Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.
Rakouský Der Standard navrhuje, aby se do mírových jednání zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. „Nyní záleží na jednotě Západu. Rusko disponuje devizovými rezervami a profituje z vysokých cen energií, zatímco Západ musí rozhodnout, jak daleko chce uprostřed krize životních nákladů zajít,“ píše britský The Guardian. Uvítal přitom německé rozhodnutí pozastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, zatímco jako vysloveně slabé označil britské sankce, které se týkají pěti bank a tří oligarchů.
„Putin považuje Západ za slabý“
Podle dalšího britského deníku The Daily Telegraph musí sankce bolet. „Aby Putin pochopil, že jeho jednání je nepřijatelné, musí sankce bolet – ale přesto už existují pochybnosti ohledně jejich účinnosti,“ píše deník a poukazuje na vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle něhož je Rusko na sankce zvyklé. „A v tom má pravdu. Německo zastavilo projekt plynovodu Nord Stream 2, který ještě nebyl uveden do provozu, nadále však importuje energii z Ruska,“ poznamenal list.
Nizozemský De Volkskrant píše, že Putin považuje Západ za příliš slabý. „Putin si zjevně vyvodil, že Západ je tak slabý, že si může uskutečnit svůj starý sen – dostat Ukrajinu opět pod ruskou kontrolu. To spočívá především ve zkušenosti, že Západ se stále znovu vrací k ,normalizaci‘ vztahů. Dokonce i po anexi Krymu a sestřelení letu MH17 byl ruský plyn v Německu vítaný, stejně jako ruské černé peníze v Londýně a Amsterdamu,“ upozorňuje De Volkskrant.
Další nizozemský deník De Telegraaf do svých úvah zahrnul i historické reminiscence. „Logickým následkem (pondělního) zuřivého a pomstychtivého projevu Putina je svržení demokraticky zvolené vlády v Kyjevě – kterou popsal jako bandu zkorumpovaných ,loutek‘ USA. Způsob, jakým se Putin domnívá, že se musí zasadit o práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává určité znepokojující asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před 2. světovou válkou. Západ nyní rozhněvaně reaguje a uvaluje sankce. Je ale otázka, zda ještě lze velikášského Putina odradit od prosazení jeho vůle. Pod jeho vedením chce Rusko radikálně změnit evropský bezpečnostní pořádek. Východní křídlo NATO musí být bezodkladně dále posíleno, aby představovalo vzdor vůči aktuálnímu ohrožení tímto nebezpečným potentátem,“ napsal De Telegraaf.
Švýcarský deník: Reakce musí být jednotná a tvrdá
Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) v komentáři s titulkem „Západ nesmí tancovat, jak Putin píská“ zdůrazňuje, že Západ musí na vpád ruských jednotek na Ukrajinu reagovat jednotně a tvrdě. „Samotným rozmístěním jednotek v separatistických územích Moskva dosud získala málo, protože tyto oblasti kontroluje už od roku 2014. Je málo pravděpodobné, že by Putin zůstal jen u toho. Putin chce podle všeho víc,“ píše NZZ.
Podle dalšího švýcarského deníku Tages-Anzeiger se v Evropě spouští nová železná opona. V Kremlu pode něj sedí „autokrat, který nenávidí demokracii, který nechává otrávit opozičníky nebo je posílá do trestních táborů“, ale také „protivník, který se pokouší rozvracet Západ, narušuje volby, podporuje extremistické síly nalevo i napravo a napadá hackerskými útoky státní instituce“.
Rakouský deník Der Standard navrhuje, aby se do rozhovorů mezi zainteresovanými stranami zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. „Možná by bylo smysluplné zapojit nezávislou, vysoce postavenou zprostředkovatelku, nade vší pochyby ušlechtilou a poctivou osobnost. Existuje jedna osoba, která je dobře přijímána v EU, v USA a osobně i u Putina, člověk s velkými zkušenostmi. Jmenuje se Angela Merkelová. Bývalá německá kancléřka si po 16 letech ve službě spolkové republice skutečně zaslouží klid a oddech. Ale možná je to moment ve světových dějinách, kdy by měla úkol, který stojí nade všemi ostatními zájmy. Merkelová by mohla jako zvláštní zmocněnkyně OSN vést mírová vyjednávání, i když se situace zdá být téměř beznadějná,“ napsal Der Standard.
