Ústavní soud vrátil stíhání komunistických špiček žalobcům. Znalci, díky kterým skončilo, si zadali s režimem

3 minuty
Události: Ústavní soud znovu připustil stíhání bývalého komunistického premiéra Štrougala a ministra Vajnara
Zdroj: ČT24

Za předčasné považuje Ústavní soud zastavení trestního stíhání někdejšího komunistického premiéra Lubomíra Štrougala a federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara. Policie je obvinila kvůli úmrtím lidí na československých hranicích, státní zastupitelství původně stíhání zastavilo s argumentem, že oba bývalí politici trpí duševními chorobami a nejsou schopni chápat smysl trestního řízení. Žalobci se musí případem zabývat znovu.

Štrougala, Vajnara a také bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše začal stíhat policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v roce 2019. Jakeš loni v létě zemřel, stíhání dalších dvou někdejších představitelů komunistického režimu zastavilo Městské státní zastupitelství v Praze letos na jaře. Skupina šesti lidí z někdejšího Východního Německa, jejichž blízcí zahynuli u československých hranic nebo zde sami byli zraněni, se kvůli tomu obrátila na Ústavní soud.

Státní zastupitelství opřelo své rozhodnutí o znalecké posudky, podle nichž nebyli Štrougal a Vajnar schopni pochopit smysl trestního řízení. Podle Ústavního soudu však nebyli znalci nestranní. Podle soudkyně Kateřiny Šimáčkové byli spojení s nedemokratickým režimem. „Jeden ze znalců dokonce před rokem 1989 působil v protivzdušné obraně, která měla za svůj účel a cíl také zastavovat ty, kteří hranice přecházeli,“ upozornila.

„Není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila,“ dodala Šimáčková. Podle advokáta Lubomíra Müllera, jenž zastupoval skupinu, která se obrátila na Ústavní soud, jde o významný nález. „Ukazuje, že znalci musí být nestranní a nelze, aby za znalce byl určen někdo, kdo ve skutečnosti byl ideologicky podřízen těm, na které ten znalecký posudek vypracovává,“ řekl Müller. Bude zapotřebí vypracovat nové posudky jinými znalci.

Městské státní zastupitelství, které musí podle Ústavního soudu rozhodnout znovu, nicméně jen zpravomocnilo předchozí závěr obvodního státního zastupitelství. Podle Šimáčkové stačí, když Ústavní soud zrušil rozhodnutí vyšší instance, neboť i ta může pochybení napravit. Mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala ujistil, že zastupitelství bere nález Ústavního soudu na vědomí. „Jím vyslovený právní názor je pro nás zavazující. Věcí se budeme v intencích nálezu Ústavního soudu opakovaně zabývat,“ řekl.

Vyšetřovatelé zahájili stíhání kvůli novým důkazům – dokumentům, podle nichž špičky režimu věděly, co se děje na hranicích. Podle policie tak svojí nečinností přispěly k tomu, že od března 1976 (kdy začal platit Mezinárodní pakt o občanských a politických právech) do konce roku 1989 bylo zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. Podle zmíněného paktu má každý člověk právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

Policie stíhá ještě bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka, ale sama podala návrh na zastavení stíhání. U třinácti lidí, včetně někdejšího prezidenta Gustáva Husáka, bylo už dříve vysloveno, že zločin spáchali, nicméně stíhání bylo zastaveno kvůli jejich úmrtí.

9 minut
Události, komentáře: Stíhání Štrougala a Navary
Zdroj: ČT24

Navara: Spravedlnost musí být vyjádřena

Podle publicisty Luďka Navary je rozhodnutí Ústavního soudu nejen správné, ale i důležité. U železné opony se umíralo až do roku 1989, připomněl v Událostech, komentářích. „Stojí za to si připomenout, že Štrougal byl ministrem vnitra před rokem 1965, před rokem 1988 byl premiérem. A v době jeho působení v těchto funkcích zemřelo u československé železné opony celkem šedesát lidí,“ uvedl.

V podobných případech by se podle něj nemělo přihlížet ke zdravotnímu stavu stíhaných. „Víme, že nacistický zločinec Anton Malloth byl odsouzen na doživotí v necelých devadesáti letech. Krátce poté ve vězení zemřel. Ale domnívám se, že jde o to, aby byla spravedlnost vyjádřena a bylo pojmenováno, co se stalo.“

V čele federální vlády stál Lubomír Štrougal od roku 1970 až do roku 1988.  Patřil ke špičkám diktatury KSČ, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let), byť nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, byl předsedou federální vlády.

Štrougal se narodil 19. října 1924 v dnešním Veselí nad Lužnicí. Po absolvování práv na Univerzitě Karlově se zapojil do stranického aparátu v Českých Budějovicích a jeho kariéra rychle stoupala. V pouhých 34 letech se stal členem ÚV KSČ (byl jím až do prosince 1989) a o rok později již šéfoval ve vládě resortu zemědělství (1959–1961).

Pak byl čtyři roky (1961–1965) ministrem vnitra, kdy se mimo jiné podílel na zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka. Za jeho vedení resortu se údajně zlikvidovala velká část materiálů z 50. let.

V roce 1968 byl krátce místopředsedou vlády (duben až prosinec), nesouhlasil se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy a odmítl také pozici v chystané kolaborantské dělnicko-rolnické vládě.

Brzy ale přešel na stranu normalizace. Již v lednu 1970 se stal předsedou federální vlády, ve funkci vydržel až do října 1988, kdy podal demisi a odešel z politiky.

Lubomír Štrougal
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

V čele federálního ministerstva vnitra stál Vratislav Vajnar v letech 1983 až 1988.

Narodil se 17. září 1930 ve Strašicích na Rokycansku. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. V mládí se angažoval ve svazu mládeže, v roce 1952 vstoupil do KSČ. Stal se asistentem na Univerzitě Karlově, později učil na Vojenské politické akademii.

Poté v letech 1958 až 1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1972 působil ve stranickém aparátu, a to v oddělení mezinárodní politiky a v sekretariátu generálního tajemníka, kde to dotáhl až na vedoucího.

V roce 1981 byl zvolen členem vedení strany, tedy ÚV KSČ, a v roce 1983 jmenován ministrem vnitra Štrougalovy vlády.

Od října 1983 (zvolen byl již 1981, nastoupil až po úmrtí poslance Oldřicha Švestky) do února 1989, kdy se vzdal mandátu, byl poslancem Federálního shromáždění.

Vratislav Vajnar
Zdroj: Jiří Kruliš/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Blažek jmenoval Štěpánka nástupcem Bradáčové

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jmenoval Zdeňka Štěpánka šéfem Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ), a to s účinností od 1. dubna. Oznámil to na síti X. Štěpánek nahradí Lenku Bradáčovou, která se od úterka stane nejvyšší státní zástupkyní. Doposud byl jejím náměstkem.
09:23Aktualizovánopřed 1 mminutou

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí, uvedl ve výroční zprávě za loňský rok Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten rovněž varoval před tím, že systém dotací v Česku čelí zásadním problémům.
07:42Aktualizovánopřed 59 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o sněmovně k bezpečnosti i kauze Signalgate

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o mimořádné schůzi poslanců k bezpečnosti země. Řeč byla také o aféře Signalgate, jež propukla poté, co tým prezidenta USA Donalda Trumpa asi omylem přidal jednoho z novinářů do chatovací skupiny v aplikaci Signal, kde se probíraly tajné informace. Diskuse se dotkla i návrhu poslanců, který by noční klid o víkendech a před svátky posunul až na půlnoc. Pozvání přijali publicista David Klimeš, stand-up komička a moderátorka Adéla Elbel, režisér, herec a scenárista Jakub Kohák, novinář a komentátor Daniel Kaiser a bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová.
před 1 hhodinou

Zákazníci opět kupují plynové kotle

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
před 2 hhodinami

Teploty přes týden porostou, na víkend přijde ochlazení

Nebe v Česku se bude v prvním dubnovém týdnu postupně vyjasňovat, přeháněk bude ubývat. Teploty přes den porostou, v pondělí by maxima neměla přesáhnout dvanáct stupňů Celsia, v pátek bude i dvacet stupňů. Na víkend se však obloha zatáhne a opět se ochladí.
před 2 hhodinami

Kvůli nedostatku zubařů někde ordinují i lékaři ze třetích zemí bez zkoušky

Zhruba 800 stomatologů z Ukrajiny a dalších zemí mimo Evropskou unii se v posledních pěti letech zúčastnilo v Česku aprobační zkoušky. Někteří opakovaně, písemnou část totiž úspěšně absolvuje jen čtvrtina zájemců. Objevují se tak i případy, kdy lékaři sami ordinují, aniž by zkoušku složili.
před 3 hhodinami

Schválení trestního zákoníku je nejisté. Na prosazení čekají i další novely

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.
před 4 hhodinami

U Malacek nedaleko českých hranic se potvrdila kulhavka a slintavka

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli kolem poledne na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku, ta se ale dál budou týkat pouze kamionů. Přítomnost nákazy na místě v podvečer následně potvrdil slovenský protějšek Výborného Richard Takáč.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...