O tom, jak se proměňovala a jak vypadá důvěra v politiku a co všechno vlastně politika je, debatovali ve Fokusu Václava Moravce bývalá soudkyně Eliška Wagnerová, politolog Tomáš Lebeda, farář Miloš Rejchrt, filozof David Černý, ekonomka Eva Kotlánová a bývalý premiér Jan Fischer. V přímém přenosu ze Senátu probrali i to, jak vypadá politický ideál a proč je nedosažitelný.
Politolog Tomáš Lebeda se domnívá, že když před 33 lety začala transformace politického systému v tehdejším Československu, byla očekávání velká. O to horší pak bylo, když se střetla s realitou. Upozornil, že nyní se Česko potýká v politice s nedůvěrou, a to jak na úrovni jednotlivých aktérů, institucí, ale i na úrovni samotného systému demokracie, což označil za nejvíce znepokojující. „Deziluze se promítla nejen do nedůvěry v jednotlivé aktéry, ale do nedůvěry v celý demokratický systém,“ řekl. Za řešení považuje snahy o kultivaci demokracie.
Bývalá soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová podotkla, že důvěra je absolutně základním předpokladem fungování státu. Dodala, že samy instituce přispívají tomu, že lidé důvěru nemají. A to tím, že často mění svá rozhodnutí. Podle ní by se měl parlament v tomto ohledu více snažit. „Měl by začít nad sebou přemýšlet i z hlediska důvěry,“ vzkázala. U jednotlivých vlád se podle ní důvěra měří individuálně, na základě činů. Podotkla, že co se týče soudnictví, důvěra se dramaticky změnila. „Před 33 lety začínalo s naprostou nedůvěrou,“ připomněla s tím, že získat se ji podařilo i díky personálním obměnám.
Velkou důvěru měla úřednická vláda v letech 2009 – 2010, tedy v době, kdy byl premiérem Jan Fischer. Když tento kabinet nastupoval, důvěřovalo mu 71 procent populace, po roce vlády 73 procent. Fischer upozornil, že úřednická vláda je koncept, který nevznikl na základě voleb. „Čili to nenaplňuje základní předpoklad generování vlády v demokracii. Takže co nejméně úřednických vlád, a pokud možno na co nejkratší dobu,“ řekl. Připomněl, že důvěra byla v době rozpočtového a ekonomického napětí. Dodal, že dnešní situace je výrazně dramatičtější.
Farář a bývalý mluvčí Charty 77 Miloš Rejchrt řekl, že spolu úzce souvisí politika a mravy. „Kdyby nebylo mravů, není ani žádné politiky,“ podotkl. Upozornil ale, že nelze očekávat, že politici budou mravnější než voliči, neboť jsou odrazem toho, čím společnost žije a co od nich očekává. Filozof David Černý navíc upozornil, že lidé se rozhodují spíše na základě emocí. „Nejsme racionální aktéři, jak bychom si rádi o sobě mysleli,“ uvedl. Rozhodování na základě emocí se podle něj uplatňuje i v politice. „Lidé politiku často vnímají jako fanoušci nějakého fotbalového klubu,“ přirovnal.
Ekonomka Eva Kotlánová podotkla, že v české politice je specificky nahlíženo na lobbing. „U nás je vnímaný jako něco špatného, nezákonného. Ve standardních demokraciích je lobbing normální legitimní součástí vyjednávacího procesu,“ uvedla.
