Oba několikametroví motýli už jsou na budově obchodního domu Máj

2 minuty
Na obchodním domě Máj už jsou obě okřídlené stíhačky
Zdroj: ČT24

Na fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě dělníci namontovali i druhého několikametrového motýla od výtvarníka Davida Černého s trupem napodobujícím stíhačku spitfire. První plastika byla na fasádu ve Spálené ulici připevněna už v sobotu. Kdy začnou plastiky hýbat mechanickými křídly, není jasné, podle mluvčí investora Michaely Fialoéá Rozšafné to v neděli ještě nebude. V křižovatce se na chodnících po celý víkend shlukovali lidé, kteří si motýly fotografují.

Kvůli silnému větru dělníci instalovali dílo na budovu obchodního domu více než třicet hodin. Každý motýl váží přes pět tun, rozpětí křídel má zhruba patnáct metrů. Autor je zamýšlel jako poctu československým letcům v Británii.

Část veřejnosti a odborníků však za plastikami viděli jiné úmysly, například provokaci, reklamu nebo narušení architektury budovy. Umístění plastik na fasádu Máje nedoporučil například Národní památkový ústav. Fasáda budovy je podle památkářů velmi cenným uměleckým dílem, žádné doplňky prý nepotřebuje.

„Zásah do veřejného prostoru to bezpochyby je, nicméně ve spojitosti právě s tou Národní třídou a Májem, kde se děly nejrůznější věci v rámci naší historie, tak si myslíme, že to doopravdy smysl dává,“ uvedl za investora Amadeus Real Estate Martin Klán. 

„Je to veselé, je to barevné a je to veliké, ale proč ne? To je můj první dojem. Hlavně nevím, proč to vzbuzuje tolik pozornosti,“ reagovala na novou výzdobu obchodního domu architektka Eva Jiřičná.

„Pro mě je celá instalace o poctě československým stíhacím pilotům, kteří sloužili v britské armádě, v RAF,“ řekl už v sobotu David Černý. „To, že je to na Máji, vzniklo z toho důvodu, že jsem byl osloven majitelem, jestli bych byl ochoten nějaký návrh předložit jako instalaci zvenku Máje. A já jsem zjistil, že mi konvenuje tahleta socha i pro tuto příležitost,“ doplnil.

Motýli mají „zdobit“ Máj jeden rok

Pražští památkáři umístění plastik na Máj povolili na jeden rok. V uplynulých týdnech to kritizovali někteří odborníci. Klub Za starou Prahu uvedl, že návrh vykazuje známky typického kýče a jeho prvoplánově líbivý motiv má fascinovat a zároveň emotivní připomínkou památky československých letců vyvolat dojetí. Černý kritiku odmítá.

Obchodní dům na rohu Spálené a Národní vznikl na místě novogotického Šlikova paláce podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z libereckého ateliéru SIAL, který v roce 1968 založil autor ještědského vysílače Karel Hubáček. Máj se zákazníkům otevřel 21. dubna 1975.

V roce 2006 prohlásilo ministerstvo kultury dům kulturní památkou. Od května 2022 se dům rekonstruuje, celkové náklady na opravy odhadl developer před rokem na čtyři miliardy korun. Zákazníkům by se měl znovu otevřít v pondělí 24. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

U Malacek nedaleko českých hranic se potvrdila kulhavka a slintavka

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli kolem poledne na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku, ta se ale dál budou týkat pouze kamionů. Přítomnost nákazy na místě v podvečer následně potvrdil slovenský protějšek Výborného Richard Takáč.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sprejeři napáchali už druhý rok po sobě škody za sto milionů

Posprejované zdi, zastávky nebo celé vlaky – policisté řeší ročně skoro pět tisíc takových případů. Škody, které sprejeři loni napáchali, se už druhý rok po sobě přiblížily hranici sto milionů korun. Když ale policisté vandaly dopadnou, můžou za malování po zdech strávit ve vězení i rok.
před 9 hhodinami

Sanace území v okolí Hustopečí potrvá podle Hladíka měsíce

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.
před 14 hhodinami

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 19 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 22 hhodinami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 23 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
29. 3. 2025

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
29. 3. 2025
Načítání...