíc jsou tu i některé další technické problémy, například u protiletadlových obrněných transportérů Gepard. U těch není jasné, kdy se na Ukrajinu dostanou, kdy pro ně bude dostatek munice a zda vůbec budou využitelné ukrajinskou armádou v dohledné době, protože tyhle zbraně jsou známé tím, že výcvik pro jejich použití je velmi náročný,“ dodal Jonáš.
Scholz svým projevem reagoval na vnitropolitickou debatu
Jonáš připomněl i Scholzův projev z 8. května, který byl podle něj nejvýraznějším kancléřovým vyjádřením od konce února, kdy Rusové invazi na Ukrajinu započali. „Z jeho úst zazněla klíčová věta: Ukrajina nesmí být donucena ruskou agresí, násilím a vojenským tlakem k přijetí příměří, které by bylo jednoznačně vynucené tím, že by Ukrajina stála v koutě a byla přinucená poskytnout Rusku ústupky, které by byly jen výsledky tohoto tlaku,“ řekl Jonáš.
Podle něj je však nutno vnímat toto vyjádření v kontextu současné německé vnitropolitické debaty. „Ve hře je totiž petice, kterou iniciovala ikona německého feministického hnutí Alice Schwarzerová a která kritizuje a odmítá dodávky německých zbraní na Ukrajinu. Mimo jiné argumentuje tím, že tyto dodávky posilují ukrajinskou armádu jen prodlužují odpor Ukrajiny a tím také prodlužují a zvyšují utrpení civilního obyvatelstva.“
„V podtextu petice je ale nutno číst, že Ukrajina by měla začít jednat o míru s Ruskem i za cenu výrazných územních ztrát a ústupků; že by měla postoupit území, na kterých žijí miliony ukrajinských občanů. To Scholz jednoznačně odmítl a činí tak ve jménu většiny německého obyvatelstva, které je stoupencem této politiky a dodávek zbraní na Ukrajinu,“ informoval reportér ČT v Německu.
Kritika berlínských zákazů
Během oslav výročí konce druhé světové války 8. a 9. května podle Jonáše postupovala většina německých měst jinak, než postupoval Berlín. „Například umožnila proukrajinským demonstrantům používat ukrajinské vlajky, symboly, národní písně a podobně. Berlínská radnice šla jinou cestou a na 15 vybraných pietních místech, jako jsou pomníky či hřbitovy rudoarmějců, zakázala použití jak ruských, tak ukrajinských vlajek a symbolů,“ řekl.
„Pro policisty v terénu to pak byla mimořádně složitá situace, vznikla řada krajních nebo bizarních momentů, kdy berlínští policisté zabavili plakáty ruských opozičních aktivistů, na kterých byla protifašistické hesla. Zabavovali však také ukrajinské vlajky a také vlajku, kterou si přinesl generální tajemník místní CDU Stefan Evers. Ten podal okamžitě na radnici žalobu a správní soud obratem prohlásil tento zákaz radnice za neplatný. V kontextu problematiky vzájemných vztahů šlo o poměrně nešťastné rozhodnutí, protože ho okamžitě kritizovala ukrajinská diplomacie,“ uvedl Jonáš.
