Ruská armáda ostřelovala města na Donbasu, Zelenskyj očekává na východě intenzivní nálety

Nahrávám video

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na novou ruskou ofenzivu, východ země podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude čelit četným náletům. Ruskem koordinované síly na Donbasu oznámily, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu, ukrajinská strana to ale nepotvrdila. Ruská armáda opět ostřelovala města na Donbasu. Čečenský vůdce Ramzar Kadyrov uvedl, že po „plném osvobození“ východu Ukrajiny se ruské síly opět pokusí obsadit Kyjev. Poprvé od útoku na nádraží v Kramatorsku vyjel z východu země evakuační vlak.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruská armáda pokračovala v ostřelování měst v Luhanské a Doněcké oblasti. Ostřelovala i obytnou čtvrť v Charkově na severovýchodě země. Podle agentury AP si útok vyžádal nejméně pět obětí, včetně dítěte. Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov v pondělí ráno řekl, že za posledních 24 hodin zabilo v oblasti ruské ostřelování jednáct lidí.

Rusové pokračovali i v raketových útocích proti městu Dnipro, kde v neděli ruské ostřelování zcela zničilo civilní letiště. Výbuchy se podle ruské verze serveru BBC ozývaly i z města Mykolajiv, kde ruská armáda zřejmě útočila na přístav.

Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ukrajinské síly odrazily několik útoků, které vedly ke zničení ruských tanků, vozidel a dělostřelecké techniky.

Kyjev varuje před provokacemi z Podněstří

Ukrajinský generální štáb v pondělí varoval před možnými ruskými provokacemi na území moldavského regionu Podněstří, kde od počátku 90. let existuje neuznaná „republika“ podporovaná ruskými jednotkami. „Je pravděpodobné, že nepřítel bude pokračovat v cílených útocích na infrastrukturu ve snaze narušit dodávky do válečných oblastí,“ napsal generální štáb.

Britská rozvědka uvedla, že pokračující využívání neřízených bomb ruskou stranou značně zvyšuje riziko civilních obětí. Podle zpravodajců s rostoucí intenzitou bojů hrozí i nebezpečí použití fosforových zbraní v Mariupolu. Ukrajinská agentura Unian uvedla, že Moskvou koordinované síly na Donbasu zvažují chemický útok na ocelárny Azovstal v Mariupolu.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisova podle listu The Kyiv Independent tvrdí, že Rusové nutí děti z okupované obce Volnovacha na Donbasu, aby se vrátily do tamních škol. Okupanti by tak podle ní mohli děti využít jako živé štíty, aby znesnadnili pokusy Ukrajinců o osvobození města.

Ruskem podporovaní separatisté tvrdí, že ovládli přístav v Mariupolu

Ruskem koordinované síly na Donbasu oznámily, že mají pod kontrolou přístav v Mariupolu, uvedla agentura TASS. Ukrajinská strana informaci nepotvrdila a z nezávislých zdrojů ji nelze ověřit. Několik hodin předtím brigáda ukrajinského námořnictva v Mariupolu uvedla, že se připravuje na poslední bitvu, protože jí v ruském obležení dochází munice.

Podle zpravodaje ČT v Kyjevě Davida Borka je Mariupol posledním slabým článkem v tom už existujícím ruském okupovaném pásu podél Azovského a Černého moře. „A právě Mariupol a schopnost Ukrajinců stále ještě po sedmi týdnech nějak oponovat Rusům, a zároveň pokusy Ukrajinců od severu proniknout do Mariupolu, brání Rusům v tom, aby dokázali tento pobřežní pás propojit s Donbasem.“

„Pokud by se tak stalo, tak může nastat něco, co soukromě nazvěme 'velké zakopávání' – to znamená, že se Rusové zakopají, posílí a zaminují frontové linie, navezou tam vojenské posily, a mohou natrvalo, nebo minimálně na roky, ne-li na dekády, tuto část Ukrajiny odříznout od ukrajinské suverenity. V tom je význam Mariupolu,“ vysvětlil Borek ve vysílání ČT24.

USA: Rusko posiluje vojenskou přítomnost v Donbasu

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že u města Dnipro zlikvidovalo čtyři odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-300, který Ukrajině dodala jedna z evropských zemí. Ruská armáda je měla zlikvidovat střelami Kalibr odpálenými z moře. Vysoce postavený činitel Pentagonu ale uvedl, že USA neviděly důkazy toho, že by Rusko systém zničilo.

Spojené státy se dále domnívají, že Rusko posiluje svou vojenskou přítomnost v Donbasu a zvyšuje tam zásobování svých jednotek. Tyto pohyby však zřejmě nejsou začátkem nové ofenzivy v oblasti, řekl také pentagonský činitel.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko podle stanice CNN řekl, že nejnovější ruská ofenziva na východě Donbasu už v podstatě začala. „Musíme chápat, že to nebude opakování 24. února, kdy začaly vzdušné útoky a výbuchy a řekli jsme, že začala válka. Velká ofenziva de facto už začala,“ varoval poradce, který zopakoval, že Rusové shromažďují síly a vybavení v Luhanské a Doněcké oblasti.

Ruská armáda dále podle agentury TASS hlásí sestřelení dvou ukrajinských letounů Su-25 u města Izjum a také zničení devíti tanků, pěti salvových raketometů Grad a více něž šedesáti bojovníků na Donbase. Podle serveru Ukrajinska pravda zase za poslední den ukrajinské síly zabily mimo jiné přibližně dvě stě ruských vojáků, zničily dva letouny, tři tanky, pět dělostřeleckých systémů, tři salvové raketomety nebo dvanáct bojových obrněných vozidel nepřátelských sil. 

Státní služba pro mimořádné události podle agentury Ukrinform oznámila, že zhruba 300 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, což odpovídá téměř polovině rozlohy země, bude třeba odminovat.

Na východ Ukrajiny dopadne ještě více raket, řekl Zelenskyj

Vedení ukrajinské armády očekává, že ruská ofenziva na severovýchod Ukrajiny se významně zintenzivní v nejbližších dnech. Zelenskyj už varoval před masivním ostřelováním. „Ruská vojska se přesunou k ještě rozsáhlejším operacím na východě našeho státu. Mohou proti nám použít ještě více raket, ještě více leteckých bomb. Ale my se na jejich akce připravujeme. Odpovíme na ně,“ řekl v nočním projevu ukrajinský prezident.

Obvinil ruské vedení, že se bojí přiznat, že ruská politika vůči Ukrajině byla chybná, a že se snaží uniknout odpovědnosti za válečné zločiny.

„Když zbabělost roste, mění se v katastrofu. Když lidem chybí odvaha přiznat vlastní chyby, omluvit se, přizpůsobit se skutečnosti a učit se, mění se ve zrůdy. A když to svět ignoruje, zrůdy dospějí k rozhodnutí, že svět se má jim přizpůsobit,“ řekl a zdůraznil, že Ukrajina to vše zastaví, ruské zbabělosti nic nepomůže a „jednoho dne bude muset Rusko přiznat pravdu“.

Zelenskyj přislíbil ještě aktivnější působení na mezinárodní scéně s cílem zajistit pro Ukrajinu dodávky zbraní a dosáhnout přijetí ještě tvrdších sankcí proti Rusku. Vyzval Západ, včetně Německa, k poskytnutí větší pomoci Ukrajině.

Obsadíme Kyjev, řekl Kadyrov

Mezitím prohlásil čečenský lídr Ramzan Kadyrov, který se označuje za „pěšáka“ ruského prezidenta Vladimira Putina, že ruské síly budou útočit nejen na východu země, ale i na Kyjev a další ukrajinská města.

„Bude ofenziva (…) nejen na Mariupol, ale také na další místa, města a vesnice,“ řekl Kadyrov ve videu zveřejněném na jeho kanálu Telegram. „Luhansk a Doněck v první řadě plně osvobodíme (…) a pak obsadíme Kyjev a všechna další města.“ Právě o dalším útoku na Kyjev by podle něj neměly panovat žádné pochybnosti.

Šéf ozbrojenců v okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin v pondělí podle ruské agentury RIA Novosti řekl, že navýší vojenské úsilí proti ukrajinským ozbrojeným silám: „Čím déle to budeme odkládat, tím víc bude trpět civilní obyvatelstvo, které je v této situaci drženo jako rukojmí.“

První evakuační vlak po útoku na kramatorské nádraží

Vlak upravený na nemocnici odvezl 48 zraněných a starších pacientů z východní Ukrajiny. Jde o první podobnou evakuaci z východu země od pátku, kdy raketa na nádraží v Kramatorsku zabila 57 lidí, informuje zpravodajský server BBC.

„Doufáme, že to nejhorší je za námi. Že po tom, co jsem prožil, bude lépe,“ řekl agentuře AFP News třicetiletý Evhen Perepelič, který přišel o nohu při ostřelování v Luhansku. Granát dopadl nedaleko něj právě ve chvíli, kdy se chystal odejít z domu za svými třemi dětmi, které už utekly na Západ.

Cestu vlakem zorganizovala charitativní organizace Lékaři bez hranic. Ze 13 členů zdravotnického personálu ve vlaku byla většina Ukrajinců.

Celkem Kyjev a Moskva dohodly na pondělí devět humanitárních koridorů z obléhaných oblastí na východě Ukrajiny, oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Osobními vozy budou moci lidé odjet i z Mariupolu, píše list Ukrajinska pravda. Humanitární koridory z Mariupolu, nedalekého Berďansku, Enerhodaru a dalších dvou měst v regionu povedou do Záporoží. Do města Bachmut v Doněcké oblasti povedou koridory ze Severodoněcku a dalších míst bojů v Luhanské oblasti, napsala Vereščuková.

V neděli se podle vicepremiérky podařilo evakuovat 2800 civilistů. Evakuační trasy oznamují Rusko a Ukrajina každý den, obě znepřátelené strany se ale opakovaně obviňují z narušování těchto koridorů a nedodržování příměří. V pondělí ruští okupanti obsadili v Chersonu hlavní sklad humanitárních potřeb, který zásoboval místní lidi a nemocnice léky, jídlem, dětskou výživou či plenami, uvedla s odvoláním na regionální úřady stanice Hroamadske.

OSN eviduje smrt nejméně 1793 civilistů

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život nejméně 1793 civilistů. Dalších 2439 civilistů bylo zraněno.

Úřad připustil, že skutečné počty obětí budou výrazně vyšší, vzhledem ke zpoždění informací z bojiště a také kvůli řadě míst, kde údaje dosud nelze ověřit. To platí například o obklíčeném Mariupolu, kde zemřelo podle starosty Vadyma Bojčenka přes deset tisíc civilistů.

Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i přes dvacet tisíc. Ukrajinský prezident Zelenskyj při projevu v jihokorejském parlamentu odhadl, že ruské jednotky v Mariupolu zabily nejspíš desítky tisíc lidí. Přesný počet obětí ruského útoku na strategicky položený přístav nelze ověřit. 

Do západoukrajinského Lvova dorazil v pondělí tým francouzských odborníků na identifikaci těl. Příslušníci četnictva budou pomáhat ukrajinským kolegům s „vyšetřováním válečných zločinů v okolí Kyjeva“, uvedl francouzský velvyslanec na Ukrajině Etienne de Poncins. Podle velvyslance je Francie první země, která poskytla tento druh pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 3 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 3 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 5 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 7 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.