Kreml vydal příručky k šíření propagandy. Vytvářejí paralely mezi historií a dnešní válkou

Administrativa Vladimira Putina v červenci rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Dokumenty obsahují návod, jak v představách veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. První z příruček poukazuje na takzvané svěcení Rusi v roce 988. Druhá příručka připomíná bitvu na Něvě z roku 1240. Dokumenty viní z války na Ukrajině „kolektivní Západ“, který podle nich strávil téměř tisíciletí útoky na Rusko ve snaze zmocnit se jeho přírodních zdrojů a zničit pravoslavnou církev. Píše o tom ruský opoziční server Meduza, který získal kopie obou příruček.

V úvodu první příručky autoři podle serveru poukazují na údajné podobnosti mezi tím, kdy první křesťanský vládce Kyjevské Rusi, k němuž se Rusko hlásí, pokřtil obyvatele Kyjeva, a probíhající válkou na Ukrajině.

„Svěcení Rusi se stalo základem pro posílení a jednotu ruského státu na stovky let. Pravoslavná víra učí soucitu, lásce k bližnímu a toleranci k druhým. Tyto hodnoty se staly základem ruské civilizace a umožnily Rusku sjednotit stovky odlišných národů. Dnes se příslušníci všech ruských etnik opět sjednotili v odporu proti bezbožníkům a na obranu tradičních hodnot a práva našich dětí žít v souladu s nimi,“ cituje Meduza dokument.

Kreml v návodu také svaluje vinu za vypuknutí války na „kolektivní Západ“. Autoři příručky doporučují, aby se média a veřejně činné osoby vyjadřovaly o příčinách války tak, že „konflikt na Ukrajině byl vyvolán rukou západních zemí, které poskytly Ukrajině zbraně. Ukrajina se měla stát nástupištěm pro útok na Rusko. Strategický cíl kolektivního Západu je po staletí neměnný: zadržet, oslabit, rozložit a zcela zničit Rusko,“ stojí podle serveru v dokumentu.

Příručka zároveň vysvětluje ruskou agresi jako „boj proti bezbožníkům“, které autoři charakterizují jako „násilníky, zloděje a vrahy, kteří v nic nevěří a kteří věří, že je to zbavuje morální odpovědnosti vůči ostatním lidem“. Dokument rovněž instruuje mediální představitele a politiky, aby tvrdili, že ukrajinští vojáci „přinášejí oběti a provádějí rituální zabíjení“ a že ženy a děti používají jako živý štít.  

Ruské propagandistické kanály se ostatně masivnímu zveličování a zkreslování ukrajinského nacionalismu věnovaly ještě před vydáním nových příruček. Server připomíná, že například na začátku června se v titulku agentury RIA Novosti objevilo tvrzení, že „satanismus a okultismus se staly ideologií ukrajinských národních praporů“.

„Preventivní úder“

Druhá příručka popisuje analogie mezi válkou na Ukrajině a bitvou na Něvě, při níž roku 1240 Novgorodská republika porazila Švédy. Autoři v ní tvrdí, že „kolektivní Západ“ se snaží zničit Rusko už po staletí. Konkrétně jako na nepřítele ukazují v různých dobách na řád Teutonských rytířů, Švédsko, Polsko-litevskou unii, Napoleonovu říši, Třetí říši a NATO.

Všechny tyto subjekty podle dokumentu měly stejnou taktiku – poštvat „národy žijící v blízkosti hranic (Ruska)“ proti ruskému státu. Autoři zde vyvozují přímou analogii s „kolektivním Západem, který napumpoval Ukrajinu zbraněmi a otevřel na jejím území síť biolaboratoří“. Příručka také mluví o ruských vojácích jakožto o bojovnících s nacismem.

Kreml v dokumentu tvrdí, že Západ chce zničit Rusko, aby se dostal k jeho zdrojům – nerostným surovinám. Média a veřejně činné osoby jsou proto instruováni, aby všechny tyto argumenty používali a vedli čtenáře a posluchače k závěru, že válka na Ukrajině byla „preventivním úderem“. To ostatně opakovaně tvrdí i ruský prezident.

Citace z příruček

Meduza dohledala a zveřejnila v textu i několik případů, kdy ruská provládní média použila argumenty z příruček. Jeden z článků například obsahuje věty a odstavce zkopírované přímo z jedné z nich. Článek také popisuje „boj Ruska proti bezbožníkům“.

Jiný příklad, který server uvádí, zase vysvětluje podobnosti mezi bitvou na Něvě a „speciální operací“, jak Kreml invazi na Ukrajině nazývá. Meduza dodává, že po zveřejnění jejího článku jí šéfredaktor média publikujícího text k tomuto tématu sdělil, že bitvu na Něvě si vybral autor a redakce nekoordinovala své kroky s Putinovou administrativou.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov na žádost Meduzy o komentář podle serveru nereagoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
20:29Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 1 hhodinou

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 1 hhodinou

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 2 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 8 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 10 hhodinami
Načítání...