Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Před třiceti lety, 17. července 1989, pronesl generální tajemník komunistické strany Miloš Jakeš ikonický projev na Červeném Hrádku a záznam tohoto vystoupení vyvolával mezi lidmi smích. Jakeš se tak stal nechtěnou komediální hvězdou druhé poloviny roku 1989.
Místy zmatený, jindy až bezelstně upřímný projev, který se šířil i prostřednictvím vysílání Rádia Svobodná Evropa, byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací. Komunistický předák před svými soudruhy například mluvil o signatářích petice Několik vět z řad populárních umělců, mimo jiné o Haně Zagorové.
Nejen pasáže o umělcích zlidověly, do obecného povědomí se dostaly i věty o nesnadné přestavbě socialistického zřízení: „To není jednoduchý proces ta přestavba. Není. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná, a proces, do kterýho mohou vstoupit nepřátelé a vypadají přitom jako přátelé, určitou dobu,“ nechal se slyšet.
V exkurzi do oblasti zemědělství si zas popletl brojlery s bojlery a také apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“. Právě tato pasáž projevu se posléze stala jedním ze sloganů masových protestů, které o čtyři měsíce později smetly v Československu vládu komunistické strany.
Uniklá videonahrávka
Do folkloru se úryvky Jakešovy řeči dostaly díky rozšíření kazety s nahrávkou, za kterým stál mimo jiné disident a pozdější diplomat a ministr zahraničí a obrany Alexander Vondra (ODS), jemuž ji přinesl literární kritik Josef Vohryzek. „Poslechli jsme si to v kuchyni a pak jsem to poslal (Milanu) Schulzovi do Svobodné Evropy s tím, že se to musí hrát do omrzení,“ vzpomínal Vondra.
Projev koloval mezi lidmi jak ve zvukové podobě, tak i s obrazem na videokazetách. Jelikož byl záznam evidentně pořízen profesionální technikou, podezření komunistických bezpečnostních složek se okamžitě obrátilo na televizní štáb, který na Červeném Hrádku Jakešův projev natáčel pro televizní zpravodajství.
K autorství nahrávky se v roce 1998 v Lidových novinách přihlásil Petr Smrčka, který byl v inkriminované době technikem na vysílacím pracovišti Československé televize. „Seděl jsem v místnosti, kde paralelně běžela videa snímající signály do vysílání a z míst důležitých přenosů pro kontrolu a analýzu případných závad. Dopolední přenos z Červeného Hrádku jsme sledovali jen lehce, politických blábolů běžely spousty, ale po pár větách bylo jasné, že to bude něco mimořádného. Cvaknul jsem knoflík videa a projev natočil,“ vzpomíná Smrčka, který kazetu poté rozmnožil a dal známým.
Jakešův projev si nahrál také pozdější šéf televizních odborů Antonín Dekoj, který byl jedním z členů posádky přenosového vozu na Červeném Hrádku. Dekoj dal podle svých slov pásek později k dispozici režisérovi Jindřichu Polákovi.
Své vysvětlení má ale i nechtěný hrdina nahrávky Jakeš. Podle něj za únikem nahrávky stála tajná policie a „vnitřní nepřátelé“ v komunistické straně. „Prostě byl zájem zdiskreditovat mne. Sestříhali to tak, aby to vedlo k mému zesměšnění. To byl smysl a cíl té videonahrávky. Přitom tam o nic směšného nešlo. Znovu říkám – reagoval a odpovídal jsem jen na dotazy,“ obhajoval se v roce 2005 Jakeš v deníku Mladá fronta DNES.
Plzeň chce Hrádek zrekonstruovat, chybí ale peníze
Červený Hrádek, kde Jakeš svou řeč pronesl, už řadu let chátrá, existují ale plány na jeho radikální proměnu. Rekonstrukce by měla někdejší kulturní dům přetvořit v mezigenerační centrum se školkou a byty pro seniory.
Záměr přebudovat stavbu, kterou si v takzvané akci „Z“ postavili v roce 1984 sami hrádečtí občané, má Plzeň už řadu let. Městský obvod Doubravka, pod nějž Červený Hrádek spadá, ale zatím marně hledá dotace. Sám si nemůže dovolit zaplatit zhruba 60 milionů korun, na kolik studie přestavbu odhaduje, řekl ČTK starosta Tomáš Soukup (ANO).
„Ten objekt paradoxně není v nějakém špatném stavu, že by hrozila havárie,“ říká Soukup. Obvod se podle něj snaží zatím alespoň zajistit střechu, aby do něj nezatékalo. „Je ale vidět, že je už dlouho opuštěný a určitě by si zasloužil nějakou budoucnost, která by mu slušela,“ míní starosta.
Nápad Červený Hrádek zrekonstruovat není novinkou, s plánem přišel Soukupův předchůdce na radnici. Hlavní sál by se rozdělil na dvě podlaží – v přízemí by děti chodily do školky a v patře by bydleli senioři. Hotová studie počítá s moderním ekologickým řešením se zelenou střechou.
Úřad po zastupování státu ve věcech majetkových dům převedl na Plzeň, ta ho svěřila do správy obvodu. Doubravce se ale nedaří sehnat nutné dotace na školku a byty. „Případně se snažíme najít i nějakou jinou dotaci, dokážeme si představit, že by třeba i celý objekt byl jako dům s byty pro seniory, kde by se mohli sami o sebe starat,“ poznamenal starosta.
