Krym Ukrajina zpátky asi nezíská, míní generál Pavel

12 minut
Petr Pavel vyzval Západ k další pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.

Rusové nadále zesilují tlak na obránce na východní frontě. Přes řadu neúspěchů už ovládají skoro celý Luhanský region, jižněji zatím dobyli polovinu Donbaské oblasti. Čím dál větší roli hraje dělostřelecké bombardování opevněných pozic Ukrajinců.

Vpád ruské armády na území jejího západního souseda byl nečekaně masivní – ze severu, z okupovaného Krymu na jihu země a z okupované části Donbasu na východě. Hned během prvních nocí války se komanda útočníků pokusila dvakrát dobýt prezidentský palác v Kyjevě, ovšem neúspěšně.

„Všem dobrý večer. Předseda strany je zde, šéf prezidentské kanceláře je zde, premiér Šmyhal je zde, Podoljak je zde, prezident je zde. Všichni jsme zde, stejně jako naši vojáci,“ oznámil národu ukrajinský prezident 25. února.

„Ruská válečná lodi, jdi do p***le!“

Symbolem ukrajinského vzdoru se v prvních 24 hodinách války stala komunikace mezi třinácti obránci Zmijího ostrova (též Hadí ostrov – pozn. red.) v Černém moři a posádkou ruské lodi. Jeden z Ukrajinců – třicetiletý Artur Zazian – posádce řekl: „Ruská válečná lodi, jdi do p***le!“

Původní zpráva o smrti ukrajinských mariňáků se nepotvrdila, padli však do ruského zajetí. Podle listu Kyjevská pravda je muž, který slavnou větu pronesl, čerstvě na svobodě.

Ruský plán obsadit Kyjev a velká města na severu do tří dnů však nevyšel. Vojáky překvapila houževnatá ukrajinská obrana. Blitzkrieg (vojenská taktika založená na překvapivém útoku – pozn. red.) se proměnil v krvavá jatka bombardovaných kolon. Na rozdíl od ruské agrese z roku 2014 ale tentokrát Západ neváhal. Na Ukrajinu začaly brzy proudit dodávky moderních zbraní. Zelenského navštívila i spousta evropských lídrů, v první skupině i český premiér Petr Fiala (ODS).

Neúspěch a stažení sil

Po pěti týdnech snahy o dobytí ukrajinské metropole se Rusové stáhli. Jenže to, co po nich zůstalo, zděsilo celý svět. Výsledkem „speciální operace“, jak Moskva svůj útok na Ukrajinu označuje, byly stovky neozbrojených obyvatel povražděných na ulicích, znásilněné ženy, a dokonce i děti. Vojáci se zemí strovnali celé čtvrti.

„Není čas na mluvení, je čas na činy. Mezinárodní právo nemůže být pasivním divákem. Musí pohotově jednat, aby ochraňovalo a vynucovalo zodpovědnost,“ reagoval 28. dubna na masakr ze strany ruských vojáků žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan. 

Přecenilo Rusko své síly?

Rusko se momentálně soustředí na jih a východ Ukrajiny. „To, co se tam (v Doněcké a Luhanské oblasti) děje, jsou opravdu těžké a vleklé boje, které většinou vyústí v poměrně malý postup. Ale ten tlak Ruska neustále trvá, ztráty na obou stranách jsou neúměrně vysoké,“ komentoval současnou situaci Petr Pavel. 

Podle Pavla ale stále probíhají útoky na celém území Ukrajiny, většinou jde o útoky na infrastrukturu a civilní cíle. „Mají znejistit ukrajinské vedení a možná ho přimět k tomu, aby začalo přemýšlet o návrzích, že by mělo uvažovat o nějakém příměří i za cenu ztráty území,“ uvedl.  

Petr Pavel si také myslí, že Rusko přecenilo své síly a podcenilo Ukrajince. „To ale vůbec neznamená, že by měla Ukrajina vyhráno. Rusko má stále množství zdrojů, které do této války může zapojit. Ukrajina v současné době skutečně výrazně potřebuje západní pomoc,“ míní. Zmínil, že Západ by měl Ukrajině poskytnout vše, co potřebuje pro efektivní obranu.

Pavel: Krym Ukrajina zpátky asi nezíská

V souvislosti s tím, že by se Ukrajina mohla pokusit získat zpátky Krym, Pavel řekl, že tato část země je pro Rusko velmi důležitá. „Myslím si, že je mnohem pravděpodobnější, že se Ukrajině podaří postoupit v těch územích okupovaných po 24. únoru, ale že by se jim mohlo podařit vytlačit ruskou armádu z celého území včetně Krymu a části Donbasu, která byla okupovaná už od roku 2014, to je málo pravděpodobné,“ odhaduje. 

Pavel se vyjádřil také k Mariupolu, který už je kompletně pod vládou okupantů. Pro Rusko to je podle něj důvod vyhlásit velký úspěch. „Mariupol je největší město, které se ruským silám podařilo obsadit a plně kontrolovat. Ale z toho praktického hlediska to už na průběh obrany Ukrajiny nemělo zásadní vliv,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko má přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, tvrdí Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 9 mminutami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 42 mminutami

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 2 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 3 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 3 hhodinami

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 9 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 12 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 13 hhodinami
Načítání...