Spojené státy evakuují z Ukrajiny diplomaty, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, oznámilo velvyslanectví USA v Kyjevě. Počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině začala snižovat i Moskva. Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít 16. února, uvádějí Politico, The Wall Street Journal a Der Spiegel. Agentura Reuters uvedla, že mezi případnými západními sankcemi zřejmě nebude odpojení Ruska od platebního systému SWIFT. Americký prezident Joe Biden během sobotního telefonátu upozornil ruského prezidenta Vladimira Putina, že v případě napadení Ukrajiny přijde rychlá odpověď.
USA evakuují část ambasády v Kyjevě. Diplomaty stahuje i Rusko
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
„Ministerstvo zahraničí USA dnes (v sobotu) přikázalo zaměstnancům, kteří nezastávají kriticky důležité pozice, odjet z velvyslanectví USA v Kyjevě kvůli ustavičným zprávám o stoupajícím počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, svědčícím o možnosti rozsáhlých vojenských akcí proti Ukrajině,“ uvedl zastupitelský úřad. Nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině, dodalo velvyslanectví.
Americké ministerstvo zahraničí již dříve nařídilo rodinám zaměstnanců americké ambasády v Kyjevě, aby odešly. Ponechalo ale na uvážení zaměstnanců, kteří nejsou zásadní pro chod úřadu, jestli také chtějí zemi opustit. Nynější krok přichází ve chvíli, kdy Washington zesílil svá varování před možnou ruskou invazí na Ukrajinu.
Události: Vývoj kolem ruského tlaku na Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Úředníci, kteří ještě před oficiálním oznámením mluvili pod podmínkou anonymity s agenturou AP, uvedli, že omezený počet amerických diplomatů může být přemístěn na západ Ukrajiny poblíž hranic s Polskem, které je spojencem v NATO. USA by si tak mohly udržet diplomatickou přítomnost v zemi. Nizozemská rozhlasová stanice BNR v pátek uvedla, že také Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny.
Spojené státy se rozhodly stáhnout z Ukrajiny také 160 členů floridské národní gardy, kteří od listopadu pomáhali s výcvikem ukrajinských vojáků. Nyní se přesunou na jiné místo v Evropě.
Také Rusko začalo snižovat počty pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině. „V obavě z možných provokací kyjevského režimu či třetích zemí jsme skutečně přijali rozhodnutí o určité optimalizaci stavů ruských zastupitelských úřadů na Ukrajině. Upozorňujeme, že naše velvyslanectví a konzuláty budou pokračovat v plnění svých základních funkcí,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Další země vyzývají občany k opuštění Ukrajiny
Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se vyostřila natolik, že stále více zemí v obavě z ruské invaze vyzývá své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Už dříve tak učinily USA, Austrálie, Japonsko či řada evropských zemí, ke kterým se nově přidalo mimo jiné Německo. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že velvyslanectví v Kyjevě zůstává otevřené. Generální konzulát v Dnipru (dříve Dněpropetrovsk) na východě země se ale přesune do Lvova na západě.
Podobná doporučení vydalo i Česko a před cestou na Ukrajinu varuje své občany rovněž Slovensko. Ukrajinu opustí rodiny pracovníků ambasády v Kyjevě a generálního konzulátu v Užhorodu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí naopak veřejnost varovalo před panikou a destabilizací a prezident Volodymyr Zelenskyj si postěžoval, že americká varování před možnou ruskou invazí vyvolávají paniku, která zemi nepomáhá.
Kyjevský starosta Vitalij Klyčko nicméně ohlásil, že radnice schválila plán evakuace obyvatelstva do bezpečných oblastí v případě ruského útoku. Starosta také ohlásil, že v posledních letech se ztrojnásobil počet úkrytů před bombardováním. Před případným náletem mají obyvatele varovat sirény a tlampače na automobilech.
„Invaze by mohla začít ve středu“
Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít ve středu 16. února. Uvedl to web Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Podobně se vyjadřují i některé další zpravodajské servery. The Wall Steet Journal napsal, že USA sdělily spojencům, že Rusko by mohlo zaútočit ve středu, i když bezpečnostní poradce Jake Sullivan řekl pouze to, že invaze by mohla začít ještě v době konání zimních olympijských her v Pekingu.
Informaci o středě jako možném dni zahájení ruské invaze na Ukrajinu zveřejnil s odvoláním na své zdroje také německý časopis Der Spiegel. Podle něj byly informace, které Američané spojencům z NATO poskytly v pátek, velmi detailní a podložené mnoha zdroji. „Podle znalců je ovšem možné, že USA záměrně vypouštějí informace, aby ruské útočné plány torpédovaly,“ uvedl Der Spiegel.
Podle úředníků a diplomatů, na které se odvolává Politico, Sullivanovy veřejné komentáře jsou rozvážnější než důvěrné informace poskytnuté diplomatům. V nich USA uvádějí příští středu jako možný začátek invaze a varovaly, že předtím nebo ve stejné době se dají očekávat i kybernetické útoky.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že k invazi by mohlo dojít „kdykoliv“. Zdůraznil ale, že USA neví, zda se šéf Kremlu Vladimir Putin už rozhodl. „Ale víme, že je schopen jednat velice rychle,“ dodal Blinken. Stejně se v pátek vyjádřil Bílý dům. Ruská diplomacie odmítá americká varování před možnou invazí jako „hysterii“ a „dezinformace“.
Reuters: Západ zřejmě neodpojí Rusko od systému SWIFT
Odpojení Ruska od mezinárodního systému plateb SWIFT zřejmě nebude mezi sankcemi, které by Spojené státy a evropské země zavedly po ruském útoku na Ukrajinu. Agentuře Reuters to sdělily tři nejmenované zdroje, které jsou obeznámeny s přípravami sankcí.
Podle zdrojů agentury Reuters zástupci USA a evropských států nezvažují odpojení Ruska od systému SWIFT po výhradách vyslovených několika evropskými zeměmi. Evropské finanční instituce například vyjádřily obavy, že by Rusko po odpojení od systému mezinárodních plateb nemuselo dále hradit své závazky.
„Cílem je navrhnout takové sankce, které by opravdu udeřily na Rusko, s ohledem na vedlejší účinky na ty, které sankce zavádí,“ uvedl zdroj agentury Reuters. Podle něj se dá předpokládat, že sankce způsobí větší problémy právě evropským státům.
Opatření by se ale zaměřila na ruské banky VTB Bank a Sberbank, které patří k největším finančním institucím v zemi, což by ruskému finančnímu sektoru způsobilo velké komplikace. Státy dále zvažují přísnější kontroly exportu v technologických a zbrojních sektorech či sankce namířené na ruské oligarchy.
Blinken ujistil Ukrajinu o podpoře USA
Šéf americké diplomacie Blinken ujistil ukrajinského kolegu Dmytro Kulebu o pevné podpoře USA při, jak řekl, stále akutnější hrozbě ruské invaze. Oba politici spolu telefonovali v pátek. Blinken podle svého úřadu Kulebovi řekl, že Ukrajina nadále „těží z trvalé a neochvějné podpory USA pro její suverenitu a územní celistvost“.
Blinken v sobotu hovořil i se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Sdělil mu, že diplomatická cesta k zabránění konfliktu zůstává otevřená, ale je nutné, aby Moskva přispěla ke snížení napětí. Případná ruská invaze podle něj povede k „rozhodné, masivní a jednotné odpovědi“ z obou břehů Atlantiku. Lavrov v rozhovoru řekl, že americké zprávy o chystané ruské invazi jsou „propagandistická kampaň“, která vede Kyjev k sabotáži mírových dohod z Minsku.
Biden: V případě invaze přijde rozhodná a rychlá odpověď
Americký prezident Joe Biden v sobotu během telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem uvedl, že v případě napadení Ukrajiny Ruskem bude následovat rozhodná a rychlá odpověď. Spojené státy jsou připravené na diplomacii i „jiné scénáře“, citoval Bidena v prohlášení Bílý dům. Útok by podle Bidena také oslabil reputaci Ruska a přinesl mnohá utrpení.
Podle amerických představitelů byl telefonát profesionální a věcný, nepřinesl však průlom. Zůstává tak nejisté, jestli bude Rusko pokračovat v diplomatickém jednání, nebo pokročí k vojenské akci, uvedla agentura Reuters.
Kreml zatím telefonát oficiálně nekomentoval. Putinův poradce Jurij Ušakov ale uvedl, že americká hysterie ohledně Ukrajiny „dosáhla svého vrcholu“. Prezidenti se podle něj shodli, že budou i nadále „v kontaktu na všech úrovních“, citovala z Ušakovova prohlášení agentura AFP.
Se šéfem Kremlu hovořil během dne i francouzský prezident Emmanuel Macron, který Putinovi řekl, že „upřímný dialog není slučitelný s vyostřováním napětí“. Oba hovořili také o dodržování minských dohod, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině, a o otázkách bezpečnosti a stability v Evropě, uvedl Elysejský palác.
GALERIE
Cvičení ruské a běloruské armády 12. února 2022 u Grodna
Rusko zahájilo další námořní cvičení v Černém moři
V sobotu ruské ministerstvo obrany oznámilo, že více než tři desítky ruských plavidel zahájily cvičení v Černém moři. Do manévrů se podle něj zapojí také letectvo a pobřežní obrana, která má cvičit obranu Ruskem nelegálně anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Ruské lodě vypluly ze Sevastopolu a Novorossijska, cvičení řídí velitel Černomořské flotily, admirál Igor Osipov.
Rusko minulý měsíc ohlásilo sérii námořních cvičení v Atlantiku, arktických mořích, Středozemním moři a v Tichém oceánu. Zúčastnit se jich má celkem 140 plavidel, více než 60 letadel a vrtulníků a okolo deseti tisíc vojáků a námořníků. Současně Rusko pořádá vojenské cvičení v Bělorusku.
Washington v posledních měsících zvýšil vojenskou podporu ukrajinské armádě. Prezident Joe Biden ale ve čtvrtek zároveň znovu dal jasně najevo, že nepošle na Ukrajinu americké vojáky, a to ani kvůli evakuaci Američanů v případě ruské invaze, protože by se to mohlo zvrhnout ve „světovou válku“.