Začala druhá fáze války, oznámil v pondělí na síti Telegram šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle agentury Reuters tím potvrdil dřívější zprávy ukrajinského ministerstva obrany o začátku ruské ofenzivy na východě Ukrajiny. Při ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně sedm lidí, dalších jedenáct je zraněno, oznámil oblastní gubernátor Maksym Kozyckyj. Tři střely zasáhly zařízení vojenské infrastruktury, jedna pneuservis.
Ruská vojska zahájila na východě Ukrajiny novou ofenzivu, uvedl Kyjev
10 minut
Události: Lvov se ocitl pod palbou
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ruskou ofenzivu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Můžeme říci, že ruské síly zahájily bitvu o Donbas, na kterou se dlouho připravovaly,“ řekl ve videoproslovu. Podle něho se na tuto ofenzivu nyní soustředí významná část celé ruské armády. „Je jedno, kolik ruských vojáků sem přivedou, my budeme bojovat. Budeme se bránit. Budeme v tom každý den pokračovat,“ dodal prezident.
Jermak obyvatele Ukrajiny ujistil, že jejich ozbrojené síly zvládnou ruský útok odrazit. „Důvěřujte naší armádě, je velmi silná,“ uvedl šéf prezidentské kanceláře.
O novém a silnějším útoku na východě země hovoří západní i ukrajinští činitelé od doby, co Rusko na konci března po vyjednávání delegací obou zemí v Istanbulu stáhlo své jednotky ze severu napadené země. Moskva tehdy krok zdůvodnila snahou vytvořit lepší podmínky pro dohodu s Ukrajinou a posílením vzájemné důvěry.
O začátku ruské ofenzivy v průběhu pondělka hovořilo několik ukrajinských činitelů včetně zastupitelů oblastí na východě Ukrajiny. „Je to peklo. Ofenziva, o které jsme už týdny mluvili, teď začala,“ napsal na Facebooku gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Podle něj se bojuje ve městech Rubižne a Popasna.
Charkov podle Zelenského čelí nepřetržitému ostřelování
Ráno o výbuších způsobených raketovými údery informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na východě země. Podle stanice CNN, která se odvolává na místního gubernátora, zasáhly město Dnipro dvě střely. Při útoku byli údajně zraněni dva lidé. Na jednom místě rakety zničily železniční infrastrukturu, uvedl gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko.
Podle vojenských analytiků Rusko zvyšuje počet úderů na zbrojní továrny, železnice a další infrastrukturní cíle na Ukrajině proto, aby oslabilo schopnost země odolat velké pozemní ofenzivě v oblasti Donbasu, poznamenala AP.
Zelenskyj už v projevu v noci na pondělí řekl, že druhé největší ukrajinské město Charkov čelí nepřetržitému ostřelování. „Není to nic jiného než záměrný teror: minometná a dělostřelecká palba namířená proti řadovým obytným čtvrtím, proti řadovým civilistům,“ podotkl Zelenskyj.
Agentura Reuters s odvoláním na úřad místního prokurátora informovala, že při ruském ostřelování Charkova v pondělí zemřeli dva lidé. Podotkla, že tvrzení úřadu nelze nezávisle ověřit. Podle agentury Interfax-Ukrajina ostřelování zasáhlo dětská hřiště a zemřel jeden muž a jedna žena.
Ukrajinská armáda ovšem zřejmě osvobodila několik měst a vesnic v okolí Izjumu v Charkovské oblasti. Podle agentury Interfax-Ukrajina o tom informoval mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk.
V nedalekém Kramatorsku ruské ostřelování zničilo nejméně osm obytných budov, vzdělávací zařízení a infrastrukturu, oznámil gubernátor Doněcké oblasti Pavel Kyrylenko.
V sousední Luhanské oblasti podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské síly pálily minomety, dělostřelectvem a raketomety na města a městečka Severodoněck, Rubižne, Kreminna, Lysyčansk, Popasne, Hirske a Zolote, kde úmyslně cílily na domy a výškové obytné budovy. Z oblasti bylo podle místní správy evakuováno asi 67 lidí.
Ruští vojáci ostřelovali také vesnice v Doněcké oblasti, zasaženo bylo i několik sídel v přilehlé Záporožské oblasti, uvedla tamní správa.
Útok na Lvov
Ruské rakety útočily také na Lvov na západě země. „Noční můra války nás dostihla i ve Lvově,“ reagovala na ostřelování sedmačtyřicetiletá Ljudmyla Turčaková, která utekla se dvěma dětmi z Charkova. „Na Ukrajině už není místo, kde bychom se mohli cítit bezpečně,“ dodala.
Agentura Ukrinform už dříve napsala, že několik raket dopadlo poblíž vlakového nádraží ve Lvově. Z řad cestujících nebo pracovníků drah podle ní nejsou hlášeny žádné oběti. Poslankyně ukrajinského parlamentu Lesja Vasylenková ráno na Twitteru zveřejnila fotografii s poznámkou, že ruské rakety mířily na železniční stanici a sklady.
Úřady původně informovaly o šesti mrtvých a osmi zraněných. Starosta Lvova Andrij Sadovyj předtím sdělil, že město zasáhlo pět střel. Úřady zároveň vyzvaly obyvatele, aby zůstali v krytech.
Z předběžných informací vyplývá, že na město udeřily rakety s plochou dráhou letu vypálené z oblasti Kaspického moře, informují ukrajinská média.
Moskva si stěžuje na rostoucí přísun západních zbraní na Ukrajinu a minulý týden její diplomacie v této souvislosti zaslala protestní nótu Washingtonu a jeho spojencům. V ruských státních médiích někteří moderátoři tvrdí, že tyto dodávky znamenají přímé zapojení Západu do boje proti Rusku.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov tvrdí, že právě dodávky zbraní z evropských zemí a z USA za posledních šest dní ruské síly v pondělí zničily. Útok podle něj zasáhl logistická centra ukrajinské armády u Lvova.
Britové zajatí ruskými vojsky ve videu navrhli výměnu za proruského politika
Ruská státní televize zveřejnila video, na němž dva Britové bojující za Ukrajinu a zadržení ruskou stranou v Mariupolu žádají, aby je Ukrajinci vyměnili za proruského politika, který je v ukrajinském zajetí.
Zhruba ve stejnou dobu zveřejnil server Ukrajinska pravda video, na němž proruský ukrajinský poslanec Viktor Medvedčuk nabízí, aby ho vyměnili za obránce Mariupolu a otevření humanitárního koridoru z tohoto jihoukrajinského města. Moskva odpověděla, že Medvedčuk není ruským občanem a nemá s operací na Ukrajině nic společného.
O zadržení dvou britských občanů, kteří bojovali na ukrajinské straně proti ruské invazi a byli zřejmě minulý týden zadrženi v Mariupolu, informovala už dříve britská média. Podle nich jde o bývalého britského vojáka Shauna Pinnera, který je podle nedělních informací Sky New v Doněcké oblasti ovládané proruskými separatisty. Druhým zadrženým britským občanem je Aiden Aslin, který se podle televize Sky News připojil k ukrajinskému námořnictvu už v roce 2018 a žádal o ukrajinské občanství.
V Azovstalu jsou i civilisté, tvrdí úřady
Šéf hlídkové policie v Mariupolu Mychajlo Veršynin tvrdí, že v areálu železáren a oceláren Azovstal se ukrývá mnoho civilistů. V obrovském metalurgickém komplexu jsou podle dostupných informací rovněž zbývající ukrajinští obránci zdevastovaného Mariupolu a podnik představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě.
Podle mariupolské městské rady jde nejméně o tisíc lidí. Ta na síti Telegram rovněž uvedla, že mezi lidmi v Azovstalu jsou zejména ženy, děti a starší lidé. Ruské síly obvinila, že areál ostřeluje a bombarduje.
Podle bývalého ministra vnitra Arsena Avakova přežívají civilisté v úkrytech Azovstalu v otřesných podmínkách, bez vody, jídla nebo léků, informuje server Ukrajinska pravda. Podle něj se tito lidé ukrývají před ostřelováním ve skladech hutního závodu.
Veršynin ruské jednotky obvinil, že využívají zbývající civilisty v Mariupolu, jejichž počet se podle ukrajinských médií pohybuje kolem sta tisíc, mimo jiné ke sbírání mrtvých těl nebo vykopávání masových hrobů. Tím se podle něj snaží zahladit stopy po svých zločinech. Lidé pracují za stravu, cituje policejního činitele agentura Ukrinform.
Uvedený činitel také tvrdí, že ruské invazní jednotky nutí nosit civilisty bílé pásky – na pravé noze a levé ruce – podobně jako ruští vojáci nebo bojovníci proruské samozvané separatistické Doněcké lidové republiky. Tím je staví do pozice bojovníků a posílají je na místa, kde se střílí, čímž je ohrožen jejich život, dodal Veršynin.
Ukrajinské úřady rovněž viní invazní jednotky, že pokračují v násilném odsunu obyvatel Mariupolu do Ruska. Starosta města Serhij Orlov podle agentury Reuters uvedl, že z Mariupolu bylo do oblastí kontrolovaných proruskými separatisty násilně deportováno přes 40 tisíc lidí. Jeho poradce Petro Andrjuščenko prohlásil, že ruská vojska deportovala z města do separatistického Doněcku veškerý zbývající zdravotnický personál, píše agentura Unian. Ve městě tak podle něj nejsou žádní lékaři ani nemocnice.
Rusko chtělo od pondělka do obléhaného Mariupolu omezit přístup. „Máme evidentní signály o tom, že Rusové jednak v rámci samotného Mariupolu začínají uplatňovat svá administrativní pravidla – pro pohyb civilistů na ulicích, pro pohyb z města do jiných oblastí pod kontrolou Ruska už vyžadují povolenky,“ popsal zpravodaj ČT David Borek.
Humanitární koridory
Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Motuzjanyk označil situaci v Mariupolu za mimořádně složitou, uvedla agentura Reuters. Podle mluvčího resortu však ruské síly toto strategické přístavní město dosud plně neovládly.
S tím souhlasí i Washington. Podle vysoce postaveného činitele amerického ministerstva obrany je status Mariupolu stále sporný. Moskva pro obsazení přístavního města podle něj vyčlenila několik tisíc vojáků, kteří by po dosažení cíle mohli pomoci ruským jednotkám na východě a jihu Ukrajiny. Ukrajinské síly ale o Mariupol tvrdě bojují, dodal podle stanice CNN činitel.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v pondělíi vyzvala Rusko, aby umožnilo vytvoření humanitárního koridoru pro evakuaci lidí z obléhaného města a také z Azovstalu. „Požadujeme urychlené vytvoření humanitárního koridoru z území závodu Azovstal pro ženy, děti a další civilisty,“ uvedla Vereščuková podle agentury Reuters.
Válečné strany se ale ani v pondělí nedohodly na otevření humanitárních koridorů. V okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti Rusové podle ukrajinských úřadů vytvářejí separatistické státy a zavádějí tam rubl. Prezident Zelenskyj kvůli tomu znovu vyzval k zesílení sankcí vůči Kremlu a na obyvatele apeloval, aby se nevzdávali.
Moskva tvrdí, že v noci na pondělí zničila šestnáct ukrajinských vojenských objektů
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se armádě v noci na pondělí podařilo raketami zničit šestnáct ukrajinských vojenských objektů. Jsou mezi nimi velitelská stanoviště, sklady pohonných hmot nebo munice, uvedl mluvčí resortu obrany Igor Konašenkov.
Zasažené objekty jsou údajně v obcích v Charkovské, Záporožské, Dněpropetrovské a Mykolajivské oblasti, které se nacházejí na východě nebo na jihu Ukrajiny.
Od začátku zvláštní vojenské operace, jak Moskva nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, hlásí ruské vojsko mimo jiné zničení 2326 ukrajinských tanků a obrněných vozidel, 139 letadel, 483 bezpilotních letounů, 250 protiletadlových raketových systémů, 254 raketometů a přes tisíc děl a minometů.
Ukrajinský generální štáb naopak tvrdí, že Ruská federace na Ukrajině dosud ztratila například 790 tanků, 2041 bojových obrněných vozidel, 381 dělostřeleckých systémů, 130 salvových raketometů, 67 systémů protivzdušné obrany, 167 letadel, 147 vrtulníků, 1487 automobilů nebo 155 bezpilotních letounů.
Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami nelze nezávisle ověřit.
Při potopení Moskvy zemřely desítky vojáků, píše nezávislý ruský list
Na čtyřicet ruských vojáků minulý týden zahynulo a desítky dalších se pohřešují či utrpěly zranění při potopení ruského křižníku Moskva, uvedl podle serveru BBC News list Novaja Gazeta Europe s odvoláním na matku jednoho z námořníků.
Žena uvedla, že jí syn telefonicky sdělil, že vlajkovou loď ruské Černomořské flotily zasáhly tři střely vypálené z ukrajinského území. „Volal mi a plakal kvůli tomu, co viděl. Bylo to děsivé,“ řekla podle nezávislého ruského listu. Řada zraněných prý v důsledku explozí přišla o končetiny.
Ukrajinská redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) již dříve sdělila, že při útoku na loď zemřel nejméně jeden člen posádky. Zprávu o smrti jednačtyřicetiletého námořního praporčíka Ivana Vachruševa zveřejnila podle RFE/RL jeho manželka na ruské sociální síti Odnoklassniki (Spolužáci).
Kyjev uvádí, že křižník Moskva minulý týden zasáhl dvěma protilodními střelami, loď šla poté ke dnu a podle ukrajinské pobřežní stráže se posádka zřejmě utopila. Ruské ministerstvo obrany v noci na čtvrtek pouze připustilo, že v důsledku požáru na křižníku explodovala munice. Uvedlo tehdy, že „celá posádka“ čítající asi pět set lidí byla evakuována.
Na sociálních sítích se objevily první fotografie křižníku Moskva, které ho údajně zachycují krátce před potopením:
Loď se podle Moskvy potopila až později, a to v důsledku špatného počasí, když byla poškozená vlečena do přístavu. V sobotu ruské ministerstvo obrany zveřejnilo videozáznam z přehlídky v Sevastopolu, na kterém byli podle něj námořníci z potopené lodi.
