USA evakuují část ambasády v Kyjevě. Diplomaty stahuje i Rusko

Spojené státy evakuují z Ukrajiny diplomaty, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, oznámilo velvyslanectví USA v Kyjevě. Počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině začala snižovat i Moskva. Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít 16. února, uvádějí Politico, The Wall Street Journal a Der Spiegel. Agentura Reuters uvedla, že mezi případnými západními sankcemi zřejmě nebude odpojení Ruska od platebního systému SWIFT.  Americký prezident Joe Biden během sobotního telefonátu upozornil ruského prezidenta Vladimira Putina, že v případě napadení Ukrajiny přijde rychlá odpověď.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ministerstvo zahraničí USA dnes (v sobotu) přikázalo zaměstnancům, kteří nezastávají kriticky důležité pozice, odjet z velvyslanectví USA v Kyjevě kvůli ustavičným zprávám o stoupajícím počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, svědčícím o možnosti rozsáhlých vojenských akcí proti Ukrajině,“ uvedl zastupitelský úřad. Nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině, dodalo velvyslanectví.

Americké ministerstvo zahraničí již dříve nařídilo rodinám zaměstnanců americké ambasády v Kyjevě, aby odešly. Ponechalo ale na uvážení zaměstnanců, kteří nejsou zásadní pro chod úřadu, jestli také chtějí zemi opustit. Nynější krok přichází ve chvíli, kdy Washington zesílil svá varování před možnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Nahrávám video
Události: Vývoj kolem ruského tlaku na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Úředníci, kteří ještě před oficiálním oznámením mluvili pod podmínkou anonymity s agenturou AP, uvedli, že omezený počet amerických diplomatů může být přemístěn na západ Ukrajiny poblíž hranic s Polskem, které je spojencem v NATO. USA by si tak mohly udržet diplomatickou přítomnost v zemi. Nizozemská rozhlasová stanice BNR v pátek uvedla, že také Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny.

Spojené státy se rozhodly stáhnout z Ukrajiny také 160 členů floridské národní gardy, kteří od listopadu pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků. Nyní se přesunou na jiné místo v Evropě.

Také Rusko začalo snižovat počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině. „V obavě z možných provokací kyjevského režimu či třetích zemí jsme skutečně přijali rozhodnutí o určité optimalizaci stavů ruských zastupitelských úřadů na Ukrajině. Upozorňujeme, že naše velvyslanectví a konzuláty budou pokračovat v plnění svých základních funkcí,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Další země vyzývají občany k opuštění Ukrajiny

Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se vyostřila natolik, že stále více zemí v obavě z ruské invaze vyzývá své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Už dříve tak učinily USA, Austrálie, Japonsko či řada evropských zemí, ke kterým se nově přidalo mimo jiné Německo. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že velvyslanectví v Kyjevě zůstává otevřené. Generální konzulát v Dnipru (dříve Dněpropetrovsk) na východě země se ale přesune do Lvova na západě.

Podobná doporučení vydalo i Česko a před cestou na Ukrajinu varuje své občany rovněž Slovensko. Ukrajinu opustí rodiny pracovníků ambasády v Kyjevě a generálního konzulátu v Užhorodu. 

Ukrajinské ministerstvo zahraničí naopak veřejnost varovalo před panikou a destabilizací a prezident Volodymyr Zelenskyj si postěžoval, že americká varování před možnou ruskou invazí vyvolávají paniku, která zemi nepomáhá.

Kyjevský starosta Vitalij Klyčko nicméně ohlásil, že radnice schválila plán evakuace obyvatelstva do bezpečných oblastí v případě ruského útoku. Starosta také ohlásil, že v posledních letech se ztrojnásobil počet úkrytů před bombardováním. Před případným náletem mají obyvatele varovat sirény a tlampače na automobilech.

„Invaze by mohla začít ve středu“

Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít ve středu 16. února. Uvedl to web Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Podobně se vyjadřují i některé další zpravodajské servery. The Wall Steet Journal napsal, že USA sdělily spojencům, že Rusko by mohlo zaútočit ve středu, i když bezpečnostní poradce Jake Sullivan řekl pouze to, že invaze by mohla začít ještě v době konání zimních olympijských her v Pekingu.

Informaci o středě jako možném dni zahájení ruské invaze na Ukrajinu zveřejnil s odvoláním na své zdroje také německý časopis Der Spiegel. Podle něj byly informace, které Američané spojencům z NATO poskytly v pátek, velmi detailní a podložené mnoha zdroji. „Podle znalců je ovšem možné, že USA záměrně vypouštějí informace, aby ruské útočné plány torpédovaly,“ uvedl Der Spiegel.

Podle úředníků a diplomatů, na které se odvolává Politico, Sullivanovy veřejné komentáře jsou rozvážnější než důvěrné informace poskytnuté diplomatům. V nich USA uvádějí příští středu jako možný začátek invaze a varovaly, že předtím nebo ve stejné době se dají očekávat i kybernetické útoky.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že k invazi by mohlo dojít „kdykoliv“. Zdůraznil ale, že USA neví, zda se šéf Kremlu Vladimir Putin už rozhodl. „Ale víme, že je schopen jednat velice rychle,“ dodal Blinken. Stejně se v pátek vyjádřil Bílý dům. Ruská diplomacie odmítá americká varování před možnou invazí jako „hysterii“ a „dezinformace“. 

Reuters: Západ zřejmě neodpojí Rusko od systému SWIFT

Odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT zřejmě nebude mezi sankcemi, které by Spojené státy a evropské země zavedly po ruském útoku na Ukrajinu. Agentuře Reuters to sdělily tři nejmenované zdroje, které jsou obeznámeny s přípravami sankcí.

Podle zdrojů agentury Reuters zástupci USA a evropských států nezvažují odpojení Ruska od systému SWIFT po výhradách vyslovených několika evropskými zeměmi. Evropské finanční instituce například vyjádřily obavy, že by Rusko po odpojení od systému mezinárodních plateb nemuselo dále hradit své závazky.

„Cílem je navrhnout takové sankce, které by opravdu udeřily na Rusko, s ohledem na vedlejší účinky na ty, které sankce zavádí,“ uvedl zdroj agentury Reuters. Podle něj se dá předpokládat, že sankce způsobí větší problémy právě evropským státům.

Opatření by se ale zaměřila na ruské banky VTB Bank a Sberbank, které patří k největším finančním institucím v zemi, což by ruskému finančnímu sektoru způsobilo velké komplikace. Státy dále zvažují přísnější kontroly exportu v technologických a zbrojních sektorech či sankce namířené na ruské oligarchy.

Blinken ujistil Ukrajinu o podpoře USA

Šéf americké diplomacie Blinken ujistil ukrajinského kolegu Dmytro Kulebu o pevné podpoře USA při, jak řekl, stále akutnější hrozbě ruské invaze. Oba politici spolu telefonovali v pátek. Blinken podle svého úřadu Kulebovi řekl, že Ukrajina nadále „těží z trvalé a neochvějné podpory USA pro její suverenitu a územní celistvost“.

Blinken v sobotu hovořil i se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Sdělil mu, že diplomatická cesta k zabránění konfliktu zůstává otevřená, ale je nutné, aby Moskva přispěla ke snížení napětí. Případná ruská invaze podle něj povede k „rozhodné, masivní a jednotné odpovědi“ z obou břehů Atlantiku. Lavrov v rozhovoru řekl, že americké zprávy o chystané ruské invazi jsou „propagandistická kampaň“, která vede Kyjev k sabotáži mírových dohod z Minsku.

Biden: V případě invaze přijde rozhodná a rychlá odpověď

Americký prezident Joe Biden v sobotu během telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem uvedl, že v případě napadení Ukrajiny Ruskem bude následovat rozhodná a rychlá odpověď. Spojené státy jsou připravené na diplomacii i „jiné scénáře“, citoval Bidena v prohlášení Bílý dům. Útok by podle Bidena také oslabil reputaci Ruska a přinesl mnohá utrpení.

Podle amerických představitelů byl telefonát profesionální a věcný, nepřinesl však průlom. Zůstává tak nejisté, jestli bude Rusko pokračovat v diplomatickém jednání, nebo pokročí k vojenské akci, uvedla agentura Reuters.

Kreml zatím telefonát oficiálně nekomentoval. Putinův poradce Jurij Ušakov ale uvedl, že americká hysterie ohledně Ukrajiny „dosáhla svého vrcholu“. Prezidenti se podle něj shodli, že budou i nadále „v kontaktu na všech úrovních“, citovala z Ušakovova prohlášení agentura AFP.

Se šéfem Kremlu hovořil během dne i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Putinovi řekl, že „upřímný dialog není slučitelný s vyostřováním napětí“. Oba hovořili také o dodržování minských dohod, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině, a o otázkách bezpečnosti a stability v Evropě, uvedl Elysejský palác. 

Rusko zahájilo další námořní cvičení v Černém moři

V sobotu ruské ministerstvo obrany oznámilo, že více než tři desítky ruských plavidel zahájily cvičení v Černém moři. Do manévrů se podle něj zapojí také letectvo a pobřežní obrana, která má cvičit obranu Ruskem nelegálně anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Ruské lodě vypluly ze Sevastopolu a Novorossijska, cvičení řídí velitel Černomořské flotily, admirál Igor Osipov. 

Rusko minulý měsíc ohlásilo sérii námořních cvičení v Atlantiku, arktických mořích, Středozemním moři a v Tichém oceánu. Zúčastnit se jich má celkem 140 plavidel, více než 60 letadel a vrtulníků a okolo deseti tisíc vojáků a námořníků. Současně Rusko pořádá vojenské cvičení v Bělorusku. 

Washington v posledních měsících zvýšil vojenskou podporu ukrajinské armádě. Prezident Joe Biden ale ve čtvrtek zároveň znovu dal jasně najevo, že nepošle na Ukrajinu americké vojáky, a to ani kvůli evakuaci Američanů v případě ruské invaze, protože by se to mohlo zvrhnout ve „světovou válku“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 37 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...