V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.
Rusové nadále zesilují tlak na obránce na východní frontě. Přes řadu neúspěchů už ovládají skoro celý Luhanský region, jižněji zatím dobyli polovinu Donbaské oblasti. Čím dál větší roli hraje dělostřelecké bombardování opevněných pozic Ukrajinců.
Vpád ruské armády na území jejího západního souseda byl nečekaně masivní – ze severu, z okupovaného Krymu na jihu země a z okupované části Donbasu na východě. Hned během prvních nocí války se komanda útočníků pokusila dvakrát dobýt prezidentský palác v Kyjevě, ovšem neúspěšně.
„Všem dobrý večer. Předseda strany je zde, šéf prezidentské kanceláře je zde, premiér Šmyhal je zde, Podoljak je zde, prezident je zde. Všichni jsme zde, stejně jako naši vojáci,“ oznámil národu ukrajinský prezident 25. února.
„Ruská válečná lodi, jdi do p***le!“
Symbolem ukrajinského vzdoru se v prvních 24 hodinách války stala komunikace mezi třinácti obránci Zmijího ostrova (též Hadí ostrov – pozn. red.) v Černém moři a posádkou ruské lodi. Jeden z Ukrajinců – třicetiletý Artur Zazian – posádce řekl: „Ruská válečná lodi, jdi do p***le!“
Původní zpráva o smrti ukrajinských mariňáků se nepotvrdila, padli však do ruského zajetí. Podle listu Kyjevská pravda je muž, který slavnou větu pronesl, čerstvě na svobodě.
Ruský plán obsadit Kyjev a velká města na severu do tří dnů však nevyšel. Vojáky překvapila houževnatá ukrajinská obrana. Blitzkrieg (vojenská taktika založená na překvapivém útoku – pozn. red.) se proměnil v krvavá jatka bombardovaných kolon. Na rozdíl od ruské agrese z roku 2014 ale tentokrát Západ neváhal. Na Ukrajinu začaly brzy proudit dodávky moderních zbraní. Zelenského navštívila i spousta evropských lídrů, v první skupině i český premiér Petr Fiala (ODS).
Neúspěch a stažení sil
Po pěti týdnech snahy o dobytí ukrajinské metropole se Rusové stáhli. Jenže to, co po nich zůstalo, zděsilo celý svět. Výsledkem „speciální operace“, jak Moskva svůj útok na Ukrajinu označuje, byly stovky neozbrojených obyvatel povražděných na ulicích, znásilněné ženy, a dokonce i děti. Vojáci se zemí strovnali celé čtvrti.
„Není čas na mluvení, je čas na činy. Mezinárodní právo nemůže být pasivním divákem. Musí pohotově jednat, aby ochraňovalo a vynucovalo zodpovědnost,“ reagoval 28. dubna na masakr ze strany ruských vojáků žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan.
Přecenilo Rusko své síly?
Rusko se momentálně soustředí na jih a východ Ukrajiny. „To, co se tam (v Doněcké a Luhanské oblasti) děje, jsou opravdu těžké a vleklé boje, které většinou vyústí v poměrně malý postup. Ale ten tlak Ruska neustále trvá, ztráty na obou stranách jsou neúměrně vysoké,“ komentoval současnou situaci Petr Pavel.
Podle Pavla ale stále probíhají útoky na celém území Ukrajiny, většinou jde o útoky na infrastrukturu a civilní cíle. „Mají znejistit ukrajinské vedení a možná ho přimět k tomu, aby začalo přemýšlet o návrzích, že by mělo uvažovat o nějakém příměří i za cenu ztráty území,“ uvedl.
Petr Pavel si také myslí, že Rusko přecenilo své síly a podcenilo Ukrajince. „To ale vůbec neznamená, že by měla Ukrajina vyhráno. Rusko má stále množství zdrojů, které do této války může zapojit. Ukrajina v současné době skutečně výrazně potřebuje západní pomoc,“ míní. Zmínil, že Západ by měl Ukrajině poskytnout vše, co potřebuje pro efektivní obranu.
Pavel: Krym Ukrajina zpátky asi nezíská
V souvislosti s tím, že by se Ukrajina mohla pokusit získat zpátky Krym, Pavel řekl, že tato část země je pro Rusko velmi důležitá. „Myslím si, že je mnohem pravděpodobnější, že se Ukrajině podaří postoupit v těch územích okupovaných po 24. únoru, ale že by se jim mohlo podařit vytlačit ruskou armádu z celého území včetně Krymu a části Donbasu, která byla okupovaná už od roku 2014, to je málo pravděpodobné,“ odhaduje.
Pavel se vyjádřil také k Mariupolu, který už je kompletně pod vládou okupantů. Pro Rusko to je podle něj důvod vyhlásit velký úspěch. „Mariupol je největší město, které se ruským silám podařilo obsadit a plně kontrolovat. Ale z toho praktického hlediska to už na průběh obrany Ukrajiny nemělo zásadní vliv,“ uvedl.
