I třicet let po pádu železné opony se objevují zapomenuté příběhy o nevinných lidech, kteří kvůli ní umírali. Přesná čísla historici neznají, mluví ale o stovkách lidí. Jedním z nich je Josef Heinrich z Vídně, který chtěl v roce 1956 ukázat hranici svým dětem.
Chtěl dětem ukázat železnou oponu, pohraničníkům už vídeňský školník neutekl
Události: Josef Heinrich, oběť železné opony (zdroj: ČT24)
Dnes je na místě hraniční přechod a rušná cesta, v minulosti dlážděná silnice končila branou smrti, popisuje historik a spisovatel Luděk Navara. „V železné oponě byl v té době i smrtící elektrický proud,“ dodává.
Hranici a ostnatý drát dělily stovky metrů československého území, kam nikdo nesměl. Vídeňský školník Josef Heinrich chtěl ale neprostupnou oponu ukázat svým dětem. K pásmu se přiblížil i s manželkou, ta ale zůstala s jedním dítětem stát na hranici a varovala ho, aby dále nechodil, líčí Navara.
„On s tím druhým šel cestou do hloubky Československa. Tam byla drátěná stěna, kde hlídkovali pohraničníci. Uviděli ho, vypnuli proud, chtěli proběhnout stěnou, on je mezitím uviděl také a rozběhl se zpátky,“ popisuje dění historik.
Ostudu připomene pamětní deska
Heinrich zpátky na rakouské území už nedoběhl. Pohraničníci začali střílet a školníka zasáhli přímo před zraky jeho dítěte. Zemřel záhy ve znojemské nemocnici.
„Když Josef Heinrich zemřel, tak se složitě předávalo tělo, protože se muselo předat na přechodu. Tam leželo nějakou dobu v garáži, protože se zpozdila výměna pohřebních služeb. Byla to naprosto ostudná záležitost, ale především úplně nesmyslná smrt,“ říká dále Navara.
Jako o ostudné, dramatické a nepochopitelné události o tom ihned informoval také tehdejší rakouský tisk. Heinrichova fotografie v archivu není, přesto se Navarovi podařilo příběh oživit. V základní škole, kde Rakušan pracoval, by v budoucnu měla být pamětní deska připomínající tuto tragédii.
„Dnes žijeme v míru a svobodném světě. A je také dobře, že se to připomíná. Člověk nesmí zapomínat, že historie se opakuje,“ komentuje ředitel vídeňské školy Karl Dworschak.
Podle studie vídeňského Boltzmann institutu zemřelo na československo-rakouské hranici v době totality více lidí než mezi východním a západním Německem.