Tráví spolu dovolenou i narozeniny. Podle médií by mohl být ministr obrany Šojgu nástupcem Putina

Nahrávám video

Ruská média už nějakou dobu spekulují o případném nástupci Vladimira Putina. Jedním z adeptů je podle některých z nich i současný ministr obrany Sergej Šojgu. Putin s ním v pondělí slavil své narozeniny a Kreml vypustil do světa záběry, které ukazují oba muže jako blízké přátele.

Putin podnikl o svých narozeninách výlet do sibiřských hor republiky Tuva, kam ho už poněkolikáté doprovázel právě místní rodák Šojgu. Dovolenou spolu strávili i v době, kdy Putin loni zahájil svůj poslední řádný prezidentský mandát. O Šojguovi proto začala některá média spekulovat jako o možném nástupci šéfa Kremlu. 

Šojgu vyrůstal na vesnici a původně chtěl být řidičem kamionu. V devadesátých letech ovládal ankety popularity, když byl ministrem pro mimořádné události. Ve funkci řešil energetickou krizi na Kamčatce, z televize uklidňoval Rusy při požárech a záplavách a koordinoval třeba také pomoc Jugoslávii.

Šojgu vedl stranu blízkou Putinovi

Na přelomu tisíciletí stál Šojgu u zrodu strany Jednota. Z ní později vzniklo Jednotné Rusko, které je doteď pilířem Putinovy moci. „Podporujeme vládu a podporujeme i (tehdejšího) premiéra (Putina). Nemá to nic společného se změnami, které v naší politice nastaly,“ prohlásil v roce 1999 Šojgu, který stanul v čele Jednoty. 

Putina si definitivně získal jako ministr obrany. Podle šéfa Kremlu Šojgu perfektně zvládl konfrontaci se Západem v případě východní Ukrajiny, Krymu nebo Sýrie. „Mluví se často o tom, že je jeho zásluhou, že ruská armáda, zejména speciální jednotky, jsou akceschopné. A že v některých oblastech – tvrdí sami Rusové – mají lepší zbraně než Američané,“ dodává komentátor Českého rozhlasu a odborník na Rusko Libor Dvořák.

Šojguovi konkurenti: Šéf zbrojařské firmy či ministr zahraničí

Hledání následníka má podle expertů dvě východiska. Podle prvního si šéf Kremlu prostě vybere nástupce. V úvahu kromě Šojgua připadá třeba ředitel zbrojařského gigantu ROSTEC Sergej Čemezov nebo šéf diplomacie Sergej Lavrov. Už méně se sází na premiéra Dmitrije Medvěděva.

Druhá varianta předpokládá, že se Putin pokusí u moci udržet. „Hodně se spekulovalo o tom, že by Rusko mohlo chtít dosáhnout opravdové unie Ruska a Běloruska. Vznikl by tak nový státní útvar, ve kterém by se mohl Putin stát prezidentem,“ přibližuje Dvořák. 

Příliš překážek k cestě na vrchol Šojgu nemá. Potíže může působit snad jen jeho věk, protože je jen o tři roky mladší než Putin. U věřících Rusů mu můžou uškodit i jeho buddhistické kořeny. Při letošní vojenské přehlídce na Rudém náměstí se však veřejně pokřižoval. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled