Starými příběhy a vzpomínkami na obyvatele i zvyky z české a německé strany hranice ožívá o tomto víkendu v Českém lese zaniklá obec Pavlův Studenec. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky bývalé obce, letní kino, besedy a výstavy. Poprvé po 81 letech se vrátila také stará lidová slavnost Schaa-Feier. Akce trvá do neděle.
Schaa-Feier místní slavili po stovky let jako poděkování za dobrou úrodu a příznivé počasí. V čele čtyř procesí nesli čtyři madony a soutěžili ve zpěvu. Po druhé světové válce však museli obyvatelé Pavlova Studence své domovy opustit. „Museli tam nechat i veškerá svá domácí zvířata. Znám příběh jednoho z nich, který raději zastřelil svého psa, protože nesnesl představu, že ho bude hledat,“ řekla členka spolku Via Carolina – Goldene Straße Ingrid Lesserová.
Ze dne na den byla vystěhována i rodina Ferdinanda Zwerenze. Tachovsko navštívil poprvé po odsunu v roce 1989. Zjistil, že Pavlově Studenci nezbylo téměř nic. Pro Paměť národa své pocity při pohledu na rodný kraj popsal tak, že je vlastně rád, že je vše srovnáno se zemí. Nemusí prý totiž pozorovat, jak dům chátrá. „Vím, kde jsme bydleli. To je všechno, to stačí. Musí se jít dál,“ podotkl.
Návrat madony
Rodina Rudiho Standfesta opatrovala po jednaosmdesát let jednu z madon, které procesí nosilo. Jeho sestra ji odvezla ukrytou v kočárku pod panenkou. „Nikdo ji nekontroloval, protože ji všichni znali. Velmi často navštěvovala prarodiče v Pavlově Studenci. Od té doby je tato madona v našem domě,“ řekl potomek obyvatel Pavlova Studence Standfest.
Dlouhá léta chtěl sošku vrátit a hledal jen vhodnou příležitost. „Jako děti jsme si s madonou hráli a snažili jsme se napodobit procesí,“ popsal.
Slavnost na místě, kde stával kostel
Slavnost se vrátila do míst, kde stával kostel. V jeho vyznačeném a slavnostně upraveném prostoru se bohoslužby ujal farář Johann Trescher, jehož rodiče pocházeli přímo z Pavlova Studence.
Zaniklé obce jsou dle organizátora festivalu Matouše Horáčka z Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce jedním z nosných témat rozvoje Českého lesa jako turistického regionu. Atraktivně představit něco, co už v krajině neexistuje, je ale složité.
Prostor pro historii
„Náš festival prošlapává cestu k tomu, jak s tématem citlivě naložit a proměnit ho v silný zážitek. Ukazujeme lidem, co se po staletí dělo v našem regionu a co vedlo ke druhé světové válce. Z našeho pohledu navíc historie těchto míst neskončila vysídlením původních obyvatel. Zajímáme se také o mladší historii související s dosídlením a železnou oponou,“ poznamenal Horáček. „Zásadně ale nesoudíme. Jen dáváme prostor poznat historii a vrátit tak naší krajině paměť,“ dodal.
Tichý letní festival Pavlův Studenec ožívá je podle něj určen turistům, kteří rádi poznávají méně navštěvované cíle, vyhledávají ojedinělé zážitky a jsou otevření poznávání, setkávání a rozjímání.
Festival nabízí mimo jiné posezení s živou hudbou, společný oheň, noční landartovou instalaci a divadelní představení. Polní občerstvení tvoří jídlo a pití inspirované českou a bavorskou kuchyní, stejně jako tuzemské i německé pivo. Na víkend pořadatelé opět vyznačili půdorysy budov a doplnili tabule s informacemi o jejich obyvatelích.
Lidé mohou mimořádně přespat ve stanu nebo pod širákem mezi zaniklými chalupami a hostinci s výhledem na místa, kde stála škola a kostel. „Všechny budovy sice už dávno zmizely a téměř nic po nich nezůstalo, během festivalu ale budou do krajiny symbolicky vráceny,“ uzavřel Horáček.
