Ruský útok na Ukrajinu by mohl začít kdykoli v nadcházejících dnech, pravděpodobně leteckými údery, uvedl v pátek bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již předtím řekl, že invaze může začít i v době konání zimních olympijských her. Uvedl také, že k ukrajinské hranici či na Moskvou okupované ukrajinské území se stále přesouvají nové ruské síly. USA mezitím dopravily na Ukrajinu další desítky tun munice. Nizozemsko, Japonsko, Lotyšsko, Británie a Spojené státy vyzvaly své občany k rychlému opuštění Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu může začít kdykoli, uvedl Blinken. Některé státy vyzývají své občany k odjezdu
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko nyní podle Sullivana shromáždilo dostatek sil na to, aby podniklo velkou vojenskou operaci proti Ukrajině a útok, jehož cílem by bylo získat rozsáhlé části ukrajinského území, by mohl začít „každým dnem“.
Američané, kteří ještě Ukrajinu neopustili, by tak dle bezpečnostního poradce Bílého domu měli učinit do 24 až 48 hodin, neboť ruský letecký útok by jejich odlet ztížil.
Sullivan, který hovořil na brífinku Bílého domu, svá tvrzení nepodložil konkrétními důkazy, píše agentura Reuters. Uvedl však, že podle amerických zpravodajských služeb by ruský prezident Vladimir Putin mohl nařídit invazi ještě před koncem zimních olympijských her v Pekingu, tedy před 20. únorem. Poznamenal také, že nelze vyloučit rychlý útok na Kyjev.
Moskva vzápětí informace o úmyslu napadnout Ukrajinu označila za dezinformace. „Západní vlády a sdělovací prostředky vyvolávají umělé napětí kolem Ukrajiny masivním a koordinovaným předkládáním lživých informací s cílem odvrátit pozornost od vlastních agresivních akcí,“ reagovalo v pátek večer ruské ministerstvo zahraničí na zprávy o varování ze západních metropolí před hrozící ruskou invazí na Ukrajinu.
Odjeďte rychle z Ukrajiny, vyzvaly své občany některé státy
Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili a do země necestovali. V pátek je následovaly také Nizozemsko, Japonsko, Lotyšsko a Británie. Nizozemská rozhlasová stanice BNR rovněž uvedla, že Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny. Japonské ministerstvo zahraničí výzvu občanům k okamžitému opuštění Ukrajiny doplnilo informací, že v současné době v této zemi pobývá kolem 150 Japonců.
Británie v pátek doporučila svým občanům, aby opustili Ukrajinu, dokud k tomu mohou ještě využít komerční prostředky. Zároveň varovala před jakýmikoli cestami do této země. Hromadění ruských sil u hranice s Ukrajinou od ledna podle sdělení britské vlády zvýšilo hrozbu vojenského zásahu, informovala agentura Reuters.
Česká diplomacie podle mluvčí Lenky Do situaci každý den detailně sleduje. Podobné doporučení jako zmíněné země ale Česko zatím nevydalo. Na své internetové stránce Černínský palác mimo jiné českým občanům doporučuje necestovat do příhraničních oblastí Ukrajiny na východě a severu země a radí jim, aby se při pobytu na Ukrajině registrovali v systému DROZD.
Dochází k přesunům nových vojáků, řekl Blinken
USA budou také dále snižovat počet svých lidí na velvyslanectví v Kyjevě, prohlásil v pátek Blinken, který jedná v Melbourne o bezpečnostních a dalších otázkách s ministry zahraničí Austrálie, Japonska a Indie na setkání aliance Quad.
„Nadále sledujeme velmi znepokojující známky stupňování napětí ze strany Ruska, včetně přesunů nových vojáků k ukrajinské hranici,“ prohlásil Blinken. „Jak už jsme uvedli dříve, invaze může začít kdykoli, a aby bylo jasno, může se tak stát i během olympiády,“ dodal Blinken s poukazem na zimní olympijské hry, které se do 20. února konají v Pekingu.
Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při návštěvě německých a amerických vojáků na vojenské základně v Rumunsku znovu varoval před novým ozbrojeným konfliktem v Evropě. Ze strany Ruska podle něj hrozí i jiné nebezpečí než přímá invaze na Ukrajinu, například snaha svrhnout vládu v Kyjevě, kyberútoky či další formy agrese. Znovu také vyzval Moskvu, aby se co nejdříve zúčastnila dalšího setkání Rady NATO-Rusko.
Britský ministr obrany Wallace: Situace je stále napjatější
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu naopak navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Řekl to při setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem v Moskvě. Sám Wallace před cestou uvedl, že situace je čím dál napjatější. Kyjev a většina západních zemí v čele s USA pokládá vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení země.
Spojené státy v pátek letecky dopravily na Ukrajinu dalších 90 tun munice, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Celkově USA přepravily do Kyjeva podle ministra již více než 1300 tun vojenské pomoci, napsal list Ukrajinska pravda. O den dříve na Ukrajině přistály dva letouny se 130 tunami vojenského materiálu z USA.
Další hromadění ruských vojsk ukazují satelitní snímky
O novém nasazení ruské armády na několika místech poblíž hranic s Ukrajinou či na jejím Ruskem okupovaném území svědčí rovněž satelitní snímky zveřejněné soukromou americkou společností Maxar Technologies. Firma sdělila, že nejnovější snímky byly pořízeny ve středu a ve čtvrtek a ukazují výrazné posilování ruské vojenské přítomnosti v několika lokalitách. Agentura Reuters uvedla, že snímky nemohly být nezávisle ověřeny.
Na Krymu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, je nové rozmístění vojáků a techniky patrné na letišti severně od města Simferopol. Nově je zde mimo jiné 550 vojenských stanů a stovky vozidel, uvádí Maxar Technologies. Noví vojáci a vojenské vybavení jsou na Krymu také poblíž obce Novoozerne.
V Bělorusku snímky odhalily nové nasazení vojáků, vojenských vozidel a vrtulníků na letecké základně poblíž města Gomel, necelých 25 kilometrů od hranice s Ukrajinou. Velké množství vojáků podle Maxar Technologies rovněž v poslední době dorazilo do výcvikového prostoru v oblasti Kursku na západě Ruska, zhruba 110 kilometrů východně od ukrajinské hranice.
Rusko v současné době pořádá společné vojenské cvičení s Běloruskem a také námořní manévry v Černém moři. Přesunulo ke svým hranicím s Ukrajinou, do Běloruska, do Podněstří či na okupovaný Krym více než sto tisíc vojáků, a vyvolalo tak obavy západních zemí z propuknutí války. Moskva odmítá, že by se chystala sousední zemi napadnout.
Normandská čtyřka: Žádný pokrok
Žádný posun nepřineslo jednání politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Po devíti hodinách rozhovorů v Berlíně ve čtvrtek večer a v noci na pátek se na tom shodli ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak a ukrajinský vyjednavač a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Cílem jednání bylo dosáhnout průlomu v osm let trvajícím konfliktu na východní Ukrajině, kde centrální vláda bojuje proti Ruskem koordinovaným silám.
Podle Kozaka se v Berlíně nepodařilo sladit rozdílnou ruskou a ukrajinskou interpretaci dohody z roku 2015, jejímž cílem bylo ukončit boje v Donbasu. „To se nám nepodařilo překonat,“ řekl Kozak k takzvané druhé minské dohodě.
Také ukrajinský vyjednavač Jermak uvedl, že nyní žádný průlom nenastal, ale obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednání. „Doufám, že se brzy opět sejdeme a budeme v těchto rozhovorech pokračovat. Všichni jsou odhodlaní dosáhnout výsledku.“
Kyjev odmítá jednat přímo se separatisty, které koordinuje Moskva
Rusko sice svolilo k dalším jednáním, ale žádá, aby se Ukrajina zavázala k jednání se separatisty na východě svého území. To je ale pro Kyjev „červená linie“, kterou odmítá překročit, uvedl po skončení jednání francouzský prezidentský palác.
„Rusko trvá na tom, že Ukrajina musí vést přímý dialog s takzvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou,“ vysvětlil Kuleba. „Pokud by s tím Ukrajina souhlasila, pak by Rusko přestalo být jednou ze stran konfliktu a stalo by se prostředníkem v tomto konfliktu. Proto na to nemůžeme přistoupit.“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek Ukrajinu obvinil, že se snaží dohodu přepsat a vybírat si z ní jen ty prvky, které jsou pro ni nejvýhodnější. Ukrajina uvádí, že dohodu ctí. Odmítá naopak tvrzení Moskvy, že Rusko nemá s konfliktem nic společného, a obviňuje ho, že uvnitř Ukrajiny působí ruské jednotky bojující po boku separatistů.
„Rozhovory byly obtížné a jasně ukázaly rozdílné pozice a možnosti řešení,“ stojí v německém vládním prohlášení. „Zároveň se ukázalo, že všichni účastníci N4 se drží minských dohod a budou i nadále usilovat o jejich důsledné uplatnění.“ Podle německé vlády naplánovali diplomaté pokračování rozhovorů na březen.
Konflikt v Donbasu pokračuje navzdory teoretickému příměří založenému právě na minských dohodách. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale hlásí časté porušování klidu zbraní, které někdy dosahuje stovek incidentů denně. Podle Ukrajiny bylo v této oblasti od roku 2014 zabito asi patnáct tisíc lidí. Zástupci Ruska, Ukrajiny, OBSE a obou separatistických regionálních organizací podepsali v únoru 2015 v Minsku třináctibodovou dohodu, kterou podpořili i vedoucí představitelé Francie a Německa.
