S vývojem ruské války proti Ukrajině se mění také informační operace Moskvy. Zatímco po začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru Rusko propagovalo narativ o „bleskové válce“ a svém rychlém vítězství, později zdůrazňovalo „taktický postup na Donbasu“, který doplnilo o hrozby jadernou eskalací či tvrzeními o své údajné připravenosti na „mírová vyjednávání“. Jak píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW), cílem těchto operací je především odradit Západ od podpory Ukrajiny a podkopat jeho soudržnost.
Od „rychlé porážky Ukrajiny“ k „postupu na Donbasu“. Ruská informační válka se vyvíjí, cílem je odradit Západ od podpory Kyjeva
Putina podle ISW překvapilo odhodlání Ukrajinců se bránit i ochota Západu napadené zemi pomáhat. Snažil se proto přiživovat obavy, které se na Západě objevovaly, že by mohlo být nebezpečné poskytnout Kyjevu příliš mnoho vojenského materiálu nebo jeho určité druhy.
Kromě snahy odradit Západ od podpory Ukrajiny usiluje Kreml svou informační válkou také o přípravu podmínek pro ruské operace (včetně pokusů bránit Ukrajině v iniciativě a přípravě ofenzivy) nebo o zmírnění svých vlastních neúspěchů na bojišti, shrnuje ISW.
Snaha vyvolat dojem, že podpora Ukrajiny nemá smysl
Rusko nejprve spoléhalo na zdůrazňování tvrzení, že má „druhou největší armádu na světě“ s pokročilými vojenskými schopnostmi, a snažilo se navodit dojem, že se na Ukrajině odehraje blesková válka s jasným vítězstvím Moskvy. Cílem bylo vytvořit a rozšířit přesvědčení, že Ukrajina není schopna Rusům odolat a že dodávky zbraní ze Západu tudíž stejně nedávají smysl.
Pod tlakem okolností ale Rusové tento narativ přeformulovali a po svém stažení z Kyjevské oblasti a přesunu na Donbas se z „bleskové války“ stal „taktický postup“, který byl sice pomalý, ale podle ruského tvrzení nezastavitelný. Moskva zveličovala každý drobný úspěch, čímž se snažila ukonejšit i domácí publikum.
Oba narativy, jak „blesková válka“, tak „taktický postup“, měly za cíl podpořit zdání ruské převahy a bagatelizovat úspěšný ukrajinský odpor v naději, že Západ přestane Kyjev podporovat. Rusko ale v tomto podle ISW neuspělo.
Jaderné strašení a falešná připravenost jednat
Na podzim pak Rusko zesílilo svou komunikační strategii tím, že začalo mluvit o údajném riziku jaderné eskalace. Bylo to v době po ruských vojenských neúspěších v Charkovské oblasti a vyhlášení mobilizace.
Strašení jadernou zbraní mělo Západ odradit od okamžitého posílení ukrajinské rozsáhlé protiofenzivy na východě a jihu země. Putin bude podle ISW dál využívat existenci ruského jaderného arzenálu a západního strachu z něj, aniž by skutečně riskoval jaderný konflikt s NATO. Kromě toho se tak snaží před domácím publikem podpořit obraz Ruska jako velmoci.
Falešná ruská tvrzení o připravenosti zasednout k mírovým jednáním koncem minulého roku se podle ISW zase časově kryla s ruskými přípravami na velkou ofenzivu plánovanou na začátek letošního roku. Kreml se tak snažil využít západní touhu po mírových jednáních a odradit spojence Ukrajiny od včasného dodání západních tanků a dalšího pokročilého vybavení.
Ruská tvrzení o vyjednávání lze proto podle analytiků vnímat jako informační kampaně zaměřené na to, aby pomohly Moskvě upravovat podmínky na bojišti v její prospěch.
Úsilí narušit přezbrojení Ukrajiny
Rusko se vedle toho snaží vzbudit dojem, že Ukrajina využije západní zbraně k útokům na jeho území. Vojenský materiál západní výroby přitom nepředstavuje v tomto ohledu větší hrozbu než poskytnutí sovětských tanků nebo jiných přesných systémů.
Kromě oddálení dodávek západních zbraní se Rusko tímto způsobem snaží narušit úplné přezbrojení Ukrajiny na západní zbraňové systémy, což podle ISW bude muset Západ nakonec udělat, protože už nemůže získat víc zbraní ze sovětské éry.
Rusko bude v informační válce pokračovat, zejména poté, co v poslední době znovu získalo inciativu v bojích na Donbasu. Zastřešujícím cílem všech těchto kampaní je podkopat západní podporu Ukrajině a obecně soudržnost Západu, uzavírá ISW.
