Novým předsedou CDU se stane Friedrich Merz. Výsledky referenda musí ještě potvrdit sjezd

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

O vedení CDU, která po odchodu kancléřky Angely Merkelové hledá novou identitu i přízeň voličů, se vedle Merze ucházeli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun.

CDU poprvé v hledání předsedy využila vnitrostranické hlasování, kterého se poštou zúčastnilo 115 743 a elektronicky 132 617 straníků, což odpovídalo 66,02 procenta členské základny. Merz v hlasování jasně zvítězil s 62,13 procenta hlasů, druhé kolo volby tak strana pořádat nebude. To by se konalo jen tehdy, pokud by nikdo nezískal přes padesát procent hlasů.

„Nepřestanu opakovat, že tady nejsme pro sebe. Máme svůj úkol i v opozici,“ řekl Merz v krátkém projevu, ve kterém poděkoval za zvolení a také soupeřům. Podporu, které se mu dostalo, označil za působivou a dodal, že vysoká účast straníků v hlasování je úspěchem CDU. To ocenil i generální tajemník CDU Paul Ziemiak. „Vítězem této volby jsou členové CDU,“ řekl Ziemiak. Merzovi již pogratulovali jeho soupeři Röttgen a Braun.

Nastane posun CDU doprava?

Za favorita považovaly Merze průzkumy. Komentátoři uváděli, že k Merzovi se obrací především ti, kteří po éře Merkelové a jejího politického středu žádají návrat ke konzervativnějším kořenům. Merz je rovněž populární u mládežnické organizace CDU a také na východě Německa.

Merzovi v cestě k předsednické funkci stojí ještě stranický sjezd, od kterého se ale očekává, že zvolí šéfa strany podle výsledků referenda. Volební sjezd se bude konat 22. ledna.
Merz s Röttgenem se o vedení CDU ucházeli již dříve, letos v lednu na volebním sjezdu ale prohráli s Laschetem. Laschet tehdy předsednictví převzal po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která o funkci neusilovala.

Před Krampovou-Karrenbauerovou byla dlouholetou předsedkyní CDU Merkelová, která tento měsíc odešla z politiky. V zářijových parlamentních volbách, ve kterých CDU skončila s nejhorším výsledkem v dějinách spolkové republiky, již Merkelová nekandidovala. Volební neúspěch je také důvodem, proč Laschet dal svou funkci k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 1 hhodinou

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 3 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 3 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 3 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 4 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 4 hhodinami
Načítání...