USA evakuují část ambasády v Kyjevě. Diplomaty stahuje i Rusko

Spojené státy evakuují z Ukrajiny diplomaty, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, oznámilo velvyslanectví USA v Kyjevě. Počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině začala snižovat i Moskva. Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít 16. února, uvádějí Politico, The Wall Street Journal a Der Spiegel. Agentura Reuters uvedla, že mezi případnými západními sankcemi zřejmě nebude odpojení Ruska od platebního systému SWIFT.  Americký prezident Joe Biden během sobotního telefonátu upozornil ruského prezidenta Vladimira Putina, že v případě napadení Ukrajiny přijde rychlá odpověď.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ministerstvo zahraničí USA dnes (v sobotu) přikázalo zaměstnancům, kteří nezastávají kriticky důležité pozice, odjet z velvyslanectví USA v Kyjevě kvůli ustavičným zprávám o stoupajícím počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, svědčícím o možnosti rozsáhlých vojenských akcí proti Ukrajině,“ uvedl zastupitelský úřad. Nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině, dodalo velvyslanectví.

Americké ministerstvo zahraničí již dříve nařídilo rodinám zaměstnanců americké ambasády v Kyjevě, aby odešly. Ponechalo ale na uvážení zaměstnanců, kteří nejsou zásadní pro chod úřadu, jestli také chtějí zemi opustit. Nynější krok přichází ve chvíli, kdy Washington zesílil svá varování před možnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Nahrávám video
Události: Vývoj kolem ruského tlaku na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Úředníci, kteří ještě před oficiálním oznámením mluvili pod podmínkou anonymity s agenturou AP, uvedli, že omezený počet amerických diplomatů může být přemístěn na západ Ukrajiny poblíž hranic s Polskem, které je spojencem v NATO. USA by si tak mohly udržet diplomatickou přítomnost v zemi. Nizozemská rozhlasová stanice BNR v pátek uvedla, že také Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny.

Spojené státy se rozhodly stáhnout z Ukrajiny také 160 členů floridské národní gardy, kteří od listopadu pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků. Nyní se přesunou na jiné místo v Evropě.

Také Rusko začalo snižovat počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině. „V obavě z možných provokací kyjevského režimu či třetích zemí jsme skutečně přijali rozhodnutí o určité optimalizaci stavů ruských zastupitelských úřadů na Ukrajině. Upozorňujeme, že naše velvyslanectví a konzuláty budou pokračovat v plnění svých základních funkcí,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Další země vyzývají občany k opuštění Ukrajiny

Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se vyostřila natolik, že stále více zemí v obavě z ruské invaze vyzývá své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Už dříve tak učinily USA, Austrálie, Japonsko či řada evropských zemí, ke kterým se nově přidalo mimo jiné Německo. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že velvyslanectví v Kyjevě zůstává otevřené. Generální konzulát v Dnipru (dříve Dněpropetrovsk) na východě země se ale přesune do Lvova na západě.

Podobná doporučení vydalo i Česko a před cestou na Ukrajinu varuje své občany rovněž Slovensko. Ukrajinu opustí rodiny pracovníků ambasády v Kyjevě a generálního konzulátu v Užhorodu. 

Ukrajinské ministerstvo zahraničí naopak veřejnost varovalo před panikou a destabilizací a prezident Volodymyr Zelenskyj si postěžoval, že americká varování před možnou ruskou invazí vyvolávají paniku, která zemi nepomáhá.

Kyjevský starosta Vitalij Klyčko nicméně ohlásil, že radnice schválila plán evakuace obyvatelstva do bezpečných oblastí v případě ruského útoku. Starosta také ohlásil, že v posledních letech se ztrojnásobil počet úkrytů před bombardováním. Před případným náletem mají obyvatele varovat sirény a tlampače na automobilech.

„Invaze by mohla začít ve středu“

Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít ve středu 16. února. Uvedl to web Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Podobně se vyjadřují i některé další zpravodajské servery. The Wall Steet Journal napsal, že USA sdělily spojencům, že Rusko by mohlo zaútočit ve středu, i když bezpečnostní poradce Jake Sullivan řekl pouze to, že invaze by mohla začít ještě v době konání zimních olympijských her v Pekingu.

Informaci o středě jako možném dni zahájení ruské invaze na Ukrajinu zveřejnil s odvoláním na své zdroje také německý časopis Der Spiegel. Podle něj byly informace, které Američané spojencům z NATO poskytly v pátek, velmi detailní a podložené mnoha zdroji. „Podle znalců je ovšem možné, že USA záměrně vypouštějí informace, aby ruské útočné plány torpédovaly,“ uvedl Der Spiegel.

Podle úředníků a diplomatů, na které se odvolává Politico, Sullivanovy veřejné komentáře jsou rozvážnější než důvěrné informace poskytnuté diplomatům. V nich USA uvádějí příští středu jako možný začátek invaze a varovaly, že předtím nebo ve stejné době se dají očekávat i kybernetické útoky.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že k invazi by mohlo dojít „kdykoliv“. Zdůraznil ale, že USA neví, zda se šéf Kremlu Vladimir Putin už rozhodl. „Ale víme, že je schopen jednat velice rychle,“ dodal Blinken. Stejně se v pátek vyjádřil Bílý dům. Ruská diplomacie odmítá americká varování před možnou invazí jako „hysterii“ a „dezinformace“. 

Reuters: Západ zřejmě neodpojí Rusko od systému SWIFT

Odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT zřejmě nebude mezi sankcemi, které by Spojené státy a evropské země zavedly po ruském útoku na Ukrajinu. Agentuře Reuters to sdělily tři nejmenované zdroje, které jsou obeznámeny s přípravami sankcí.

Podle zdrojů agentury Reuters zástupci USA a evropských států nezvažují odpojení Ruska od systému SWIFT po výhradách vyslovených několika evropskými zeměmi. Evropské finanční instituce například vyjádřily obavy, že by Rusko po odpojení od systému mezinárodních plateb nemuselo dále hradit své závazky.

„Cílem je navrhnout takové sankce, které by opravdu udeřily na Rusko, s ohledem na vedlejší účinky na ty, které sankce zavádí,“ uvedl zdroj agentury Reuters. Podle něj se dá předpokládat, že sankce způsobí větší problémy právě evropským státům.

Opatření by se ale zaměřila na ruské banky VTB Bank a Sberbank, které patří k největším finančním institucím v zemi, což by ruskému finančnímu sektoru způsobilo velké komplikace. Státy dále zvažují přísnější kontroly exportu v technologických a zbrojních sektorech či sankce namířené na ruské oligarchy.

Blinken ujistil Ukrajinu o podpoře USA

Šéf americké diplomacie Blinken ujistil ukrajinského kolegu Dmytro Kulebu o pevné podpoře USA při, jak řekl, stále akutnější hrozbě ruské invaze. Oba politici spolu telefonovali v pátek. Blinken podle svého úřadu Kulebovi řekl, že Ukrajina nadále „těží z trvalé a neochvějné podpory USA pro její suverenitu a územní celistvost“.

Blinken v sobotu hovořil i se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Sdělil mu, že diplomatická cesta k zabránění konfliktu zůstává otevřená, ale je nutné, aby Moskva přispěla ke snížení napětí. Případná ruská invaze podle něj povede k „rozhodné, masivní a jednotné odpovědi“ z obou břehů Atlantiku. Lavrov v rozhovoru řekl, že americké zprávy o chystané ruské invazi jsou „propagandistická kampaň“, která vede Kyjev k sabotáži mírových dohod z Minsku.

Biden: V případě invaze přijde rozhodná a rychlá odpověď

Americký prezident Joe Biden v sobotu během telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem uvedl, že v případě napadení Ukrajiny Ruskem bude následovat rozhodná a rychlá odpověď. Spojené státy jsou připravené na diplomacii i „jiné scénáře“, citoval Bidena v prohlášení Bílý dům. Útok by podle Bidena také oslabil reputaci Ruska a přinesl mnohá utrpení.

Podle amerických představitelů byl telefonát profesionální a věcný, nepřinesl však průlom. Zůstává tak nejisté, jestli bude Rusko pokračovat v diplomatickém jednání, nebo pokročí k vojenské akci, uvedla agentura Reuters.

Kreml zatím telefonát oficiálně nekomentoval. Putinův poradce Jurij Ušakov ale uvedl, že americká hysterie ohledně Ukrajiny „dosáhla svého vrcholu“. Prezidenti se podle něj shodli, že budou i nadále „v kontaktu na všech úrovních“, citovala z Ušakovova prohlášení agentura AFP.

Se šéfem Kremlu hovořil během dne i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Putinovi řekl, že „upřímný dialog není slučitelný s vyostřováním napětí“. Oba hovořili také o dodržování minských dohod, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině, a o otázkách bezpečnosti a stability v Evropě, uvedl Elysejský palác. 

Rusko zahájilo další námořní cvičení v Černém moři

V sobotu ruské ministerstvo obrany oznámilo, že více než tři desítky ruských plavidel zahájily cvičení v Černém moři. Do manévrů se podle něj zapojí také letectvo a pobřežní obrana, která má cvičit obranu Ruskem nelegálně anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Ruské lodě vypluly ze Sevastopolu a Novorossijska, cvičení řídí velitel Černomořské flotily, admirál Igor Osipov. 

Rusko minulý měsíc ohlásilo sérii námořních cvičení v Atlantiku, arktických mořích, Středozemním moři a v Tichém oceánu. Zúčastnit se jich má celkem 140 plavidel, více než 60 letadel a vrtulníků a okolo deseti tisíc vojáků a námořníků. Současně Rusko pořádá vojenské cvičení v Bělorusku. 

Washington v posledních měsících zvýšil vojenskou podporu ukrajinské armádě. Prezident Joe Biden ale ve čtvrtek zároveň znovu dal jasně najevo, že nepošle na Ukrajinu americké vojáky, a to ani kvůli evakuaci Američanů v případě ruské invaze, protože by se to mohlo zvrhnout ve „světovou válku“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 1 hhodinou

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 3 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 3 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 4 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 4 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Pro Magyara bude těžké naplnit sliby, říká Petříček. Dle Kotena se může stát kopií Orbána

„Péter Magyar možná v budoucnu může být určitou kopií Viktora Orbána, i když na některé věci může mít jiné názory,“ prohlásil v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle bývalého ministra zahraničí a současného poradce prezidenta Petra Pavla Tomáše Petříčka je otázkou, jak předseda vítězné strany Tisza dostojí velkým očekáváním. Debaty moderované Terezou Řezníčkovou se účastnili také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
před 8 hhodinami
Načítání...