Ukrajinská armáda zasadila ruskému agresorovi tvrdý úder, který by mohl vést ke zvratu ve válce. Tak vidí vojenští analytici vývoj posledních dní, při kterém se podařilo osvobodit téměř celou Charkovskou oblast. Ukrajinská armáda navíc v pondělním hlášení informovala o osvobození dalších dvaceti obcí po celé frontě, postupu v Chersonské oblasti na jihu a poznamenala, že ruští vojáci urychleně opouštějí pozice. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) to zatím neznamená konec bojů.
Podle šéfa okupační správy Charkovské oblasti Vitalije Gančeva pronikly ukrajinské síly v tamní oblasti až k ukrajinsko-ruské hranici a osvobodily několik osad. Ukrajinci podle něj mají při protiofenzivě na severovýchodě země až osminásobnou početní převahu nad ruskými a proruskými jednotkami.
Gančev ruské státní televizi Rossija-24 řekl, že „situace je každou hodinou složitější“, a dodal, že hraniční přechody s ruskou Belgorodskou oblastí jsou nyní uzavřeny. Do Ruska bylo „evakuováno pět tisíc civilistů“, dodal Gančev. Většina zpráv dosud naznačovala, že Rusové přesunují ukrajinské civilisty do Ruska často násilím.
Zprávy o dosažení hranic s Ruskem ukrajinskými vojáky o víkendu kolovaly na sociálních sítích, Kyjev ani úřady v Moskvě je ale oficiálně nepotvrdily. Na internetu se objevilo i několik videí ukrajinských jednotek na hraničních přechodech nebo u cedulí označujících státní hranici.
Ukrajina přešla v posledních dnech ve východní Charkovské oblasti do protiútoku a podle oficiálních prohlášení osvobodila část svého území včetně strategických dopravních uzlů Kupjansk a Izjum. „Pokračuje osvobozování osad od ruských invazních sil v Charkovské a Doněcké oblasti,“ uvedlo ukrajinské velení, podle kterého ruští vojáci prchají na Ruskem okupované území.
V Doněcké oblasti se ukrajinským jednotkám podle informací serveru Ukrajinska pravda podařilo vstoupit do Svjatohirsku, který leží asi čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Izjumu a od června byl pod kontrolou ruských vojáků.
Velení ukrajinské armády ani Moskva znovudobytí Svjatohirsku ukrajinskými silami zatím nepotvrdily, na internetu se ale šíří fotografie ukrajinské vlajky vyvěšené na budově svjatohirské radnice.
Zatímco město bylo okupováno Rusy, Svjatohirská lávra, známý klášter ležící na druhém břehu řeky Severní Doněc, zůstala po celou dobu v rukou Ukrajinců, podotkl server Ukrajinska pravda.
Ruské jednotky se kvůli protiofenzivě ukrajinských sil urychleně stahují i ze sousední Luhanské oblasti, uvedl podle ruskojazyčné verze BBC oblastní šéf Serhij Hajdaj.
„V Luhanské oblasti ruská armáda opustila Svatove,“ napsal na Telegramu Hajdaj o městě ležícím zhruba padesát kilometrů severně od Severodoněcku. Ruští vojáci podle něj ustupují dál na území okupované Ruskem nebo přímo do Ruské federace a ukrajinská vlajka zavlála například v osvobozené vesnici Kuzemovka nedaleko Svatového.
Hajdajova slova nepřímo potvrdila ruská tajná služba FSB, když oznámila, že za jeden den překročilo hranice do Ruska přes 17 tisíc obyvatel samozvaných proruských „lidových republik“ na východě Ukrajiny, píše BBC. Podle Hajdaje lidé odcházejí i z měst Luhansk a Alčevsk, která jsou pod kontrolou proruských sil od roku 2014.
Zprávy o úspěších ukrajinské protiofenzivy přicházejí také z jihu země. Ukrajinským silám se podle oznámení ukrajinské armádní mluvčí Natalije Humenjukové podařilo za poslední dva týdny osvobodit z ruských rukou území o rozloze asi pět set kilometrů čtverečních.
Ukrajinci podle Humenjukové obnovili kontrolu nad pěti obcemi v Chersonské oblasti ležícími severně od jejího správního střediska Chersonu.
Charkov postihly výpadky dodávek elektřiny a vody
Rusové na protiofenzivu reagovali ostřelováním civilní infrastruktury. V pondělí po poledni uvedl starosta Charkova Ihor Terechov, že se druhé největší ukrajinské město opět potýká s výpadkem elektřiny a dodávek vody po novém ruském ostřelování, které si vyžádalo nejméně jednoho mrtvého z řad zaměstnanců tamní tepelné elektrárny. Podle ukrajinských úřadů Rusko přes noc podniklo 18 raketových a 39 vzdušných náletů.
„Situace ze včerejška (z neděle) se opakuje. Kvůli (ruskému) ostřelování byly vyřazeny z provozu objekty kritické civilní infrastruktury, v důsledku čehož vypadla elektřina a byly přerušeny dodávky vody,“ napsal Terechov. Z technických důvodů muselo dočasně ukončit provoz také charkovské metro.
Úplný výpadek dodávek v důsledku ruského bombardování kritické infrastruktury nastal také v Doněcké oblasti a bez elektřiny byly i části Záporožské, Dněpropetrovské a Sumské oblasti. Dodávky byly plně obnoveny v Sumské, Dněpropetrovské a Poltavské oblasti; v Charkově a přilehlé oblasti se podařilo obnovit dodávky elektrické energie a vody z 80 procent.
„Stále si myslíte, že nás dokážete zastrašit, zlomit, donutit nás k ústupkům?“ řekl na konto ruské strany ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Chlad, hlad, tma a žízeň pro nás nejsou tak děsivé a smrtící jako vaše přátelství a bratrství. Budeme s plynem, světlem, vodou a jídlem a bez tebe,“ vzkázal Moskvě Zelenskyj.
Ukrajinská taktika slaví úspěch
Ukrajinský úspěch při bleskové ofenzivě v Charkovské oblasti je podle analýzy amerického výzkumného ústavu výsledkem obratného plánování a schopnosti maximálně využít zbraňové systémy dodané Západem. Dlouhé diskuse a následné oznámení protiofenzivy v Chersonské oblasti na jihu odlákaly významnou část ruských jednotek ze sektorů, na které ukrajinské síly v posledních několika dnech vedly rozhodující útoky.
Podobný názor sdílí také bezpečnostní analytik Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. „Je obtížné hodnotit, zda ukrajinská ofenziva u Chersonu byla od počátku klamavou operací. Na charkovské linii byly ruské jednotky řekněme horší kvality, byly oslabovány ve prospěch chersonské nebo donbaské fronty a kontrolovaly poměrně rozsáhlé a široké teritorium. Při těch počtech omezení nebyla ruská strana pevná a ukrajinská strana dosáhla výrazného překvapení protivníka,“ tvrdí Stojar.
„Co se ale týká posledních ukrajinských úspěchů, tak zejména Izjum je nesporně velkým úspěchem pro ukrajinskou stranu a v podstatě asi paralyzoval nějaké ruské ofenzivní záměry, které ještě měli (Rusové) v oblasti Donbasu. Podle posledního vývoje se asi nedá očekávat, že by ruská strana byla schopná nějakého zásadního protiúderu nebo vyvinout nějakou iniciativu v Donbaské oblasti nebo v oblasti Chersonu,“ hodnotí Stojar.
O Izjum se vedly tvrdé boje od poloviny března, koncem téhož měsíce Rusko oznámilo jeho dobytí. Zkáze podle izjumského radního Maksyma Strelnikova podlehlo 80 procent města. „Myslím tím rodinné a patrové domy, podniky, správní budovy, veřejnou infrastrukturu a průmyslová zařízení. Město je bohužel zničeno,“ citoval radního ukrajinský server Liga.net. Zničen je také systém centrálního vytápění, což podle něj představuje největší problém vzhledem k tomu, že se blíží zima. Ve městě zůstalo asi deset tisíc z původních zhruba 45 tisíc obyvatel.
Údaje o počtu obětí mezi civilním obyvatelstvem je podle radního nutné ještě doplnit, protože Rusové se snažili své zločiny skrýt. „Podle dostupných informací zemřelo nejméně tisíc obyvatel přímo v důsledku bojů. Bohužel ještě více lidí trpělo kvůli tomu, že jim nebyla včas poskytnuta zdravotnická pomoc,“ řekl podle portálu Korrespondent.net. Doplnil, že v březnu ruští vojáci zničili většinu zdravotnických zařízení a vyrabovali lékárny.
Konec války to neznamená
Současná ukrajinská protiofenziva u Charkova však válku podle ISW neukončí. Rusům se podle institutu po její kulminaci zřejmě podaří obnovit obrannou linii a možná i provést lokální protiútoky. „Ukrajina bude muset zahájit následné protiofenzivní operace, aby dokončila osvobození Ruskem okupovaného území. Válka se pravděpodobně protáhne až do roku 2023,“ uvádí institut ve své analýze.
Pokračující ukrajinský tlak v Charkovské a Chersonské oblasti přesto staví ruské velení před „strašlivé časové a prostorové dilema“, neboť na zformování pevné obrany na řece Oskil pravděpodobně nemá dostatek záloh.
„Ukrajina zvrátila průběh války ve svůj prospěch. Kyjev bude patrně čím dál více určovat místo a povahu hlavních bojů a Rusku se bude čím dál častěji stávat, že na rostoucí ukrajinský fyzický a psychologický tlak (…) zareaguje neadekvátně,“ poznamenává ISW.
Stojar přehnaný optimismus krotí. „Se zásadním obratem bych byl ještě opatrný. Je to nesporně velký úspěch ukrajinských ozbrojených sil. Na druhé straně Charkovská oblast byla za uplynulých šest měsíců periferní oblastí pro obě strany. Těžiště bojů se přesunulo na Donbas a poté na jižní frontovou linii do Chersonské oblasti. Tam je fronta v podstatě statická,“ říká Stojar.
„Ukrajinská armáda dosáhla výrazných úspěchů, takže teď se bude asi snažit spíš úspěchy zkonsolidovat a nedopustit to, aby se třeba Rusům podařil nějaký protiútok, který by zase zvrátil frontovou linii. Takže nějaký razantnější postup do Rusy okupovaného teritoria v nejbližších dnech neočekávám. Spíš přistoupí ke konsolidaci vlastních sil a k zabezpečení komunikačních linií, které se pro ukrajinskou stranu protáhly,“ myslí si Stojar.
Podobně situaci vnímá i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Teď je důležité, aby byla Ukrajina schopná pomocí druhosledových sil a zajištění protivzdušné obrany ty územní zisky udržet,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
K velkému úspěchu Ukrajinců podle něj přispěly především značné ruské ztráty a vyčerpání ruského potenciálu. Důležitou roli ale hraje i vysoká bojová morálka a dodávky materiálu ze Západu. Podle předsedy Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavla Žáčka tak protiofenziva ukazuje, že dodávky vojenského materiálu jsou správnou cestou k ukončení války.
Jak zareaguje Rusko?
Britské ministerstvo obrany k tomu ve svém hodnocení válečné situace na Ukrajině uvedlo, že rychlý ukrajinský úspěch u Charkova bude mít nejspíš významný dopad na ruské válečné plány. „Většina (ruských) sil na Ukrajině je s velkou pravděpodobností přinucena k nouzovým obranným akcím,“ uvedlo ministerstvo.
Osvobození Izjumu podle ISW znamená konec nadějí Moskvy na splnění jednoho z deklarovaných cílů invaze na Ukrajinu, a sice dobytí celé Doněcké oblasti. Případný ruský úspěch u Bachmutu v Doněcké oblasti, pokud se vůbec uskuteční, po ztrátě Charkovské oblasti na severu pozbyl jakéhokoliv operačního významu, míní americký institut.
Ruské jednotky v okolí Bachmutu a u Doněcku přesto pokračují v ofenzivních operacích, jako by si nebyly vědomy nebezpečí dalšího ukrajinského postupu směrem na Luhansk, píší američtí výzkumníci. „Ruský prezident Vladimir Putin riskuje, že se dopustí běžné, ale smrtící chyby příliš dlouhým vyčkáváním s vydáním rozkazu k posílení luhanské části fronty,“ dodává ISW.
„Tady došlo k velkému zvratu minimálně v Charkovské oblasti, ale nemyslím si, že se jedná o zásadní zvrat v průběhu válečného konfliktu. Může to být výrazný impuls pro ruskou stranu, aby přistoupila k válečným opatřením, kterým se doposud vyhýbala. Třeba i částečné mobilizaci ruské populace, aby doplnila personální zdroje, kterých se jí na bojové linii nedostává už delší dobu,“ tvrdí Stojar.
Aktuální situace však nic nemění na tom, že mezi oběma válčícími stranami zatím nedojde k případným novým mírovým rozhovorům, o nichž mluvil v neděli šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle nějž se Rusko k jednání nestaví odmítavě. Zároveň v televizi Rossija 1 naznačil, že čím déle se ale budou odkládat, tím hůře najdou obě strany shodu.
„Vyjednávání neodmítáme a hovory s Ukrajinou nevzdáváme,“ řekl Lavrov a naznačil, že důvodem dosavadního neobnovení jednání je Kyjev. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov však podle agentury Reuters v pondělí uvedl, že Rusko nevidí důvod pro další mírové hovory, které se po několika kolech ocitly na mrtvém bodě už na jaře.
Putin čelí kritice z vlastních řad
Vůdce ruského autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov v jedenáctiminutovém zvukovém záznamu na sociální síti Telegram navíc kritizoval vedení ruské armády, které patrně ukrajinská protiofenziva na severovýchodě Ukrajiny zaskočila.
„Udělali chyby a myslím, že z toho vyvodí nutné závěry,“ uvedl Kadyrov v nedělní nahrávce. „Pokud dnes nebo zítra nedojde ke změně strategie, budu nucen promluvit s vedením ministerstva obrany a vedením země a vysvětlit jim skutečnou situaci na místě. Je to velmi zajímavá situace. Řekl bych, že je to zarážející,“ dodal bývalý povstalec, který se stal spojencem Kremlu a vládne v Čečensku tvrdou rukou od roku 2007.
Čečenské síly měly udělené volno, nyní se ale podle Kadyrova na Ukrajinu vrátily a podle něj budou o síle „deset tisíc mužů“ bojovat v Chersonské, Záporožské a Doněcké oblasti.
Od začátku invaze se Kreml soustředil na umlčení liberálních hlasů kritizujících válku. S tím, jak se situace na bojišti ruským invazním silám zkomplikovala, ale nyní čelí také výzvám svých stoupenců, kteří chtějí, aby Rusko nasadilo do války více sil a zvrátilo tak její průběh, dodává list The Guardian.
