Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na sobotním digitálním sjezdu zvolila předsedou Friedricha Merze. Straníci si ho již v prosinci vybrali v referendu, vůli členské základny nyní delegáti formálně potvrdili. Merz chce stranu vrátit k jejím konzervativnějším kořenům, což je změna oproti středové linii vytyčené bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, která opustila politiku.
Německá CDU si zvolila nového předsedu. Merz ji chce vrátit ke konzervativním kořenům
Události: Proměny německé politiky (zdroj: ČT24)
Merz nyní chce stranu sjednotit, vyvést ji z vnitřní krize po loňské porážce v parlamentních volbách a najít nový směr, který strana po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá. To vše v projevu přislíbil.
„Pokud se budeme hádat a vysílat protichůdné signály, tak se nám to nepodaří,“ zdůraznil Merz. „Pokud budeme otevření zajímavým diskuzím a pokud budeme jednotní, tak může být v naší porážce nový začátek,“ uvedl.
V loňských zářijových parlamentních volbách skončila CDU spolu se svou sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) s 24,1 procenta hlasů druhá s nejhorším výsledkem v historii spolkové republiky. „To, co se loni stalo, to už se nesmí a nebude opakovat,“ řekl Merz.
Podle výsledků, které oznámil generální tajemník strany Paul Ziemiak, hlasovalo 983 delegátů, platných hlasů bylo 967 a pro Merze jich bylo 915. „Volbu přijímám,“ řekl po vyhlášení výsledku Merz, který neskrýval dojetí.
Jak dostat CDU znovu do čela
CDU má nyní podle Merze před sebou tři klíčové úkoly. „Musíme být silnou opozicí. Chceme vyhrát regionální volby ve spolkových zemích. A být jen opozicí nestačí, chceme také nabízet odpovědi a řešení,“ uvedl.
Merz zdůraznil, že CDU společně s CSU budou kontrolovat kancléře Olafa Scholze a jeho vládu, kterou vedle jeho sociálních demokratů (SPD) tvoří ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Scholzovi v projevu mimo jiné vyčetl to, že podle něj nedostatečně bojuje s vysokou inflací a s růstem cen energií. „Lidé mají strach o své úspory, ale kancléř na jejich obavy nedal ještě žádnou odpověď,“ řekl nový předseda.
Merz se rovněž ostře vymezil proti politickému extremismu. „Stojíme proti každé formě radikalismu a je jedno, zda je zprava, nebo zleva,“ řekl. Jako radikální strany unie CDU/CSU chápe postkomunistickou Levici a protiimigrační Alternativu pro Německo, která bývá označována jako populistická až krajně pravicová.
Věčný konkurent Merkelové
Odchod Merkelové se ve straně projevil spory o hledání směru, kterým se vydat. Dosavadní předseda Armin Laschet, který se hlásil k odkazu bývalé kancléřky, v loňských parlamentních volbách neuspěl a funkci dal k dispozici.
Merz, který je německými médii vnímán jako věčný konkurent Merkelové, se do předsednické funkce dostal na třetí pokus. O křeslo šéfa strany usiloval v roce 2018, kdy Merkelová úřad předala Annegret Krampové-Karrenbauerové, a neuspěl ani loni v lednu, kdy ho porazil Laschet.
V prosinci už Merz vyhrál drtivě. Získal 62,13 procent hlasů, což sám v děkovném projevu označil za působivé, a post předsedy tak obsadil již v prvním kole volby. S velkým odstupem za sebou nechal své konkurenty, kterými byli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun.
Stranické referendum uspořádala CDU poprvé, běžně se volí na sjezdech, upozorňuje zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. Nyní tedy Merze mělo stvrdit celkových 1001 delegátů. Volební sjezd se měl původně konat v Hannoveru jako dvoudenní, kvůli pandemii nemoci covid-19 byl ale program zkrácen na jeden den a setkání změněno z prezenčního na on-line.
Z právních důvodů ještě delegáti musí svou elektronickou cestou zjištěnou vůli ještě vyjádřit korespondenčně, výsledek pak bude oznámen 31. ledna. Korespondenční potvrzení volby ale CDU považuje za formalitu. Kromě předsedy si strana určí také místopředsedy a další vedení.
Nový směr strany
„Podle velké části členské základny strana ztratila směr a morální kompas, dle některých z nich za vedení Angely Merkelové zamířila až příliš doleva,“ analyzuje Jonáš. S příchodem Friedricha Merze do funkce předsedy, by se mohla vrátit klasická podoba CDU s vyhraněnějšími pravicovými názory.
V roce 2009 Merz odešel z politiky a přešel do byznysové sféry. „Platí za ekonomického experta, to si členové se stranou spojují. Má podle nich hájit zájmy německého průmyslu,“ vysvětluje Jonáš.
Se sobotním potvrzením Merze se také finálně uzavírá éra Angely Merkelové. Předchozí dva předsedové strany byli vnímáni jako její následovníci, Merz jako protivník. Po potvrzení ve funkci naplánoval na sobotu večeři, na kterou pozval všechny bývalé předsedy strany. Angela Merkelová odmítla.
Rychlé střídání politiků ve funkci předsedy po jejím odchodu Jonáš vysvětluje tím, že je těžké spojovat jednotlivé názorové frakce členů, kteří jsou rozdělení od silně pravicových až po hluboký střed. Merzovo jasné konzervativní pravicové směřování tak s příchodem do funkce není tak jisté, jak se původně zdálo.
Narodil se 11. listopadu 1955.
V letech 1989 až 1994 byl poslancem Evropského parlamentu.
Následně 15 let do roku 2009 zastával funkci poslance Německého spolkového sněmu. Přičemž mezi lety 2000 až 2002 byl předsedou poslaneckého klubu CDU.
Dlouhodobě se profiloval jako ideologický protivník Angely Merkelové ve straně. Zatímco ona byla středovou političkou, Merz stál v konzervativní části spektra strany.
Friedrich Merz