Kreml vydal příručky k šíření propagandy. Vytvářejí paralely mezi historií a dnešní válkou

Administrativa Vladimira Putina v červenci rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Dokumenty obsahují návod, jak v představách veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. První z příruček poukazuje na takzvané svěcení Rusi v roce 988. Druhá příručka připomíná bitvu na Něvě z roku 1240. Dokumenty viní z války na Ukrajině „kolektivní Západ“, který podle nich strávil téměř tisíciletí útoky na Rusko ve snaze zmocnit se jeho přírodních zdrojů a zničit pravoslavnou církev. Píše o tom ruský opoziční server Meduza, který získal kopie obou příruček.

V úvodu první příručky autoři podle serveru poukazují na údajné podobnosti mezi tím, kdy první křesťanský vládce Kyjevské Rusi, k němuž se Rusko hlásí, pokřtil obyvatele Kyjeva, a probíhající válkou na Ukrajině.

„Svěcení Rusi se stalo základem pro posílení a jednotu ruského státu na stovky let. Pravoslavná víra učí soucitu, lásce k bližnímu a toleranci k druhým. Tyto hodnoty se staly základem ruské civilizace a umožnily Rusku sjednotit stovky odlišných národů. Dnes se příslušníci všech ruských etnik opět sjednotili v odporu proti bezbožníkům a na obranu tradičních hodnot a práva našich dětí žít v souladu s nimi,“ cituje Meduza dokument.

Kreml v návodu také svaluje vinu za vypuknutí války na „kolektivní Západ“. Autoři příručky doporučují, aby se média a veřejně činné osoby vyjadřovaly o příčinách války tak, že „konflikt na Ukrajině byl vyvolán rukou západních zemí, které poskytly Ukrajině zbraně. Ukrajina se měla stát nástupištěm pro útok na Rusko. Strategický cíl kolektivního Západu je po staletí neměnný: zadržet, oslabit, rozložit a zcela zničit Rusko,“ stojí podle serveru v dokumentu.

Příručka zároveň vysvětluje ruskou agresi jako „boj proti bezbožníkům“, které autoři charakterizují jako „násilníky, zloděje a vrahy, kteří v nic nevěří a kteří věří, že je to zbavuje morální odpovědnosti vůči ostatním lidem“. Dokument rovněž instruuje mediální představitele a politiky, aby tvrdili, že ukrajinští vojáci „přinášejí oběti a provádějí rituální zabíjení“ a že ženy a děti používají jako živý štít.  

Ruské propagandistické kanály se ostatně masivnímu zveličování a zkreslování ukrajinského nacionalismu věnovaly ještě před vydáním nových příruček. Server připomíná, že například na začátku června se v titulku agentury RIA Novosti objevilo tvrzení, že „satanismus a okultismus se staly ideologií ukrajinských národních praporů“.

„Preventivní úder“

Druhá příručka popisuje analogie mezi válkou na Ukrajině a bitvou na Něvě, při níž roku 1240 Novgorodská republika porazila Švédy. Autoři v ní tvrdí, že „kolektivní Západ“ se snaží zničit Rusko už po staletí. Konkrétně jako na nepřítele ukazují v různých dobách na řád Teutonských rytířů, Švédsko, Polsko-litevskou unii, Napoleonovu říši, Třetí říši a NATO.

Všechny tyto subjekty podle dokumentu měly stejnou taktiku – poštvat „národy žijící v blízkosti hranic (Ruska)“ proti ruskému státu. Autoři zde vyvozují přímou analogii s „kolektivním Západem, který napumpoval Ukrajinu zbraněmi a otevřel na jejím území síť biolaboratoří“. Příručka také mluví o ruských vojácích jakožto o bojovnících s nacismem.

Kreml v dokumentu tvrdí, že Západ chce zničit Rusko, aby se dostal k jeho zdrojům – nerostným surovinám. Média a veřejně činné osoby jsou proto instruováni, aby všechny tyto argumenty používali a vedli čtenáře a posluchače k závěru, že válka na Ukrajině byla „preventivním úderem“. To ostatně opakovaně tvrdí i ruský prezident.

Citace z příruček

Meduza dohledala a zveřejnila v textu i několik případů, kdy ruská provládní média použila argumenty z příruček. Jeden z článků například obsahuje věty a odstavce zkopírované přímo z jedné z nich. Článek také popisuje „boj Ruska proti bezbožníkům“.

Jiný příklad, který server uvádí, zase vysvětluje podobnosti mezi bitvou na Něvě a „speciální operací“, jak Kreml invazi na Ukrajině nazývá. Meduza dodává, že po zveřejnění jejího článku jí šéfredaktor média publikujícího text k tomuto tématu sdělil, že bitvu na Něvě si vybral autor a redakce nekoordinovala své kroky s Putinovou administrativou.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov na žádost Meduzy o komentář podle serveru nereagoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 23 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 27 mminutami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 29 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 3 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...