Německo žádá zásadní změnu v klimatické politice. Kancléř už nechce čekat na pomalé země

K zásadní změně přístupu ke klimatické politice ve středu v on-line projevu ke Světovému ekonomickému fóru (WEF) vyzval nový německý kancléř Olaf Scholz. Prohlásil, že jeho země využije svého letošního předsednictví ve skupině kdysi největších ekonomik G7 k prosazení norem pro udržení globálního oteplování na co nejnižší úrovni. Informovala o tom agentura AP. Letošní fórum v Davosu stejně jako loni kvůli pandemii nahradila alternativní akce nazvaná Davos Agenda, která se koná pouze virtuálně.

Scholz se ve svém projevu zaměřil na ambice Německa a celé Evropské unie v tématu změn klimatu.

„Evropa se rozhodla stát se do roku 2050 prvním kontinentem s nulovými emisemi uhlíku. Německo chce tohoto cíle dosáhnout už v roce 2045. Je to úkol obrovský, ale úkol, který můžeme zvládnout a zvládneme ho,“ řekl.

Scholz: Půjdeme příkladem

Kancléř dodal, že Německo využije svého předsednictví ve skupině G7 k tomu, aby z této skupiny vytvořilo „jádro mezinárodního klimatického klubu“. „My chceme dosáhnout změny paradigmatu v mezinárodní klimatické politice. Už nebudeme čekat na ty nejpomalejší a nejméně ambiciózní,“ pokračoval Scholz. „Místo toho půjdeme příkladem a dohodou na společných minimálních standardech proměníme opatření v oblasti klimatu z faktoru výdajů v konkurenční výhodu,“ dodal.

Scholz uvedl, že zmíněný klimatický klub, jehož vznik oznámil před několika měsíci, když byl ještě ministrem financí, bude otevřen všem zemím.

Miliardáři, kteří chtějí platit vyšší daně

Na programu WEF jsou také diskuse o pravděpodobném budoucím vývoji pandemie, rovnosti v očkování a transformaci energetiky. Skupina více než 100 miliardářů a milionářů především ze Spojených států se přitom obrátila na politiky a podnikatele s výzvou, aby jim umožnili platit vyšší daně.

Skupina si říká vlastenečtí milionáři a uvádí, že mimořádně bohatí lidé nejsou v současnosti nuceni platit svůj podíl na celosvětové obnově hospodářství po pandemii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 21 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 45 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 1 hhodinou

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 3 hhodinami
Načítání...