Putin sedí na tygru, z kterého nemůže slézt, říká historik Kelin

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin chce mít Ukrajinu pod kontrolou, protože kdyby se jí podařilo zbavit problémů s korupcí či oligarchy a začala by prosperovat, mohlo by to ohrozit jeho pozici. V Interview ČT24 to uvedl historik Alexej Kelin. Protiruské sankce podle něj budou mít minimální efekt. Problém vidí v tom, že Putin je vždy o krok napřed a Západ se jen brání. Nadějí by podle něj mohlo být ekonomické pozvednutí Ukrajiny, ale to by jí musela Evropa výrazněji pomoct.

„Putinovi ani tak nejde o území. Jemu jde o to, aby přežil,“ konstatuje Kelin, který je spoluautorem knihy Dějiny Ruska ve 20. století.

„Vývoj Ukrajiny ho znervózňuje, protože kdyby se tam začalo dařit, kdyby se tam dařilo vyrovnat se s korupcí, s oligarchy a tak dále, kdyby tamní lidé nemuseli jezdit za prací do ciziny a země začala prosperovat, tak by to znamenalo ohrožení Putina,“ pokračoval historik.

„Už teď spousta opozice říká, že Putin dělá ekonomiku zoufale špatně, že se to všechno zoufale propadlo, ale většina lidí pořád věří lživé propagandě. Ale pokud by si mohli osahat, že to jde i bez této demagogie – bez zloby, nenávisti a nepřátelství celého světa – tak by to znamenalo, že by se v Rusku mohly dát věci výrazně do pohybu,“ míní Kelin, bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny.

„Putin hraje o to, aby zůstal sedět na tygru, z kterého nemůže slézt,“ shrnul pozici šéfa Kremlu. „Kdyby se nějakým zázrakem v Rusku obnovila demokracie, tak by ho samozřejmě odsoudili a v lepším případě by seděl na doživotí.“

Sankce prý budou mít minimální efekt

Sankce, které na Rusko v reakci na poslední vývoj na Ukrajině uvalil Západ, budou mít podle Kelina jen minimální efekt. „Žádnými sankcemi nelze změnit Putinovu podstatu.“ Naději by podle něj mohla představovat právě situace, že by se „zadařilo“ Ukrajině. „Ovšem to by musela Evropa Ukrajině pomoct se postavit ekonomicky na nohy. To Evropa příliš nedělá.“

Potíž tkví podle historika v tom, že Putin je vždy o tah napřed. „On expanduje, Západ se brání,“ podotýká Kelin a připomíná, že ruský režim mohutně investuje do hybridní války a propagandy. „Západ není schopen udělat něco, co by toto zabrzdilo. Obrana je vždycky o krok pozadu za útokem. A miliardy, které do toho Rusko dává, do toho nikdy EU nedá, protože se jim zdá, že je to nevratná investice.“

Kelin se proto domnívá, že sankce Putinovo postavení neohrozí, nýbrž naopak posílí. „Všechny ty ekonomické problémy, které v Rusku jsou kvůli té zlodějině a neschopnosti (současného režimu), se dají teď svést perfektně na Západ,“ uzavřel v Interview ČT24.

Alexej Kelin mluvil v Interview ČT24 také o tom, jak se Putin změnil, jestli mu Rusové věří či jak Rusové vnímají Ukrajince. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled