Výtvarník David Černý otevírá Musoleum. Vystavuje v něm díla svoje i hostů

Výtvarník a sochař David Černý zřídil v bývalém lihovaru na pražském Smíchově Musoleum. V novém muzeum hodlá Černý vedle stálé expozice vlastní tvorby nabídnout prostor také hostujícím výstavám. Jako prvního představuje fotografa Dana Maternu.

Nová galerie vznikla naproti centru MeetFactory, které už několik let David Černý s dalšími přáteli provozuje. Musoleum návštěvníci najdou v budově někdejší destilerie už nefungujícího pivovaru. Podle Černého se jedná o památkově chráněnou budovu dřívějšího industriálního areálu, proto místo ní nemohl být postaven běžný dům.

Galerie poslouží stálé expozici Černého tvorby. Proslavil se svým provokativním uměním a v poslední době také spoluprací s velkými developery.

Známý je mimo jiné díky dílům jako mimina s čárovým kódem na Žižkovské televizní věži, růžový tank na Smíchově, kráčející trabant či svatý Václav na obráceném koni v pražské Lucerně. Mezinárodní pozornost přitáhl v roce 2009, kdy české předsednictví v Radě Evropské unie doprovodil instalací Entropa, v níž znázornil stereotypy spojené s jednotlivými unijními zeměmi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Černý: Jsem individualista a kapitalista

Jedno mimino „leze“ i po fasádě Musolea. Název s ironií kombinuje slova „muzeum“ a „mausoleum“.  „Částečně to vzniklo i z toho důvodu, že jsem byl už před několika lety osloven Národní galerií, abych pro ni udělal výstavu. Ale dohoda s tou institucí byla tak děsivě nepružná, dvakrát se to odložilo, že jsem si nakonec řekl, že už nechci mít nic společného se státní institucí. To byl hnací motor,“ uvedl Černý ke vzniku nového výstavního prostoru. 

Černého sochy se v posledních třiceti letech úspěšně prodávají. Výtvarní kritici ale jeho dílo místy řadí mezi takzvané korporátní umění. „Mám za to, že člověk se má starat sám o sebe. Jsem individualista, kapitalista, a když se koukneme do historie, tak Michelangelo by byl papežský umělec, protože pracoval pro papeže?“ podotýká Černý.

Nahrávám video

Zákoutí lihovaru na fotografiích Dana Materny

Také rekonstrukci Musolea financovala developerská firma. Černý se zasadil o zachování historických prvků. Galerie má nyní na 1200 metrech čtverečních pět tematicky rozdělených pater.

Návštěvníkům je k dispozici také kavárna, vyhlídkové terasy a místnost určená zmíněným hostujícím výstavám. „V malé galerii budou moct vystavovat spřátelené duše. Nachází se v prostorách nad barem a přístupná bude bez vstupného,“ informoval Černý.

Prvním vystavujícím je fotograf Dan Materna. Představuje snímky ze zákoutí právě bývalého smíchovského lihovaru. „Když jsem sem poprvé přišel, tak jsem objevil úplně krásná neuvěřitelná zákoutí a spoustu zachovalých různých přístrojů, které souvisely jednak s tím lihovarem, a zároveň tady byla i octárna,“ popsal Materna.

Nalezl například sudy vysoké až do druhého patra, které se používaly při výrobě octa. Část artefaktů Černý zakomponoval do interiéru své galerie. Dočasné výstavy se mají obměňovat zhruba každé dva měsíce. Po Maternovi mají svá díla uvést mimo jiné i Vladimír 518, Aneta Filipová, Michal Škapa či Filip Černý.

V sousedství budou byty

Maternovy snímky z lihovaru by měly jednou zdobit recepce v bytových domech, které tam společnost Trigema staví. Areál nebyl využíván víc než dvacet let, před deseti lety se část zřítila.

První část bytů by se mělo podařit dokončit do konce roku. Architektura komplexu je prací Černého studia Black n' Arch, který se snaží některými prvky odkazovat k industriálnímu rázu staré smíchovské zástavby. Podmínkou stavby bytového komplexu bylo zachování bývalé varny a továrního komína. A Trigema plánuje v další části výstavby vztyčit druhý komín – ten by měl být obytný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 18 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 20 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.