Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.
První české předsednictví v EU také poznamenaly problémy s Ruskem a další krize
3 minuty
Události: První české předsednictví poznamenaly krize
Hned po prvním týdnu českého předsednictví Rusko na pokyn tehdejšího premiéra Vladimira Putina uzavřelo plynovody přes Ukrajinu, a to kvůli údajným krádežím. Tehdejší premiér a předseda ODS Mirek Topolánek odletěl do Moskvy a s Putinem dojednal obnovu dodávek. Většinu návrhů na řešení energetické závislosti ale v Evropě neprosadil.
„Když nás – vlastně takovou tu úderku, která chtěla daleko tvrdší postup proti Rusku – smázli Sarkozy a Merkelová na tři doby, tak jsem říkal, děláme velkou chybu, další na řadě je Krym,“ vzpomíná dnes Topolánek.
Právě s Francií a prezidentem Sarkozym mělo Česko největší spory, třeba na prvním vrcholném summitu o dopadech ekonomické krize. Ty další už Topolánek řídil jako premiér v demisi, když jeho vláda ztratila většinu ve sněmovně.
Řízení převzala úřednická vláda
V Praze ještě Topolánek hostil summit unijních lídrů s americkým prezidentem Barackem Obamou. Na poslední dva měsíce převzala řízení evropských schůzek vláda Jana Fischera. Ten dojednal třeba kompromis umožňující definitivní schválení Lisabonské smlouvy.
„Pokud jde o Česko, je opravdu dobře, co se stalo, pán, který přišel z Českého statistického úřadu, odvedl práci, která na mě opravdu udělala dojem. České předsednictví skončilo dobře,“ glosoval situaci tehdy Nicolas Sarkozy.
Prorocká Entropa
Bruselští europoslanci a novináři hodnotili poté české předsednictví velmi rozdílně, někteří tvrdili, že bylo poněkud chaotické, jiní ho označili za promarněnou příležitost, anebo pro ně bylo „nekonečně zajímavé“.
České předsednictví v Bruselu symbolizovala umělecká instalace Entropa, zobrazující v karikatuře, jak se na jednotlivé země dívají ostatní Evropané. Dílo předznamenalo i budoucí brexit – místo pro Velkou Británii nechal výtvarník David Černý prázdné.
Štafetu v předsednictví po Česku poté přebíralo Švédsko, stejně jako tomu bude opět na začátku roku 2023.
