Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
Rodák z Klatov vystudoval průmyslovou školu stavební v Plzni a po vojně nastoupil u stavební firmy Virth a Mašková. Za druhé světové války se jeho rodina zapojila do boje proti okupantům.
„Otec byl ve skupině Úvod, kterou se ale podařilo Němcům rozbít. Pozatýkali spoustu lidí v celém protektorátu. Otec měl tehdy štěstí, že zatčení unikl, a tak později založil v Klatovech skupinu Lidice. Ta byla spolu s dalšími skupinami počátkem roku 1945 sloučena pod skupinu Niva, jejímž členem jsem byl také. Měl jsem za úkol sehnat mládež,“ vzpomínal Wiendl.
V odbojové činnosti pokračoval i po roce 1948. „V březnu 1948, poté co byl Jan Masaryk vyhozen z okna, a já jsem přesvědčen o tom, že to byla vražda, jsme se sešli s kolegy ze druhého odboje a založili jsme skupinu,“ popsal. Nejdříve psal protikomunistická hesla na domy, poté pomáhal lidem k ilegálnímu přechodu československé státní hranice na Šumavě. „Převáděli jsme mezi Červeným Dřevem a místem, které se dnes jmenuje Liščí. Převedli jsme i generála (Bohumíra) Podlezla, který nesouhlasil s komunismem, byl zavřený a podařilo se mu utéci komandu.“
Uvězněn a mučen
Wiendl převáděl osoby za železnou oponu téměř rok a půl. V listopadu 1949 na něj ale nastražila past Státní bezpečnost, do níž byl chycen. „Jeli jsme autem a za stadionem jsme viděli černé BMW,“ popsal. Wiendla tehdy udal bývalý partyzán Rudolf Novák.
Wiendl byl poté zatčen, uvězněn a mučen. Za svoji činnost byl v roce 1950 spolu s dalšími třinácti osobami odsouzen za velezradu v soudním procesu k osmnácti letům vězení. Šest let prožil na nucených pracích v jáchymovských uranových dolech, čtyři roky pak strávil ve vězeňské projekční skupině na Pankráci. V roce 1960 byl podmínečně propuštěn.
Po roce 1989 byl on i jeho otec rehabilitováni a založili v Klatovech Konfederaci politických vězňů. Je čestným občanem města Klatovy a čestným předsedou Konfederace politických vězňů ČR.
Jeho životní příběh přibližuje také iniciativa Bez komunistů.cz, a to studentům základních a středních škol.
