Výtvarník David Černý otevírá Musoleum. Vystavuje v něm díla svoje i hostů

Výtvarník a sochař David Černý zřídil v bývalém lihovaru na pražském Smíchově Musoleum. V novém muzeum hodlá Černý vedle stálé expozice vlastní tvorby nabídnout prostor také hostujícím výstavám. Jako prvního představuje fotografa Dana Maternu.

Nová galerie vznikla naproti centru MeetFactory, které už několik let David Černý s dalšími přáteli provozuje. Musoleum návštěvníci najdou v budově někdejší destilerie už nefungujícího pivovaru. Podle Černého se jedná o památkově chráněnou budovu dřívějšího industriálního areálu, proto místo ní nemohl být postaven běžný dům.

Galerie poslouží stálé expozici Černého tvorby. Proslavil se svým provokativním uměním a v poslední době také spoluprací s velkými developery.

Známý je mimo jiné díky dílům jako mimina s čárovým kódem na Žižkovské televizní věži, růžový tank na Smíchově, kráčející trabant či svatý Václav na obráceném koni v pražské Lucerně. Mezinárodní pozornost přitáhl v roce 2009, kdy české předsednictví v Radě Evropské unie doprovodil instalací Entropa, v níž znázornil stereotypy spojené s jednotlivými unijními zeměmi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Černý: Jsem individualista a kapitalista

Jedno mimino „leze“ i po fasádě Musolea. Název s ironií kombinuje slova „muzeum“ a „mausoleum“.  „Částečně to vzniklo i z toho důvodu, že jsem byl už před několika lety osloven Národní galerií, abych pro ni udělal výstavu. Ale dohoda s tou institucí byla tak děsivě nepružná, dvakrát se to odložilo, že jsem si nakonec řekl, že už nechci mít nic společného se státní institucí. To byl hnací motor,“ uvedl Černý ke vzniku nového výstavního prostoru. 

Černého sochy se v posledních třiceti letech úspěšně prodávají. Výtvarní kritici ale jeho dílo místy řadí mezi takzvané korporátní umění. „Mám za to, že člověk se má starat sám o sebe. Jsem individualista, kapitalista, a když se koukneme do historie, tak Michelangelo by byl papežský umělec, protože pracoval pro papeže?“ podotýká Černý.

2 minuty
Události: Musoleum
Zdroj: ČT24

Zákoutí lihovaru na fotografiích Dana Materny

Také rekonstrukci Musolea financovala developerská firma. Černý se zasadil o zachování historických prvků. Galerie má nyní na 1200 metrech čtverečních pět tematicky rozdělených pater.

Návštěvníkům je k dispozici také kavárna, vyhlídkové terasy a místnost určená zmíněným hostujícím výstavám. „V malé galerii budou moct vystavovat spřátelené duše. Nachází se v prostorách nad barem a přístupná bude bez vstupného,“ informoval Černý.

Prvním vystavujícím je fotograf Dan Materna. Představuje snímky ze zákoutí právě bývalého smíchovského lihovaru. „Když jsem sem poprvé přišel, tak jsem objevil úplně krásná neuvěřitelná zákoutí a spoustu zachovalých různých přístrojů, které souvisely jednak s tím lihovarem, a zároveň tady byla i octárna,“ popsal Materna.

Nalezl například sudy vysoké až do druhého patra, které se používaly při výrobě octa. Část artefaktů Černý zakomponoval do interiéru své galerie. Dočasné výstavy se mají obměňovat zhruba každé dva měsíce. Po Maternovi mají svá díla uvést mimo jiné i Vladimír 518, Aneta Filipová, Michal Škapa či Filip Černý.

V sousedství budou byty

Maternovy snímky z lihovaru by měly jednou zdobit recepce v bytových domech, které tam společnost Trigema staví. Areál nebyl využíván víc než dvacet let, před deseti lety se část zřítila.

První část bytů by se mělo podařit dokončit do konce roku. Architektura komplexu je prací Černého studia Black n' Arch, který se snaží některými prvky odkazovat k industriálnímu rázu staré smíchovské zástavby. Podmínkou stavby bytového komplexu bylo zachování bývalé varny a továrního komína. A Trigema plánuje v další části výstavby vztyčit druhý komín – ten by měl být obytný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 10 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 12 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 21 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...