Štrougal i Vajnar se vyhnou trestu. Státní zástupce zastavil stíhání špiček předlistopadového režimu

Státní zástupce zastavil stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích. Někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš letos v létě zemřel. Expremiér Lubomír Štrougal a někdejší ministr vnitra Vratislav Vajnar pak podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání. 

Miloš Jakeš a Lubomír Štrougal
Zdroj: ČTK Autor: Krumphanzl Michal

„Usnesení o zastavení trestního stíhání bylo doručeno obhájcům obviněných a nyní je doručováno poškozeným. Rozhodnutí tedy dosud nenabylo právní moci,“ doplnil státní zástupce Lelek.

Jakeš zemřel ve věku 97 let, Štrougalovi bude v říjnu šestadevadesát a Vajnar měl minulý týden devadesátiny. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání loni v listopadu. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení.

Stíhání kvůli smrti na hranicích

Stíhání iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opíralo o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že státníci měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout.

ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

Miloš Jakeš (na snímku z roku 2017)
Profil

Miloš Jakeš

Miloš Jakeš působil jako generální tajemník ÚV KSČ mezi lety 1987 až 1989.

Je jedním ze symbolů konce komunistické diktatury v někdejším Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 překvapivě zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, tedy nejvlivnější politické funkce tehdejší federace.

Do povědomí občanů se však zapsal především svým zmateným projevem z Červeného Hrádku u Rokycan, který ze záznamů bavil národ.

Při demonstracích po 17. listopadu 1989 pak dav často skandoval heslo „Jakeše do koše“.

Jakeš se narodil 12. srpna 1922 v obci České Chalupy na Českokrumlovsku. Studoval a poté pracoval v národním podniku Svit Zlín. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany a v roce 1950 se na dva roky stal předsedou národního výboru v Gottwaldově (jak se jmenoval Zlín po komunistickém převratu). Začal dělat kariéru v komunistické straně, studoval na Vysoké škole stranické v Moskvě a začal působit na ústředním výboru KSČ.

V období Pražského jara v roce 1968 se přiklonil na stranu konzervativních sil v komunistické straně, což mu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zajistilo pokračování kariéry.

Lubomír Štrougal
Profil

Lubomír Štrougal

V čele federální vlády stál Lubomír Štrougal od roku 1970 až do roku 1988.  Patřil ke špičkám diktatury KSČ, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let), byť nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, byl předsedou federální vlády.

Štrougal se narodil 19. října 1924 v dnešním Veselí nad Lužnicí. Po absolvování práv na Univerzitě Karlově se zapojil do stranického aparátu v Českých Budějovicích a jeho kariéra rychle stoupala. V pouhých 34 letech se stal členem ÚV KSČ (byl jím až do prosince 1989) a o rok později již šéfoval ve vládě resortu zemědělství (1959–1961).

Pak byl čtyři roky (1961–1965) ministrem vnitra, kdy se mimo jiné podílel na zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka. Za jeho vedení resortu se údajně zlikvidovala velká část materiálů z 50. let.

V roce 1968 byl krátce místopředsedou vlády (duben až prosinec), nesouhlasil se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy a odmítl také pozici v chystané kolaborantské dělnicko-rolnické vládě.

Brzy ale přešel na stranu normalizace. Již v lednu 1970 se stal předsedou federální vlády, ve funkci vydržel až do října 1988, kdy podal demisi a odešel z politiky.

Vratislav Vajnar
Profil

Vratislav Vajnar

V čele federálního ministerstva vnitra stál Vratislav Vajnar v letech 1983 až 1988.

Narodil se 17. září 1930 ve Strašicích na Rokycansku. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. V mládí se angažoval ve svazu mládeže, v roce 1952 vstoupil do KSČ. Stal se asistentem na Univerzitě Karlově, později učil na Vojenské politické akademii.

Poté v letech 1958 až 1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1972 působil ve stranickém aparátu, a to v oddělení mezinárodní politiky a v sekretariátu generálního tajemníka, kde to dotáhl až na vedoucího.

V roce 1981 byl zvolen členem vedení strany, tedy ÚV KSČ, a v roce 1983 jmenován ministrem vnitra Štrougalovy vlády.

Od října 1983 (zvolen byl již 1981, nastoupil až po úmrtí poslance Oldřicha Švestky) do února 1989, kdy se vzdal mandátu, byl poslancem Federálního shromáždění.