Rusové ostřelují Charkov, v Mariupolu se bojuje. V Kyjevské oblasti se vyšetřují válečné zločiny

Ruská vojska pokračují v ostřelování Charkova, ničí raketami a bombami civilní infrastrukturu v Charkovské a Záporožské oblasti. Při ruském ostřelování Charkova zemřelo za úterý nejméně sedm lidí a dvaadvacet utrpělo zranění, nechal se slyšet šéf oblastní administrativy Oleh Synehubov. Mezi oběťmi je i dvouletý chlapec.

Boj o Mariupol zřejmě vrcholí

Tvrdé boje pokračují v Mariupolu. Podle generálního štábu ukrajinské armády ruské síly pokračují v náletech na město a útočí na ocelárnu Azovstal a námořní přístav, kde se stále drží ukrajinské jednotky. V obklíčeném městě podle starosty přišlo o život až 21 tisíc civilistů, dalších sto tisíc lidí stále čeká na evakuaci. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové se humanitární koridory ve středu neotevřou kvůli tomu, že ruská strana nedodržuje dohody.

Rusové tvrdí, že více než tisíc ukrajinských vojáků se v Mariupolu vzdalo, uvedl server BBC News. Dodal však, že podle poradce Zelenského  tito vojáci obklíčení prorazili a spojili se s praporem Azov. Oleksij Arestovyč dodal, že obranný systém města byl posílen.

Ukrajinský generální štáb se o údajném vzdávání se vojáků brigády námořní pěchoty v Mariupolu nezmínil a mluvčí ministerstva obrany v Kyjevě agentuře Reuters řekl, že o něčem takovém nemá informace. Tvrzení Moskvy později během dne podle britské stanice BBC přímo popřel jako „nemožné“ zatím jen poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko.

Zároveň popřel i ruské zprávy o obsazení mariupolského přístavu a Azovstalu. „Nezmocnili se našeho přístavu, nezmocnili se Azovstalu,“ citovala BBC Andrjuščenka. Podle něj obránci některé části města stále drží.

Rusové zveřejnili fotky svých vojáků, kteří se údajně nacházeli v některých částech města, například také v ruinách dříve vybombardovaného divadla. Britský server zdůrazňuje, že je velmi obtížné ověřit, co přesně se ve městě děje. 

BBC News také dodává, že osud Mariupolu může být rozhodující pro další fázi války. V ruských rukou by zajišťoval kontrolu nad volným pásem území spojujícím dvě fronty na jihu a východě. Zároveň by uvolnil velké množství ruských sil, které by mohly být přesunuty. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi by také poskytl okamžik strategického „vítězství,“ po nezdařené první fázi jeho invaze. Pro ukrajinské vedení by to znamenalo značnou ztrátu, Mariupol již dříve označilo za „srdce dnešní války“.

Poradce starosty města Petro Andrjuščenko na Telegramu uvedl, že Rusko plánuje uspořádat v Mariupolu „přehlídku ke Dni vítězství“. Zmínil, že Kostyantyn Ivaščenko, kterého ruské jednotky pověřily vedením částí Mariupolu pod jejich kontrolou, dostal rozkaz „vyčistit část centrálního městského obvodu od trosek a mrtvých těl, aby zajistil, že přehlídka se bude moci konat 9. května“.

Andrjuščenko později pro BBC řekl, že ukrajinské síly stále drží několik oblastí města. „Neovládají náš přístav, neovládají Azovstal [železárny a ocelárny],“ uvedl. Ruské síly podle něj také neovládly polovinu východní čtvrti Livoberešnyj, největší část Prymorského na severu nebo polovinu centrálního městského obvodu. BBC k tomu dodala, že v současné době nemůže jeho vyjádření ověřit. 

Američané stále považují město Mariupol za ne zcela pod kontrolou ruských sil, uvedl vysoký představitel obrany USA.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov vpodvečer podle agentury Interfax tvrdil, že ruští vojáci obsadili mariupolský obchodní přístav a „osvobodili“ osoby, které se nacházely na kotvících lodích.

Zelenskyj navrhuje vyměnit Medvedčuka za ukrajinské zajatce

Zelenskyj navrhl vyměnit za ženy a muže, kteří jsou v zajetí ruských sil, proruského politika Viktora Medvedčuka. Toho podle dřívějších informací zadržela ukrajinská kontrarozvědka SBU poté, co uprchl z domácího vězení.

Medvedčuk je lídrem strany Opoziční platforma. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli vlastizradě a drancování přírodních zdrojů na Krymu, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo. Medvedčuk popírá, že by se dopustil něčeho nezákonného.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko ve středu podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že ještě před výměnou by od něj ukrajinské úřady měly získat informace ohledně ruské „páté kolony“ a „kolaborantů“ na Ukrajině a ideálně by ho před výměnou měl rovněž soudit ukrajinský soud.

„Pokud jde o výměnu, o níž s takovou vervou, zápalem a potěšením hovoří různí lidé v Kyjevě, Medvedčuk není ruským občanem, nemá nic společného se speciální vojenskou operací. Je to zahraniční politický činitel,“ řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské služby stanice BBC. Kreml podle něj neví, zda si Medvedčuk takovou výměnu přeje. Na adresu ukrajinského opozičního politika dále sdělil, že „nikdy neměl žádné zákulisní vztahy s Ruskem“, Moskva však bude jeho případ dále sledovat.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv podle agentury Reuters Ukrajině pohrozil, aby si „dávala pozor“. „Ti mrzáci, kteří se zvou ukrajinskými úřady, říkají, že chtějí vymlátit svědectví z Viktora Medvedčuka, 'rychle a spravedlivě' ho usvědčit a poté vyměnit za vězně. Tito lidé by si měli dávat pozor a zamykat v noci dobře dveře, aby se ujistili, že se sami nestanou lidmi, kteří budou vyměněni,“ napsal bývalý ruský prezident a blízký spojenec šéfa Kremlu Vladimira Putina na Telegramu. 

Šéf ukrajinské tajné služby SBU Ivan Bakanov prohlásil, že Medvečuk plánoval útěk z Ukrajiny přes území separatistického proruského Podněstří. Pomáhat mu měli agenti ruské tajné služby FSB, kteří ho prý chtěli dostat dále do Moskvy. Ukrajinské bezpečnostní složky Medvedčuka zadržely na cestě z Kyjeva, řekl Bakanov podle agentury Unian.

„Medvedčuka v přestrojení za vojáka ukrajinských ozbrojených sil (…) chtěli dovézt na ukrajinskou hranici. Tam ho měli lodí přepravit do takzvané ‚Podněsterské moldavské republiky', kde na něj už čekala evakuační skupina zvláštních jednotek FSB,“ tvrdí šéf SBU. Zadržený politik měl na fotografii, kterou zveřejnil v úterý prezident, na sobě ukrajinskou uniformu.

Medvedčuk, kterého Reuters označuje za jednoho z blízkých spojenců Kremlu na Ukrajině, obvinění odmítl jako vykonstruovaná. Politik, který prosazoval užší vazby s Moskvou, zároveň tvrdí, že ruský prezident Putin je kmotrem jeho dcery.

Úřady: Přes sedm set mrtvých v Kyjevské oblasti

V Buče a na dalších místech Kyjevské oblasti se rozjelo vyšetřování válečných zločinů. Při ruské invazi tam zahynulo více než sedm set dvacet civilistů, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra s tím, že dvě stě osob se nadále pohřešuje. 

Ministerstvo dále uvedlo, že od začátku války bylo v oblasti kolem ukrajinského hlavního města ohlášeno přes tři tisíce trestných činů spáchaných ruskými vojáky, z nichž zhruba polovina údajně naplňuje skutkovou podstatu válečných zločinů. Ukrajinští policisté zaznamenali také 150 případů rabování a s 35 osobami zahájili trestní řízení pro podezření z kolaborace s ruskými okupanty. Pět lidí bylo již obviněno.

Ukrajinská novinářská unie podle BBC uvedla, že od začátku ruské invaze zahynulo v zemi nejméně dvacet novinářů, mezi nimi několik zahraničních. Podle unie jde o úmrtí potvrzená prokuraturou. Další žurnalisté se pohřešují. 

BBC: Rusové použili v Kramatorsku kazetovou munici

Stanice BBC zase obvinila Rusy, že při útoku na nádraží v Kramatorsku použili kazetovou munici. Její novináři prý našli na místě důkazy. Budova blízko nádraží například nese stopy užití takové bomby a na místě byly nalezeny zbytky rakety Točka, která může kazetovou munici nést, píše BBC.

Kazetové bomby v sobě nesou desítky menších bomb, a mají tak ničivější účinek. Řada států podepsala kvůli vysokému nebezpečí, jaké představují pro civilisty, úmluvu o jejich zákazu, Rusko ale signatářem není.

BBC také s odkazem na satelitní snímky uvedla, že ruská armáda posiluje pozice nejméně na třech místech na hranicích s Ukrajinou: v Belgorodské a Voroněžské oblasti severovýchodně od ukrajinského území a také v Kurganské oblasti, která sousedí s Doněckou oblastí.

Ruská armáda dále posiluje operace kolem města Izjum v ukrajinské Charkovské oblasti a připravuje se na nápor na Slovjansk v Doněcké oblasti, uvádí BBC s odkazem na Institute for the Study of War.

Chemický útok?

Stále se také spekuluje o chemickém útoku v Mariupolu. Zelenskyj v brzkém ranním středečním projevu řekl: „Vzhledem k opakovaným hrozbám ruských propagandistů, že proti obráncům Mariupolu použijí chemické zbraně, a vzhledem k tomu, že ruská armáda opakovaně používá na Ukrajině například fosforovou munici, musí svět reagovat hned.“ Fosforová munice způsobuje závažné popáleniny, ale není klasifikována jako chemická zbraň.

Ukrajinské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že prověřuje informace o použití chemických zbraních v Mariupolu. Ukrajinský prapor Azov, který obklíčené město brání, totiž sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou „jedovatou látku“, kterou shodila na obránce města z dronu. Tři oběti měly potíže s dýcháním a pohybem.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v úterý uvedla, že situaci na Ukrajině bedlivě monitoruje, použití chemických zbraní přitom explicitně nepotvrdila ani nevyvrátila.

Blinken: USA nemohou použití chemických zbraní potvrdit

Americký ministr zahraničí Antony Blinken mezitím řekl, že Spojené státy nejsou v pozici, aby mohly zprávy o použití chemických zbraní na Ukrajině potvrdit. Nevyloučil však podobnou možnost do budoucna a řekl, že by ruské jednotky mohly použít „různé látky určené na rozhánění davů, zejména slzný plyn smíchaný s chemickými činidly“ proti ukrajinským bojovníkům, kteří stále brání Mariupol.

USA varují před možností ruského útoku chemickými zbraněmi již několik týdnů. Moskva krátce po začátku války přišla s nepodloženými tvrzeními, že USA na Ukrajině vyvíjely chemické a biologické zbraně, podle Washingtonu si tím připravovala půdu pro případně pozdější ospravedlnění vlastního použití chemických zbraní v konfliktu.

Moskva varovala, že západní transporty zbraní bere na Ukrajině za legitimní cíle

Rusko ve středu varovalo, že západní transporty zbraní na ukrajinském území pokládá za legitimní vojenské cíle. Vojenská pomoc Západu, do níž se zapojily také Česko i Slovensko, pomáhá Ukrajině od konce února čelit ruské invazi. Boje si podle odhadů vyžádaly již desetitisíce životů.

„Varujeme, že americké a alianční transporty se zbraněmi, pohybující se po ukrajinském území, pokládáme za legitimní vojenské cíle,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS.

Rusko podle diplomata také dává Západu na srozuměnou, že prý „tvrdě zatočí“ s pokusy zpomalit ruskou operaci na Ukrajině či způsobit co největší škody ruské armádě a ozbrojencům samozvaných separatistických republik, kteří od roku 2014 ovládají části Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.

USA zvažují poslat Ukrajině houfnice, drony nebo obrněné vozy Humvee

Vláda Spojených států podle zjištění agentury Reuters a amerických médií připravuje zásadní vystupňování probíhajícího vyzbrojování Ukrajiny. Údajně chystá nový balík techniky v hodnotě asi 750 milionů dolarů (skoro 17 miliard korun), v němž by mohly být bezpilotní letouny, houfnice nebo vojenská terénní vozidla známá jako Humvee. Oficiální oznámení se čeká do konce týdne, napsal deník The New York Times.

Jaké položky nakonec budou nové dodávky vojenské pomoci tvořit, nebylo přesně jasné. Podle informací listu The Washington Post (WP) se v předběžných plánech objevily i vrtulníky ruské výroby Mi-17, nejmenovaný obranný činitel ale po prvotním zveřejnění zprávy dodávky těchto strojů vyloučil.

WP i web Politico nicméně hovoří o plánovaných dodávkách dronů, houfnic a ochranného vybavení pro případ chemického, biologického nebo jaderného útoku. Deník WP kromě toho zmiňuje i vozy Humvee, ovšem bez podrobností o počtu či verzi. Ministerstvo obrany konkrétní body nepotvrdilo, náměstkyně ministra Kathleen Hicksová ovšem v úterý uvedla, že Pentagon se snaží Ukrajincům dodat zbraně, které „jim poskytnou trošku větší dostřel“.

Server CNN News uvedl, že zástupci Pentagonu se ve středu sejdou s předními zbrojaři, aby projednali kapacitu potřebnou k podpoře Ukrajiny. Schůzce bude předsedat náměstkyně ministra obrany Kathleen Hicksová. Na druhé straně budou představitelé firem Boeing, L3Harris, Raytheon, BAE, Lockheed Martin, Huntington Ingalls, General Dynamics a Northrop Grumman.

EU schválila dalších 500 milionů eur na zaplacení zbraní pro Ukrajinu

Státy Evropské unie ve středu schválily další společné financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu čelící ruské agresi. Z evropského obranného fondu poskytnou 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) určených na zaplacení dodávek protitankových zbraní nebo protivzdušných systémů, ale také ochranného vybavení pro ukrajinské vojáky či paliva pro jejich stroje. Oznámila to Rada EU. Celkově tak od začátku ruské invaze EU uvolnila na zbraně a vojenský materiál pro Kyjev už 1,5 miliardy eur.

„Příští týdny budou rozhodující. Ve chvíli, kdy se Rusko připravuje na ofenzivu na východě Ukrajiny, je zásadní, abychom pokračovali a posílili naši podporu Ukrajině při obraně jejího území a obyvatel,“ prohlásil  šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který celkem třetí platbu z Evropského mírového nástroje navrhl minulý týden.

Ukrajinští politici apelují na EU, aby dodávky s ohledem na chystaný útok zajistila co nejrychleji. Některé země jako Maďarsko či Bulharsko ovšem Kyjevu zbraně dodávat odmítají.

Rusko vyhrožuje útoky na Kyjev

Ruské síly zaútočí na velitelství v Kyjevě v případě, že budou pokračovat údajné ukrajinské sabotáže a útoky na ruském území. Varovalo před tím ve středu podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. „Zaznamenali jsme pokusy o sabotáž a útoky ukrajinských vojáků na cíle na území Ruské federace. Pokud budou takové incidenty pokračovat, ozbrojené síly Ruské federace zaútočí na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě, kterým se ruská armáda dosud vyhýbala,“ oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Mluvčí neupřesnil, jaké útoky Moskva zaznamenala. V úterý však ruské úřady informovaly o poničení železniční trati v ruském městě Šebekino v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Není ovšem jasné, kdo trať poškodil.

Belgorodská oblast od začátku ruské invaze na Ukrajině ohlásila několik incidentů, například na začátku dubna tam vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle ruské správy na zařízení zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.

Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov následně prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemi.

Po zásahu ukrajinskou střelou hoří ruský křižník Moskva

Ruský křižník Moskva závažně poškodil výbuch munice, který způsobil požár na palubě, informovala s odvoláním na ruské ministerstvo obrany agentura TASS. Posádku této vlajkové lodi ruské černomořské flotily se podle ministerstva podařilo evakuovat. Gubernátor ukrajinské Oděské oblasti dříve uvedl, že plavidlo zasáhly ukrajinské střely. Podle Ruska se původ požáru vyšetřuje.

„Střely Neptun chránící Černé moře způsobily této ruské válečné lodi vážné škody,“ řekl již dříve gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko. O zásahu hovořil v diskuzním pořadu na YouTube i Arestovyč. Podobně jako Marčenko ale nezmínil, kde se ruský křižník nachází.

Agentura Unian poznamenala, že se jedná o stejnou válečnou loď, jejíž posádka promlouvala k ukrajinským obráncům na černomořském Hadím ostrově (někdy označován také jako Zmijí ostrov - pozn. red.). Plavidlo se nechvalně proslavilo, když mu na konci února ukrajinští vojáci nevybíravými slovy vzkázali, že vzdávat se rozhodně nehodlají. „Ruská válečná lodi, jdi do pr…,“ řekl tehdy jeden z vojáků.