Do veřejného prostoru se dostala místy velmi bouřlivá debata o umístění díla Davida Černého na obchodní dům Máj v Praze. Fasádu budovy na Národní třídě mají zdobit dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel. Památkáři návrh pro kulturní památku kritizují. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) prý konkrétní kauzu komentovat nechce, do debaty ale přispěl v Událostech, komentářích názorem, že umění ve veřejném prostoru vždy vyvolává diskuse a úřady by se měly v té souvislosti snažit o co největší transparentnost.
„Umění ve veřejném prostoru vždycky vyvolává diskuze – méně či více kontroverzní, protože znamená nejen dílo samo o sobě, ale kontext, ve kterém je tvořeno. Je to vždy spojeno s nějakou reprezentací, často i se systémem, který panuje,“ míní Baxa.
Zmiňuje v té souvislosti další Černého dílo, Hlavu Franze Kafky, která se nachází v sousedství Máje. Přes deset metrů vysoká pohyblivá socha je oblíbeným cílem turistů. Instalována byla před deseti lety. Podle Baxy „prošla památkovým řízením naprosto bez problémů“ a „dnes je všeobecně akceptována“.
„Úkolem především samospráv je, aby v co největší míře využívaly pravidla, která umožní dát té debatě a potom i vlastnímu umístění díla transparentní proces,“ uvedl Baxa. Je přesvědčen, že pokud existuje dobrá vůle na všech stranách, řešení se najde.
„Považuji za důležité, aby jedna konkrétní diskuze o jednom konkrétním návrhu nepřekryla to, že se jedná o věc, která je důležitá pro veřejný prostor obecně. Ve své samosprávné funkci jsem byl a i teď jako ministr jsem zastáncem toho, aby se stanovovala pravidla, vedla se debata a abychom byli schopni vstřebat to, že někdy prostě jsou ty názory ostřejší,“ dodal. Baxa má se samosprávou zkušenosti coby bývalý primátor Plzně.
Měl by se podle něj vést strukturovaný dialog mezi samosprávou, například městem, a soukromými vlastníky památkově chráněného objektu o tom, jakým způsobem se mají ocitat umělecká díla ve veřejném prostoru. „Jsem optimista, myslím, že dobrých příkladů děl ve veřejném prostoru už je celá řada,“ míní. Počítá k nim i kašny s chrliči od Ondřeje Císlera, jejichž umístění v Plzni provázela také spousta hlasů pro a proti.
Kritika nejasného záměru
Obchodní dům Máj, který byl v Praze vybudován v letech 1972 až 1975, je podle odborníků jedním z nejvýznamnějších zástupců české architektury sedmdesátých let dvacátého století. V Událostech, komentářích z 20. dubna kurátorka umění ve veřejném prostoru Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnová zkritizovala nejasnost záměru a ne úplně vyjasněný koncept díla Davida Černého. Záměr se nelíbí ani Klubu za Starou Prahu, podle něhož plastiky – v podobě, jaké se ke klubu dostaly na neoficiální vizualizaci – vykazují „všechny známky kýče“.
Památkáři ovšem v názoru nejsou jednotní. Zatímco odbor památkové péče pražského magistrátu projekt povolil, Národnímu památkovému úřadu se nelíbí.
David Černý už dříve uvedl, že svá díla by neoznačil za kontroverzní. Nehotové dílo každopádně prezentovat nechce, hotové prý bude zhruba za dva měsíce. Tvrdí, že svou představu konzultoval s autory stavby Johny Eislerem a Martinem Rajnišem. Třetí z nich, Miroslav Masák, se podle všeho nevyjádřil.
Stíhačky s motýlími křídly mají být podle výtvarníkových slov dočasnou instalací, povolena je na jeden rok. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad.
