Historici spustili interaktivní mapu obětí invaze v roce 1968

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

Oddělení vzdělávání ÚSTR vytvořilo interaktivní mapu, aby zpřístupnilo a zpřehlednilo tyto násilné historické události jak pro žáky škol, tak i pro širší veřejnost.

„Výsledky výzkumů Ústavu pro studium totalitních režimů a Vojenského historického ústavu představují kompletní přehled o prvním roce okupace Československa. Díky interaktivní mapě si uživatelé ‚příběhy okupace‘ mohou prozkoumat a částečně zrekonstruovat sami,“ vysvětluje spoluautor mapy, historik ÚSTR Milan Bárta.

Tato mapa přehledně vizualizuje některá důležitá historická fakta. Ukazuje například, že v prvních dnech okupace umírali lidé převážně ve velkých městech. „Pozdější oběti zahynuly spíše na silnicích mimo velká města v důsledku dopravních nehod, protože vojáci již neměli do měst povolený přístup a vojenské jednotky se přesouvaly po regionech,“ dodává Bárta.

Projekty mapující dějiny komunismu

Mapa připomínající oběti invaze v srpnu 1968 není jedinou svého druhu, v souvislosti s projektem ÚSTR Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948–1989 vznikla před několika lety podobná aplikace s mapou obětí železné opony.

„Cílem těchto projektů je nezapomenout na oběti komunistického režimu a zároveň otevřít prostor pro analytický pohled na období komunistické diktatury v Československu,“ přibližuje záměry historiků spoluautor obou mapových aplikací a vedoucí oddělení vzdělávání ÚSTR Vojtěch Ripka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 22 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026
Načítání...