Výtvarník David Černý otevírá Musoleum. Vystavuje v něm díla svoje i hostů

Výtvarník a sochař David Černý zřídil v bývalém lihovaru na pražském Smíchově Musoleum. V novém muzeum hodlá Černý vedle stálé expozice vlastní tvorby nabídnout prostor také hostujícím výstavám. Jako prvního představuje fotografa Dana Maternu.

Nová galerie vznikla naproti centru MeetFactory, které už několik let David Černý s dalšími přáteli provozuje. Musoleum návštěvníci najdou v budově někdejší destilerie už nefungujícího pivovaru. Podle Černého se jedná o památkově chráněnou budovu dřívějšího industriálního areálu, proto místo ní nemohl být postaven běžný dům.

Galerie poslouží stálé expozici Černého tvorby. Proslavil se svým provokativním uměním a v poslední době také spoluprací s velkými developery.

Známý je mimo jiné díky dílům jako mimina s čárovým kódem na Žižkovské televizní věži, růžový tank na Smíchově, kráčející trabant či svatý Václav na obráceném koni v pražské Lucerně. Mezinárodní pozornost přitáhl v roce 2009, kdy české předsednictví v Radě Evropské unie doprovodil instalací Entropa, v níž znázornil stereotypy spojené s jednotlivými unijními zeměmi. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Černý: Jsem individualista a kapitalista

Jedno mimino „leze“ i po fasádě Musolea. Název s ironií kombinuje slova „muzeum“ a „mausoleum“.  „Částečně to vzniklo i z toho důvodu, že jsem byl už před několika lety osloven Národní galerií, abych pro ni udělal výstavu. Ale dohoda s tou institucí byla tak děsivě nepružná, dvakrát se to odložilo, že jsem si nakonec řekl, že už nechci mít nic společného se státní institucí. To byl hnací motor,“ uvedl Černý ke vzniku nového výstavního prostoru. 

Černého sochy se v posledních třiceti letech úspěšně prodávají. Výtvarní kritici ale jeho dílo místy řadí mezi takzvané korporátní umění. „Mám za to, že člověk se má starat sám o sebe. Jsem individualista, kapitalista, a když se koukneme do historie, tak Michelangelo by byl papežský umělec, protože pracoval pro papeže?“ podotýká Černý.

2 minuty
Události: Musoleum
Zdroj: ČT24

Zákoutí lihovaru na fotografiích Dana Materny

Také rekonstrukci Musolea financovala developerská firma. Černý se zasadil o zachování historických prvků. Galerie má nyní na 1200 metrech čtverečních pět tematicky rozdělených pater.

Návštěvníkům je k dispozici také kavárna, vyhlídkové terasy a místnost určená zmíněným hostujícím výstavám. „V malé galerii budou moct vystavovat spřátelené duše. Nachází se v prostorách nad barem a přístupná bude bez vstupného,“ informoval Černý.

Prvním vystavujícím je fotograf Dan Materna. Představuje snímky ze zákoutí právě bývalého smíchovského lihovaru. „Když jsem sem poprvé přišel, tak jsem objevil úplně krásná neuvěřitelná zákoutí a spoustu zachovalých různých přístrojů, které souvisely jednak s tím lihovarem, a zároveň tady byla i octárna,“ popsal Materna.

Nalezl například sudy vysoké až do druhého patra, které se používaly při výrobě octa. Část artefaktů Černý zakomponoval do interiéru své galerie. Dočasné výstavy se mají obměňovat zhruba každé dva měsíce. Po Maternovi mají svá díla uvést mimo jiné i Vladimír 518, Aneta Filipová, Michal Škapa či Filip Černý.

V sousedství budou byty

Maternovy snímky z lihovaru by měly jednou zdobit recepce v bytových domech, které tam společnost Trigema staví. Areál nebyl využíván víc než dvacet let, před deseti lety se část zřítila.

První část bytů by se mělo podařit dokončit do konce roku. Architektura komplexu je prací Černého studia Black n' Arch, který se snaží některými prvky odkazovat k industriálnímu rázu staré smíchovské zástavby. Podmínkou stavby bytového komplexu bylo zachování bývalé varny a továrního komína. A Trigema plánuje v další části výstavby vztyčit druhý komín – ten by měl být obytný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...