V Bělorusku začalo ve čtvrtek ráno plánované společné desetidenní vojenské cvičení s Ruskem, armády obou zemí nacvičují obranu před napadením zvenčí. Britská diplomacie zvyšuje své úsilí ve snaze snížit současné napětí mezi Západem a Ruskem. Premiér Boris Johnson jednal v sídle NATO, jeho ministři zahraničí a obrany pak v Moskvě. V Berlíně se s kancléřem Olafem Scholzem sešli představitelé pobaltských republik.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Dne 10. února začala na kombinovaných vojenských cvičištích ozbrojených sil Běloruské republiky druhá etapa prověřování sil reakce svazového státu v rámci společného cvičení Spojenecké odhodlání 2022,“ cituje ruská agentura prohlášení ministerstva. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dal ve čtvrtek najevo, že ruští vojáci se po konci manévrů vrátí domů.
Severoatlantická aliance považuje cvičení za nejmasivnější rozmístění ruských sil v Bělorusku od konce studené sválky. Do akce by se podle stanice BBC mohlo zapojit až třicet tisíc ruských vojáků, počty ale nejsou oficiální. Cvičení dále zvyšuje napětí mezi Ruskem a Západem, který se obává možné ruské invaze na Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na zprávu o manévrech označil přesuny ruských jednotek kolem hranic Ukrajiny za „psychologický nátlak.“
Do cvičení jsou zapojena i vojenská letiště
Manévry se konají v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou – členskými státy NATO – a také u jižních hranic s Ukrajinou. V rámci první etapy cvičení, která již skončila, vojáci trénovali ochranu důležitých státních a vojenských objektů nebo obranu vzdušných hranic. Do cvičení jsou podle agentur zapojena i čtyři vojenská letiště v Bělorusku. Druhá etapa cvičení potrvá do 20. února.
Podle Spojených států cvičení vyvolá jen další napětí při jednáních o krizi na Ukrajině, uvedla ve čtvrtek večer mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Západní země už několik týdnů varují, že Rusko má podél své hranice s Ukrajinou desetitisíce vojáků, a upozorňují na možnou ruskou invazi sousední země, Moskva podobná obvinění odmítá.
Rusko věří v úspěch diplomacie
Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru.
„Rozhodně se domníváme, že je stále prostor pro diplomacii,“ řekl Čižov. Vyhnul se však odpovědi na to, zda Rusko plánuje stáhnout svoje vojáky z blízkosti ukrajinských hranic. Namísto toho se zeptal, proč nikdo nemluví o počtech ukrajinských vojáků, kteří stojí na hranicích s Ruskem.
Moskva zaslala v posledních týdnech západním zemím sérii bezpečnostních požadavků, v nichž mimo jiné požadovala záruky, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. Tyto požadavky však země NATO odmítly s tím, že Ukrajina má právo rozhodovat sama o své bezpečnosti.
Čižov dal najevo, že otázka dalšího rozšiřování NATO na východ je pro Rusko stále hlavním bodem diplomatických jednání. „Nezapomeneme na to. Nemůžeme si dovolit na to zapomenout. Pět vln rozšiřování NATO nebyl vývoj, který jsme čekali,“ řekl.
Moskva připravuje manévry v Černém moři
Rusko zároveň připravuje námořní manévry v Černém moři. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na čtvrteční sdělení tiskové služby Černomořské flotily ruského námořnictva. Cvičení má podle ní začít „v nejbližší době“. Ruské ministerstvo obrany 20. ledna oznámilo, že se chystá série námořních manévrů ve vodách kolem celé země.
Interfax napsal, že do Sevastopolu na anektovaném Krymu připlulo šest velkých výsadkových plavidel Baltské a Severní flotily. Po přistání v Sevastopolu budou mít posádky čas na doplnění zásob a potřebného materiálu a také na odpočinek. „Pokračovat v plnění úkolů v souladu s plánem bojové přípravy“ budou v nejbližší době, sdělila tisková služba Černomořské flotily.
Jako němý s hluchým
Do současné napjaté situace se aktivně zapojují i Britové. Šéfka britské diplomacie Liz Trussová na začátku své nynější návštěvy Moskvy varovala svého ruského kolegu Sergeje Lavrova, že případný vpád ruských vojáků na Ukrajinu by nezůstal bez odezvy a měl by citelné následky.
Ultimáta a výhrůžky Západu na Rusko nefungují, reagoval Lavrov. Vztahy mezi Moskvou a Londýnem lze normalizovat pouze prostřednictvím rovnocenného dialogu, dodal. Rozhovor se svou britskou kolegyní ale označil za dialog „němého s hluchým“. Řekl, že jej setkání zklamalo.
Wallace: Rusko chystá dezinformační akci jako záminku pro invazi
K Trussové se ve čtvrtek v Moskvě připojí také britský ministr obrany Ben Wallace. „Chceme dialog, chceme najít východisko, ale Rusko rozmísťuje polovinu svých bojových jednotek (…) na hranicích Ukrajiny a v Bělorusku a to neponecháme bez reakce NATO, které bude chránit své členy,“ uvedl Wallace v rozhovoru s BBC. Zákaz vstupu Ukrajiny do aliance je přitom jedním z klíčových bezpečnostních požadavků ruského prezidenta Vladimira Putina v současné krizi.
Wallace ve čtvrtek také uvedl, že zjištění britských zpravodajců naznačují, že Rusko chystá dezinformační operaci, kterou by použilo jako záminku pro invazi na Ukrajinu. Podobné podezření vznesly minulý týden také Spojené státy. Kreml podle Wallace používá i kybernetické útoky a další destabilizující aktivity.
Johnson jednal se Stoltenbergem a polskými představiteli
Britský premiér Boris Johnson pak ve čtvrtek jednal v bruselském sídle NATO. Poté navštívil Polsko, setkal se zde s prezidentem i premiérem. „Je to jasný vzkaz zemím NATO, které sousedí s Ruskem, že Británie za nimi stojí,“ řekl zpravodaj ČT v Británii Bohumil Vostal.
Johnson se setkal také s 350 členy britské námořní pěchoty, kteří v rámci posilování východního křídla NATO dorazili do Varšavy. Na polské základně Lask u Lodže také přistály americké stíhačky F-15 ze základny Lakenheath ve Velké Británii. Americké stíhačky mají spolupracovat s polskými a dánskými stroji F-16, které již zajišťují ochranu Pobaltí.
Johnson také nabídl Estonsku, že tam Spojené království zdvojnásobí počet svých vojáků. Do Středozemního moře pak chce poslat více vojenských letadel i další dva torpédoborce. Do Polska pak na společné cvičení zamíří 350 vojáků.
Pokud Rusko odmítne dialog, posílí NATO jednotky na Východě, řekl Stoltenberg
Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě, řekl po jednání s Johnsonem tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
„Rusko má na výběr. Může buď zvolit diplomatické řešení – a my jsme připraveni jednat – nebo si vybrat konfrontaci, ale v tom případě zaplatí vysokou cenu,“ poznamenal. Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci.
Chceme mír, máme dvojí strategii, řekl Scholz
„Chceme jediné, stabilitu a mír v Evropě,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz o krizi a napjatých vztazích Západu s Moskvou. „Máme dvojí strategii. Chceme Rusko odradit od útoku na Ukrajinu. A zároveň jsme připraveni k dialogu s Ruskem,“ prohlásil kancléř, který v Berlíně jednal s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou, estonskou premiérkou Kajou Kallasovou a lotyšským premiérem Krišjánisem Kariňšem.
Ruské vojenské aktivity u ukrajinských hranic podle Scholze bezprostředně ohrožují i Pobaltí. Očekáváme od Moskvy, že napětí zmírní, řekl. Zdůraznil také, že evropští spojenci jsou jednotní a rozhodní.
„Rusko se nás pokouší dostat do dob zájmových sfér,“ řekla estonská premiérka Kallasová. „Vypadá to, jako by chtělo v Evropě budovat nové zdi,“ dodala.
Také litevský prezident Nauséda poukázal na to, že Moskva svými požadavky vůči NATO usiluje o změnu bezpečnostní situace v Evropě. „Proto je nyní důležitější než kdy jindy, abychom bránili své hodnoty,“ řekl. Požadavky Ruska, které se mimo jiné domáhá závazku, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, odmítl i lotyšský premiér Kariňš.
