Miloš Jakeš

Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Před pětatřiceti lety, 17. července 1989, pronesl generální tajemník komunistické strany Miloš Jakeš ikonický projev na Červeném Hrádku a záznam tohoto vystoupení vyvolával mezi lidmi smích. Jakeš se tak stal nechtěnou komediální hvězdou druhé poloviny roku 1989.

Bývalý zástupce náčelníka komunistické Pohraniční stráže Jan Muzikář stanul před soudem. Podle obžaloby spoluzodpovídá za to, že jeho podřízení v osmdesátých letech na hranicích stříleli, případně nechali prchající roztrhat vycvičenými psy. Obžaloba za to navrhuje podmínku a stotisícovou pokutu. Obžalovaný vypovídat odmítl.

Kulturní dům v Červeném Hrádku, v němž před pětatřiceti lety tehdejší generální tajemník UV KSČ Miloš Jakeš pronesl svůj legendární projev o bojlerech-brojlerech a platu Zagorové, čeká rekonstrukce. Město ho přestaví na byty pro seniory a mladé rodiny.

Podpis takzvaného moskevského protokolu je jednou z černých chvil moderních československých dějin. Dokument, kterým tuzemští komunističtí politici v srpnu 1968 fakticky stvrdili okupaci, podrobili se Sovětskému svazu a popřeli výsledky pražského jara, bývá často charakterizován jako potupná kapitulace. Z dvaceti vrcholných politiků vládnoucí KSČ ho nepodepsal jediný –⁠ předseda Národní fronty František Kriegel. Většinový souhlas ale potvrdil, že Československo i nadále zůstane sovětským vazalem.

Ve věku 92 let zemřel komunistický ministr vnitra Vratislav Vajnar. Na dotaz České televize to sdělila jeho advokátka Jitka Bludská. Vajnar čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti se zákroky pohraničníků na československých hranicích v 80. letech. Kvůli zdravotnímu stavu se ale k dubnovému soudnímu líčení nedostavil. Jako federální ministr vnitra působil Vajnar v letech 1983 až 1988.

Státní zástupce minulý týden odmítl stížnost proti odložení trestního stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla. Kincl čelil obvinění v souvislosti se střelbou pohraničníků na československých hranicích, kvůli jeho duševnímu stavu ale policie případ odložila. O odmítnuté stížnosti informoval Českou televizi právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Rozhodní o odložení je tak pravomocné.

Někdejší komunistický ministr vnitra Vratislav Vajnar čelí obžalobě za zneužití pravomoci úřední osoby kvůli úmrtím a zraněním lidí na československých státních hranicích v osmdesátých letech minulého století. Obžalobu ve čtvrtek podala Katarína Kandová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Podle advokáta Lubomíra Müllera jde o první případ, kdy věc dospěla před soud.

Policie odložila trestní stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla, které se týká střelby pohraničníků na československých hranicích, oznámil právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Doplnil, že policisté vyšli ze znaleckého posudku, podle nějž Kincl trpí duševní poruchou a není schopný chápat smysl úkonů trestního řízení. Rozhodnutí není pravomocné.

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Více než dvě stě metrů vysoká věž na Žižkově je nejvyšší stavbou v hlavním městě a má své příznivce i odpůrce. Stavba vysílače začala 24. listopadu 1985 a už tehdy byla vnímána jako kontroverzní počin. Žižkovskému vysílači totiž musel ustoupit park a hlavně i část židovského hřbitova. Americký server CNN sice vysílač zařadil mezi deset nejošklivějších staveb světa, mezi turisty je však velmi vyhledávanou „atrakcí“. Zkušební vysílání začalo 25. března 1991.

Státní zástupce zastavil stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích. Někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš letos v létě zemřel. Expremiér Lubomír Štrougal a někdejší ministr vnitra Vratislav Vajnar pak podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.

Zemřel Miloš Jakeš, který byl mezi lety 1987 a 1989 generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ a stal se symbolem definitivního úpadku komunistického režimu. Informaci přinesla s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje CNN Prima News a také s odvoláním na politika KSČM Josefa Skálu Český rozhlas. Jakešovi bylo 97 let.

Ke stěžejním událostem, jež v listopadu 1989 v Československu pomohly svrhnout totalitní režim komunistické strany, patřila dvouhodinová generální stávka, která se uskutečnila 27. listopadu 1989. Přidali se k ní lidé z celého Československa: provoz se zastavil mezi 12. a 14. hodinou ve všech městech a obcích, ve většině továren, podniků a institucí. Podle průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění se jí zúčastnilo 75 procent občanů.

Blížící se třicáté výročí sametové revoluce se odrazilo i v tématech několika dokumentů. Tři z nich představí mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který začíná 24. října. Věnují se konci totalitního režimu, rekapitulaci třiceti let svobody i osobnosti prvního českého prezidenta Václava Havla.

Více než hodinová řeč, se kterou generální tajemník KSČ Miloš Jakeš vystoupil 17. července 1989 v kulturním domě na Červeném Hrádku, se stala jedním z nezamýšlených symbolů koroze socialistického zřízení v Československu. Deklarativně nejvlivnější muž v zemi se ve svém chaotickém monologu označil za kůl v plotě, bezděčně prohodil brojlery s bojlery a kritizoval zpěvačku Hanu Zagorovou. Web ČT24 nabízí jeho projev v plném znění.

Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Před třiceti lety, 17. července 1989, pronesl generální tajemník komunistické strany Miloš Jakeš ikonický projev na Červeném Hrádku a záznam tohoto vystoupení vyvolával mezi lidmi smích. Jakeš se tak stal nechtěnou komediální hvězdou druhé poloviny roku 1989.

Ústav pro studium totalitních režimů představil Biografický slovník komunistických funkcionářů. Obsahuje 326 jmen lidí, kteří zastávali vrcholné funkce v KSČ od jejího vzniku v květnu 1921 až do pádu komunistického režimu na konci roku 1989. Osudy lidí pohybujících se alespoň chvíli kolem vrcholu mocenské pyramidy dával dohromady i historik Matěj Bílý, který byl hostem Událostí, komentářů.

Více než hodinová řeč, se kterou generální tajemník KSČ Miloš Jakeš vystoupil před auditoriem kulturního domu v Červeném Hrádku 17. července 1989, se stala jedním z nezamýšlených symbolů koroze socialistického zřízení v Československu. Deklarativně nejvlivnější muž v zemi se ve svém chaotickém monologu označil za kůl v plotě, bezděčně prohodil brojlery s bojlery a kritizoval zpěvačku Hanu Zagorovou známou uvozovací větou „Je to milá holka“. Od projevu budícího posměch uplynulo v úterý devětadvacet let. Připomeňte si Jakešovu řeč.