Ukrajina tvrdí, že Kyjevskou oblast osvobodila od Rusů. Ti útočí na jihu a východě země

Nahrávám video
Události: Raketové údery na jihu a východě Ukrajiny neustávají
Zdroj: ČT24

Ukrajinské síly získaly podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodili ji od Rusů. Raketové údery na významné cíle na jihu a východě země ale neustávají a ruský tlak tam naopak narůstá. Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že Rusko mobilizuje své jednotky v moldavském Podněstří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také prohlásil, že Rusko chystá nové útoky v Donbase a Charkově.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Exploze v sobotu otřásly rafinerií v Kremenčuku ve středu země. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho řízené střely zasáhly zásobníky s benzinem a naftou, určenými pro ukrajinskou armádu ve střední a východní části Ukrajiny.

Tatáž munice dopadla na vojenská letiště v Poltavě a Dnipru, odkud stále mohly startovat ukrajinské stroje i dálkově ovládané drony. Ruská armáda také ostřelovala střelami Grad předměstí města Kryvyj Rih v téže oblasti. Podle webu listu Ukrajinska Pravda to uvedl šéf tamní regionální administrativy Oleksandr Vilkul s tím, že útok zasáhl čerpací stanici.

Silná dělostřelecká a raketová ostřelování jsou hlášena z východu na hranicích s územím, kde se pohybují separatisté. Cílem se stalo nejméně devět měst a vesnic.

V Enerhodaru na jihu země, odkud pochází velká část pracovníků nedaleké Záporožské jaderné elektrárny, ruské jednotky tvrdě zakročily proti lidem demonstrujícím odpor k okupaci. Rozehnaly je omračujícími granáty a slzným plynem. Podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmyly Denisovové utrpěli zranění čtyři lidé.

Ukrajinci tvrdí, že získali zpět Kyjevskou oblast

Podle náměstkyně ukrajinského ministra obrany Maljarové jejich síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí. „Celá Kyjevská oblast byla osvobozena od vetřelce,“ uvedla Maljarová.

Například starosta města Brovary, které leží asi dvacet kilometrů východně od Kyjeva, už předtím v televizi oznámil, že „ruští okupanti už opustili prakticky celý brovarský okres“. Dodal, že ukrajinské síly začnou pracovat na čištění regionu od zbývajících ruských vojáků i od „vojenské výzbroje a možná i od min“. Starosta Ihor Sapožko dále řekl, že mnozí obyvatelé se už vrátili do Brovar a že obchody a firmy znovu otvírají.

Prezidentský poradce Oleksij Arestovyč podle AFP k situaci kolem hlavního města poznamenal, že ukrajinští vojáci „vyhnali nepřítele k hranici“ a že bylo v oblasti osvobozeno více než třicet obcí. „Zmocnili jsme se velkého počtu opuštěných vojenských vozidel bez paliva,“ dodal Arestovyč ve videu, které zveřejnila prezidentská kancelář.

Nová svědectví přicházejí z kyjevského předměstí Buča, jehož osvobození Ukrajina oznámila v pátek. Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně dvaceti mužů v civilním oblečení. Jeden z nich měl svázané ruce a mrtvá těla byla roztroušena na několika stech metrech. Příčinu jejich smrti nelze bezprostředně určit.

Starosta města Anatolij Fedoruk AFP později řekl, že do společných hrobů muselo být pohřbeno dohromady téměř tři sta lidí. „V Buči jsme už pohřbili 280 lidí do společných jam,“ uvedl. Podle něj to nebylo možné udělat na třech hřbitovech obce v dosahu střelby ruských vojáků.

Na základě snímků ze satelitu je podle stanice CNN také zřejmé, že ruští vojáci odešli z významného letiště u města Hostomel severozápadně od Kyjeva. Na snímcích z předchozích dnů byla na letišti patrná ruská vojenská technika, která na nových fotografiích již není vidět. Není ale jasné, kam se přesunula. O odchodu ruských jednotek z letiště hovoří i americká a britská ministerstva obrany.

Ukrajinská armáda osvobodila také několik obcí například v okolí druhého největšího ukrajinského města Charkova. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle webu listu Ukrajinska Pravda řekl, že Rusové se budou snažit opevnit své pozice na jihu a východě země, zatímco z jiných regionů se stáhnou. Také si prý budou diktovat podmínky. Podle Podoljaka je pro vytlačení Rusů nezbytné nasazení těžkých zbraní.

Kyjev: Rusové mobilizují v Podněstří

Ruská armáda začala mobilizovat své jednotky v moldavském Podněstří. Ve svém hlášení to uvádí ukrajinský armádní generální štáb. Konkrétně píše, že Rusko zintenzivňuje kroky k tomu, aby mohlo využít své tamní vojáky pro provokace a demonstrace síly na hranici s Ukrajinou.

Podle ukrajinské armády byly v Podněstří zaznamenány armádní přesuny, jejichž cílem je demonstrovat připravenost k ofenzivě a případným bojovým operacím proti Ukrajině.

Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990. Po vyhlášení nezávislosti vypukly boje mezi separatisty a vládou, do kterých zasáhla i ruská armáda. Po pěti měsících byla v červenci 1992 uzavřena mírová dohoda. Rusko od té doby v oblasti udržuje vojenský sbor o patnácti stech mužích, který označuje za mírovou misi. Podněstří žádný stát (ani Rusko) oficiálně neuznává a nadále zůstává oficiálně součástí Moldavska.

Pozorovatelé: U Bělgorodu spadla raketa vypálená z Ruska

Raketa, která v pátek dopadla na ruskou obec Nikolskoje nedaleko Bělgorodu u ukrajinských hranic, byla vypálená z ruského území. Na základě zkoumání videozáznamů to prohlásila skupina Conflict Intelligence Team (CIT).

V pátek ruská státní agentura TASS s odkazem na zdroj v silových složkách napsala, že na Nikolskoje dopadla raketa vystřelená z Ukrajiny. CIT ale uvádí, že přiletěla ze severovýchodu, tedy z Ruska, a že mohlo jít o střelu s plochou dráhou letu, kterou Ukrajina v konfliktu dosud nepoužila. Ruská média se tomuto incidentu příliš nevěnují a CIT proto usuzuje, že ze strany Moskvy šlo spíše o chybu než cílenou provokaci.

Přímo v Bělgorodu také v pátek hořel zásobník ropy, Rusko i v tomto případě označilo za viníka Kyjev, což šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov popřel. Hodnocení CIT se tohoto incidentu netýkalo.

CIT sestává z pozorovatelů a novinářů vyhodnocujících otevřené zdroje a na její informace odkazuje i řada světových médií, například list The Washington Post či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). CIT spolupracuje i s investigativní skupinou Bellingcat.

Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky na východě

Situace na východě Ukrajiny zůstává velmi vážná, na severu země se však ruské jednotky pomalu, ale viditelně stahují, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj Rusko chystá nové vojenské údery v Donbase a Charkově.

„Někde jsou (Rusové) zatlačeni bojem. Jinde sami opouští své pozice,“ řekl Zelenskyj o situaci na severu země. Obyvatele, kteří se do oblasti vrací, vyzval k velké opatrnosti. „(Rusové) položili miny na celém území, v domech, pod stroji a dokonci i pod těla těch, které zabili,“ řekl ukrajinský prezident. Lidé by se do oblastí měli vrátit, až pomine nebezpečí ostřelování. Na východě země se podle prezidenta Rusko chystá na silnější vojenské údery.

V rozhovoru s televizí Fox News pak Zelenskyj řekl, že Ukrajina nepřijme jiný výsledek války než vítězství a není ochotna vyměnit část svého území za mír s Ruskem. Kyjev by podle něj chtěl závazky „vedoucích zemí“, že bezpečnost Ukrajiny bude chráněna mezinárodní smlouvou.

Z oblasti bojů se podařilo evakuovat přes čtyři tisíce lidí

Z oblastí bojů na Ukrajině se v sobotu podařilo evakuovat přes 4200 lidí, uvedla večer na Facebooku vicepremiérka Iryna Vereščuková. Asi tisíc z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace.

Vereščuková upřesnila, že z Mariupolu a Berďansku do Záporoží vlastními auty přijelo 1265 lidí, z nich asi 740 bylo z Mariupolu. Dalších více než tři sta obyvatel tohoto strategicky položeného města odvezly autobusy z Rusy ovládaného Berďansku směrem na Záporoží. Do relativního bezpečí v Záporoží se dostalo také 2650 obyvatel různých měst ležících v Luhanské oblasti.

Do Mariupolu vyslal v pátek svůj tým Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který měl vést konvoj 54 autobusů a množství osobních aut. Nakonec se ale musel kvůli podmínkám v oblasti otočit, ještě než se do města u Azovského moře dostal. Ruské ministerstvo obrany v sobotu večer uvedlo, že vinu na tom, že se zástupci Červeného kříže v pátek ani v sobotu do Mariupolu nedostali, nese tato mezinárodní organizace.

V Mariupolu, který měl před válkou přes 400 tisíc obyvatel, je ve velmi složitých podmínkách stále kolem 160 tisíc lidí. Na pět tisíc obyvatel už podle zdejších úřadů přišlo o život. 

Počet obětí v Mykolajivu stoupl

Počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny podle Reuters s odvoláním na oblastního gubernátora Vitalije Kima stoupl na nejméně 36. Právě Kim mohl být podle zdejšího starosty Oleksandra Sjenkevyče hlavním terčem útoku, napsala agentura Unian.

Raketa v úterý zničila velkou část devítipodlažní stavby. „Zničili půlku budovy, zasáhli moji kancelář,“ uvedl tehdy Kim. Úřady bezprostředně informovaly o osmi obětech útoku a třiceti zraněných. V pátek číslo usmrcených stouplo už na 31. Ani nynější počet 35 ale nemusí být konečný, protože na místě nadále pokračuje pátrání v sutinách budovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 14 hhodinami
Načítání...