Spojené státy nařídily, aby rodiny diplomatů na Ukrajině odjely. Povolily i odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. Polovinu zaměstnanců odvolá i Velká Británie. Důvodem jsou obavy z ruské invaze. Ukrajina kroky označila za přehnané a předčasné. Ani členské státy EU k obdobnému postupu zatím nevidí důvod. Evropská komise oznámila, že chce Ukrajině poslat přes miliardu eur. NATO i USA hodlají posílit jednotky ve východní Evropě, Rusko zahájilo cvičení v Baltském moři.
Rodiny diplomatů USA odjedou z Ukrajiny. EU zůstává a hodlá poslat miliardu eur
7 minut
Události ČT: Krize kolem Ukrajiny se vyhrocuje
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ministerstvo zahraničí USA zdůraznilo, že americké velvyslanectví v Kyjevě zůstává nadále otevřené. Oznámení pro rodiny diplomatů neznamená evakuaci. Tento krok byl prý zvažován již delší dobu a není známkou zeslabení americké podpory Ukrajiny, konstatovali američtí diplomaté.
Podle odborníka na mezinárodní vztahy Karla Svobody Američané nechtějí riskovat dramatické stahování zaměstnanců, jako tomu bylo v případě evakuace z Afghánistánu. Ruská invaze je ale podle něj jen jeden „za vlasy přitažený scénář“ z více možných, kterému však přikládají velkou váhu.
Podle Washingtonu by kvůli pokračující hrozbě ruské vojenské akce měli současně zvážit odchod všichni američtí občané pobývající na Ukrajině. „Bezpečnostní situace, zvlášť podél ukrajinských hranic, na Ruskem okupovaném Krymu a na Ruskem kontrolovaném východě Ukrajiny je nepředvídatelná a může se rychle zhoršit,“ stojí v prohlášení amerického ministerstva.
„Američtí občané na Ukrajině by si měli být vědomi toho, že ruská vojenská operace kdekoli na ukrajinském území by vážně ovlivnila schopnost amerického velvyslanectví poskytovat konzulární služby, včetně pomoci americkým občanům při odjezdu z Ukrajiny,“ varovalo ministerstvo.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko označil rozhodnutí Spojených států za předčasné a za projev přílišné opatrnosti. Poznamenal ale, že Ukrajina respektuje právo států zajistit bezpečnost svých diplomatických misí, cituje ho server RBK Ukrajina.
Obdobné varování vydalo i americké velvyslanectví v Bělorusku. „Občanům USA se doporučuje, aby se vyhýbali demonstracím a pravidelně kontrolovali možné plány pro odjezd v případě mimořádné situace,“ stojí v prohlášení na webových stránkách zastupitelského úřadu.
Diplomaté členských zemí EU zůstanou
Britskou ambasádu v Kyjevě opustí polovina zaměstnanců, oznámily úřady Spojeného království, které zároveň tvrdí, že diplomatům nehrozí žádné konkrétní nebezpečí. Australská vláda zase varuje své občany před cestami na Ukrajinu. Ty, kteří v zemi jsou, vyzývá k návratu.
Evropská unie odvolávat diplomaty ani jejich rodiny nehodlá. Po pondělním jednání ministrů zahraničí členských zemí to potvrdil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Podle Lipavského ze strany EU zatím podobný plán není na stole.
Ani české ministerstvo zahraničí nepřipravuje stažení příbuzných diplomatů nebo přímo pracovníků velvyslanectví na Ukrajině, oznámila mluvčí resortu Lenka Do. Lipavský chce aktuální situaci podrobně probrat v úterý, kdy v jeho úřadu v Praze zasedne krizový štáb.
Nejednota ohledně sankcí
Lipavský také prohlásil, že ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken, který se jednání rovněž účastnil, potvrdili jednotný postoj obou stran k ruské hrozbě pro Ukrajinu. Podle Lipavského budou EU i Spojené státy nadále spolupracovat na přípravě sankcí pro případ, že by Rusko sousední zemi znovu napadlo.
Zástupci unijních vlád ve společném prohlášení vyzvali Moskvu ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce. Lipavský připustil, že unijní země přitom nemají na konkrétní podobu sankcí stejný pohled, liší se však podle něj pouze v „drobných nuancích“.
Například rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg odmítl možnost, aby se omezení dovozu z Ruska týkalo i plynu, na němž je část států včetně jeho země značně energeticky závislá. Naproti tomu řada zemí zejména východního křídla EU volá po co nejtvrdších postizích včetně zablokování nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2, který má při dodávkách z Ruska obejít Ukrajinu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se zase skepticky postavila k navrhované možnosti odpojit Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT.
„Pokud říkáme, že sankce budou (pro Rusko) neúnosné, musí být neúnosné. Jedině tak budou mít odstrašující účinek,“ řekl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, jemuž přizvukovali zvláště kolegové z Pobaltí či Polska. Lipavský o konkrétní podobě sankcí mluvit nechtěl.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je pro Unii klíčová jednota, s níž bude na jedné straně usilovat o dialog s Ruskem a na druhé straně odpoví tvrdými sankcemi, pokud jednání invazi neodvrátí. Unie je podle něj také ochotna pomoci Ukrajině v obraně proti podobným kybernetickým útokům, jakému čelily ukrajinské úřady předminulý týden.
„Budeme připraveni reagovat na další útoky podobného typu,“ řekl Borrell s odkazem na atak, který Kyjev připisuje Moskvě. Ta odpovědnost odmítá. Ve hře je podle Borrella i výcvik ukrajinských vojáků prostřednictvím unijní mise, pokud se na ní členské země shodnou.
Česko slíbilo Ukrajině munici
Ministr Lipavský (Piráti) už v pátek řekl, že je Česká republika připravena i na nejhorší scénář vývoje a je odhodlána podpořit případné sankce proti Rusku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) věří v mírové zakončení krize. Potvrdila, že Česko daruje Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů.
Předseda zahraničního výboru Senátu Petr Fischer (nestr.) o krizi hovořil s lotyšským ministrem obrany. „Je potřeba, aby Česká republika spolu s Lotyšskem a dalšími spojenci přemýšlela nad obranou pásu nejen na severu, ale také na jihovýchodě, například v zemích, jako je Rumunsko,“ uvedl. Zdůraznil, že jedním ze základních principů NATO je kromě obrany připravenost zasáhnout a tu podle něj musí jednotky Aliance demonstrovat. „Rusko nerespektuje svoje závazky, dokonce okupuje ukrajinské území. Je potřeba, abychom se uměli poučit z historie, a to i naší vlastní. Dobře víme, že ustupovat zlu nebo agresorovi se nevyplácí,“ apeloval.
Unie chce poslat peníze
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Unie poskytne Kyjevu 1,2 miliardy eur (téměř třicet miliard korun). Podle ní bude podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Finanční pomoc musí ještě schválit členské státy a Evropský parlament.
„Tento balíček nyní pomůže Ukrajině řešit její finanční potřeby, jež zapříčinil konflikt,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. EU a evropské finanční instituce od roku 2014 poslaly do země prostřednictvím grantů a úvěrů sedmnáct miliard eur. Peníze slouží k modernizaci ukrajinského hospodářství, ale i k potlačení pandemie covidu-19.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzápětí vyjádřil vděčnost za „včasné“ rozhodnutí EU o finanční pomoci. „Silná Ukrajina je klíčová pro evropskou bezpečnost,“ uvedl prezident na svém Twitteru.
Rostoucí napětí
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou, na okupovaném Krymu a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 vojensky obsadilo ukrajinský poloostrov Krym, však popírá, že útok proti svému sousedovi připravuje.
GALERIE
Blátivé zákopy a všudypřítomná zima. Ukrajinské jednotky střeží hranice v těžkých podmínkách
Od roku 2014 ukrajinská armáda nepřetržitě bojuje s Kremlem koordinovanými bojovníky z řad Rusů i separatistů v oblastech podél východních hranic. Odhaduje se, že při střetech v regionu zahynulo na čtrnáct tisíc lidí.
Mluvčí ukrajinské diplomacie Nikolenko ale v reakci na rozhodnutí USA poznamenal, že bezpečnostní situace na Ukrajině se v poslední době nijak dramaticky nezměnila. „Hrozba nových vln ruské agrese je konstantní od roku 2014, hromadění ruských vojsk u státní hranice začalo už v dubnu loňského roku.“
Rostoucí napětí nezmírnila ani páteční schůzka amerického ministra zahraničí Blinkena a šéfa ruské diplomacie Lavrova, kteří o situaci jednali v Ženevě. Spojené státy se nicméně zavázaly, že tento týden dodají písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Kremlu.
Moskva usiluje o to, aby se ze zemí, které do Severoatlantické aliance vstoupily po roce 1997, stáhly zahraniční jednotky. Chce také záruku, že se Ukrajina k obrannému paktu nepřipojí, a má i další požadavky, které zcela mění bezpečnostní architekturu východní Evropy a postsovětského prostoru. Západ naopak požaduje stažení ruských jednotek a deeskalaci napětí v regionu.
Západ je zbytečně pod tlakem, tvrdí expert
Analytik Svoboda argumentuje, že nikdo ve skutečnosti neví, o co ruskému prezidentovi jde. „Nezapomínejme na to, že někdy v listopadu mluvil o tom, že pro klid v Rusku je dobré, když se vytváří určité napětí na hranicích, kterýmžto pádem se ve vnitřním Rusku nic neděje. On může ta vojska stáhnout za chvíli a jeho image to nijak neublíží,“ hodnotí.
Jednání mezi Ruskem a Západem označuje Svoboda za kolorit. Moskva si podle něj musí být vědoma, že jí vznesené požadavky jsou nesmyslné. „Vladimir Putin si otevírá co nejvíc možností, aby měl co nejširší manévrovací prostor, a poté podle vývoje situace reaguje,“ shrnuje plány Kremlu.
Západ se podle Svobody dostal zbytečně pod tlak. „Zajímavé je i to, jak Rusové vyhnali ten požadavek do extrému, kdy říkají: Teď hned se musí. Já osobně nevidím vůbec žádnou změnu na ukrajinské frontě. Stále se tam bojuje, stále tam umírají lidé, ale nevidím změnu oproti minulému roku.“
8 minut
Studio ČT24 - Napětí na Ukrajině
