Zemřel Miloš Jakeš, který byl mezi lety 1987 a 1989 generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ a stal se symbolem definitivního úpadku komunistického režimu. Informaci přinesla s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje CNN Prima News a také s odvoláním na politika KSČM Josefa Skálu Český rozhlas. Jakešovi bylo 97 let.
Miloš Jakeš se v prosinci 1987 dostal na prakticky nejvlivnější politickou pozici v Československu – do funkce, kterou předtím osmnáct let držel Gustáv Husák. To, že stárnoucího prezidenta v čele ÚV KSČ vystřídal právě Jakeš, bylo tehdy překvapivé. Podle historiků k funkci přišel spíše než kvůli svým schopnostem kvůli snaze části komunistického vedení zabránit tomu, aby se do čela strany dostal tehdejší premiér Lubomír Štrougal.
Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka šlo také o vůli šéfa sovětských komunistů Michaila Gorbačova, s nímž se Jakeš znal ze studií v Moskvě. „Oba začínali jako zemědělští tajemníci. Jakeš pro něj symbolizoval kompromisního kandidáta – jak vzpomínal,“ poukázal historik.
Ve funkci generálního tajemníka proslul Jakeš spíše přešlapováním během „přestavby“, která měla být obdobou sovětské perestrojky, a projevy, které však posluchače spíše bavily než inspirovaly – zvláště když se dostaly na veřejnost, jako tomu bylo v případě projevu v Červeném Hrádku u Rokycan, kde mimo jiné apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“, čímž připustil slábnoucí pozici strany.
Zmiňoval se ale také o platech populárních umělců a posluchače zaujal i záměnou slov bojler/brojler. „Jakeš tam definitivně získal podobu člověka, který je k smíchu, zároveň symbolizuje nevkus, velmi chabé vzdělání a úroveň,“ charakterizoval dopady projevu, který však neměl být určen veřejnosti, Petr Blažek.
Miloš Jakeš však byl spíše kariérním komunistou a nešel bezohledně za mocí. „Měl až sparťanský způsob života, což působilo dojmem, že je to člověk, který věří ideálům,“ připomněl historik. Narodil se 12. srpna 1922 v jihočeské vesnici České Chalupy. Již před válkou začal nejprve studovat, a poté pracovat v Baťových závodech ve Zlíně (od roku 1949 národní podnik Svit v Gottwaldově).
V roce 1945 vstoupil do komunistické strany a brzy v ní začal dělat kariéru; v roce 1950 se stal předsedou městského národního výboru, poté odcestoval do Moskvy a studoval na Vysoké škole stranické. Od roku 1966 byl členem a později předsedou stranické kontrolní a revizní komise.
V roce 1968 byl u jednání v Čierne nad Tisou i členem skupiny československých politiků zavlečené do Moskvy, kde podepsal protokol o přijetí „bratrské pomoci“. Poté zůstal v čele kontrolní komise a následně od roku 1977 členem ústředního výboru, o čtyři roky později do jeho předsednictva.
Pozice v čele kontrolní komise v počátcích normalizace postavila Jakeše do role člověka, který řídil veškeré stranické prověrky a vylučování lidí spojených s pražským jarem.
Při demonstracích po 17. listopadu 1989 se stal jedním z nejčastěji jmenovaných politiků – heslo „Jakeše do koše“ zůstalo s revolucí neodmyslitelně spjato. Jen týden po 17. listopadu byl Miloš Jakeš donucen svoji funkci opustit a již v prosinci 1989 byl z KSČ vyloučen. Novým generálním tajemníkem se po Jakešovi stal Karel Urbánek. Funkce však záhy zanikla, tajemníka nahradil předseda strany a tím se stal premiér Ladislav Adamec.
Po revoluci stanul Jakeš spolu s Jozefem Lenártem i před soudem. Ten je ale žaloby, která je vinila z rozvracení republiky a vlastizrady v souvislosti se srpnovými událostmi z roku 1968, nakonec zprostil. Někdejší komunistický generální tajemník čelil i dalším trestním stíháním. Vesměs byla odložena s tím, že čin je promlčen.
Naposledy loni v listopadu policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu začal Jakeše i některé další dosud žijící vrcholné komunisty z doby normalizace vyšetřovat kvůli používání střelných zbraní na hranicích.
Svých předlistopadových názorů se ale Miloš Jakeš vždy držel. Listopadové události roku 1989 považoval Jakeš za kontrarevoluční převrat, domníval se, že studentské shromáždění zneužila pro své účely StB spolu s některými členy ústředního výboru KSČ a celou revoluci považoval za nezdařilý pokus o vnitrostranický převrat. „Jejich cíl byl změnit vedení komunistické strany, ale vymklo se jim to z rukou a došlo k tomu, k čemu došlo. To znamená k nastolení kapitalismu v Československu,“ řekl Jakeš v roce 2014.
Kritický zpětně byl i k Gorbačovově perestrojce. Ruskému serveru Gazeta.ru před několika lety řekl, že ji považoval za neuváženou. „Otevřela prostor k ničím neomezené otevřenosti. Každý si říkal, co chtěl, kritizoval, co se mu zlíbilo, a tak místo sjednocení vznikal rozkol,“ soudil Jakeš.
Podle CNN zemřel Miloš Jakeš již před několika dny. V úterý měl neveřejný pohřeb.
